ELTECH 2019

Etm.cz - elektrotechnika on-line

Sobota
21. 09. 2019
rss_logo facebook_logo youtube_logo
Domů

Základy metrologie - periodicita rekalibrace měřicích přístrojů a jiná související témata

Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Tomáš Bydžovský, MICRONIX, spol. s r.o.   
Čtvrtek, 28 Květen 2009 00:00

Metrologie je v našem právním řádu ukotvena zákonem 505/1990 Sb., o metrologii ve znění pozdějších předpisů (zák. 119/2000Sb., zák. 137/2002Sb., zák. 13/2002Sb., zák. 226/2003Sb. a zák. 444/2005Sb.). Tento zákon si klade za cíl stanovit práva a povinnosti fyzických osob, právnických osob a orgánů státní správy tak aby byla zajištěna správnost měření. Zákon definuje základní jednotky měření, pracovní měřidla, etalony a stanovená měřidla, metrologickou návaznost, schvalování typu, ověření a kalibraci, metrologická střediska, atd. Na tento zákon následně navazují vyhlášky 65/2006 kterou se stanoví měřidla k povinnému ověření a měřidla podléhající schválení typu, 262/2000, kterou se zajišťuje jednotnost a správnost měření, 264/2000 o základních měřicích jednotkách a mnohé další. Pro další výklad se neobejdeme bez vysvětlení základních pojmů uvedených v zákoně 505.

Etalon: §3, odstavec (2): Etalon měřicí jednotky nebo stupnice určité veličiny je měřidlo sloužící k realizaci a uchování této jednotky  nebo stupnice a k jejímu přenosu na měřidla nižší přesnosti.

Stanovená měřidla: §3, odstavec (3): Stanovená měřidla jsou měřidla která Ministerstvo průmyslu a obchodu  stanoví vyhláškou k povinnému ověřování s ohledem na jejich význam. (stanovení sankcí, poplatků a daní, ochrana zdraví a životního prostředí, pro bezpečnost při práci apod.).

Pracovní měřidla: §3, odstavec (4): Pracovní měřidla jsou měřidla, která nejsou etalonem ani stanoveným měřidlem.

Metrologická návaznost: §5, odstavec (1): Návazností měřidel se ... rozumí zařazení daných měřidel do nepřerušené posloupnosti přenosu hodnoty veličina počínající etalonem nejvyšší metrologické kvality pro daný účel. Způsob návaznosti pracovních měřidel stanoví uživatel měřidla. Odstavec (5): Hlavní etalony tvoří základ návaznosti měřidel u subjektů (fyzických osob, které jsou podnikateli a právnických osob) a podléhají povinné kalibraci. ... Lhůtu následující kalibrace hlavního etalonu stanoví uživatel ....Ve firmě MICRONIX, spol. s r.o. je metrologická návaznost zajištěna kalibrací hlavních etalonů přímo v ČMI.

Ověření: §9, odstavec (1): Ověřením stanoveného měřidla se potvrzuje, že stanovené měřidlo mé požadované metrologické vlastnosti. Ověřovací list může vydat pouze ČMI nebo autorizované metrologické středisko.

Kalibrace: §9, odstavec (4): Při kalibraci pracovního měřidla se jeho metrologické vlastnosti porovnávají zpravidla s etalonem, .... za předpokladu dodržení metrologické návaznosti. Kalibrace tedy není nic jiného, než porovnání hodnot zob razených přístrojem a hodnot reprezentovaných etalonem (tedy přístrojem s zpravidla vyšší přesností), u kterého je možné doložit návaznost na vyšší etalon.

Cílem tohoto článku nicméně není legislativní školení ale osvětlení partií metrologie týkající se měření elektrických veličin. Mezi nejčastější dotazy patří: „Jakou laboratoř zvolit pro kalibraci mého přístroje?“ a  Po jaké době je nutno přístroj nechat znovu kalibrovat?“.

Jakou laboratoř zvolit? Nejprve uživatel musí rozhodnout, zda jeho měřidlo splňuje podmínky stanovené vyhláškou 345 Ministerstva průmyslu a obchodu v platném znění. V případě, že jsou vyhláškou stanovené parametry splněny, jedná se o „stanovené měřidlo“ a není jiné cesty, než měřidlo nechat ověřit u Českého metrologického institutu či autorizovaného metrologického střediska. V případě, že měřidlo není stanoveným měřidlem, postačuje provedení kalibrace. V takovém případě, musí uživatel volit mezi dvěma variantami. Může využít služeb akreditované či neakreditované laboratoře. Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma typy subjektů tkví v posouzení akreditované laboratoře externím nezávislým orgánem a uznáním této instituce z hlediska jakosti a nestrannosti. V případě laboratoře bez akreditace k takovému posouzení nedošlo. Laicky je toto možno přirovnat k společnostem které se mohou pyšnit certifikátem ISO 9001 a společnostem, které tímto certifikátem kvality  nedisponují. Rozdíl je pouze v normě, podle níž se certifikace posuzuje v případě kalibračních laboratoří je to norma ČSN EN ISO/IEC 17025. Dále je ovšem nutno poznamenat, podle jakých kritérií toto rozhodnutí provést. Zda kalibrovat u akreditované či neakreditované laboratoře může uživateli nařídit pouze interní metrologický řád společnosti. Jako příklad uveďme OSVČ revizního technika. Jakožto osoba samostatně výdělečně činná si revizní technik stanovuje metrologický řád sám. Takže pokud si nenařídí kalibrovat u akreditované laboratoře, nic mu nebrání využít služeb neakreditované laboratoře. Z hlediska metrologické návaznosti se pro něho nic nemění protože i nekareditované laboratoř mu vydá doklady svědčí o navázání použitých etalonů na vyšší etalony (nejčastěji u ČMI). Z hlediska cenového se jedná mnohdy o zajímavou finanční úsporu.

Na otázku s jakou periodou nechat přístroj kalibrovat neexistuje jednoznačná odpověď. O termínu rekalibrace rozhoduje pouze uživatel/vlastník měřidla. Termín rekalibrace může být nařízen pouze interním řádem firmy a měl by jej stanovit metrolog společnosti. Podle publikace „Establishing and Adjustment of Calibration Intervals, Recomended Practise RP-1“ vydané NCSLI se uvádějí různé metody analýzy kalibračních intervalů. Z nich si popišme ve zkratce jen několik.

Metoda obecného intervalu: Je stanoven jen jeden stejně dlouhý interval pro všechna měřicí zařízení organizace. Tato metoda se nejčastěji využívá u nových zařízení. Metoda vede k růstu nákladů na kalibraci a častější absenci měřicího zařízení v provozu.

Metoda „zapůjčeného“ intervalu: Organizace využívá intervalu stanoveného jinou organizací pro stejný druh přístroje. Je nutno dbát aby činnosti obou organizací byly podobné, jak v oblasti požadavků na spolehlivost a přesnost přístroje, kalibračních procedur a způsobu využití.

Metoda technické analýzy: Může vycházet ze podobnosti přístrojů a využít tak dlouhodobé znalosti jednoho přístroje ke stanovení kalibračního intervalu přístroje nového. Dále lze využít doporučení výrobce nebo lze využít analýzy konstrukce přístroje a periodu určit statisticky (například ze znalosti driftu operačních zesilovačů, stability časové základny apod.).

Metoda reakce: Metoda vychází z výsledku předchozích kalibrací. Po porovnání dvou nebo tří po sobě následujících kalibračních listů lze vyhodnotit, zda se chyba měření přístroje zvětšuje, zmenšuje nebo posouvá. Jestliže se nejistota měření blíží dovolené hranici, je vhodné interval kalibrace zkrátit,  jestliže je nejistota měření přístroje stabilně hluboko uvnitř požadovaného intervalu je možné termín periodu ponechat nebo prodloužit.

Metoda odhadu pravděpodobnosti: Metoda využívá pravděpodobnostních metod a vyžaduje značné množství informací pro statistickou analýzu. Její výhodou je exaktní přístup, ovšem díky náročnosti je téměř nevyužívaná.

Volba počátečního kalibračního intervalu vychází z doporučení výrobce, očekávané délce a intenzitě používání, předpokládanému vlivu okolního prostředí, požadované nejistotě měření, údajích z podobných zařízení (zkušenosti jiných uživatelů). Počáteční interval rekalibrace se obvykle volí v rozsahu 1roku až 3 let podle druhu a vytížení měřidla.

V případě zájmu o více informací kontaktujte pracovnáky firmy:

MICRONIX, spol. s r.o, Antala Staška 33a, 142 00 Praha 4
Tel. 241 011 706
Email: Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript
Tel. 241 441 383
Tel. 241 011 714
Fax. 241 441 724, 241 441 710

 
cez banner 300x300

ČD Telematika

banner_eltech

zbrojovka

balluff_logo_cmyk_pos



detektor_centrala_banner_300x90

Buďte stále v obraze:

Chci odebírat novinky