Havlíčkův Brod – Je léto, sluníčko svítí a parta kluků se baví adrenalinovými kousky na střechách garáží. Brzy se ale začnou nudit, a tak je napadne zkusit větší výzvu. Vylézt na železniční vagon. Udělat si selfíčko, které jen tak někdo nemá. Co by se mohlo stát, když se nedotknou drátu? Jeden z nich se hbitě vyšplhá na střechu vagonu a vzápětí ho srazí obrovská rána. Jak tragicky může skončit touha po nevšední zábavě, to ukázala simulovaná ukázka výboje a úrazu elektrickým proudem, kterou BESIP uspořádal v úterý 27. června na slepé koleji za brodským nádražím. Scénu mohli živě sledovat studenti v celé republice.

Příběh mladíka, který kvůli zajímavé fotce na střeše brodského vagonu málem zemřel, byl nahraný. Podobné příběhy, které končí celoživotními následky nebo smrtí, jsou ale bohužel reálné. Jana Lacinová patří k těm šťastnějším, kteří za svůj špatný úsudek nezaplatili životem. Teď pomáhá lidem s podobnými zkušenostmi prostřednictvím neziskové organizace Popálky o.p.s..

„Jizvy zůstávají až do smrti. Nikdy nezmizí. Lidé mi říkají, proč nejdu na plastickou operaci. Byla jsem nejmíň na dvaceti,“ popisuje svůj zážitek mladým lidem, kteří ji obklopují. Hlásat do světa, co všechno se může stát, když lidé nebudou přemýšlet nad následky svého chování, se stalo jejím posláním. Život se jí osudově změnil ve třinácti letech, kdy si lezením na vagon krátila čekání na vlak. Nahoru se dostala snadno, po žebříku. Potom jí tělem prošlo 25 tisíc voltů. Ano, tak obrovské napětí se používá pro napájení vlaků. Probudila se až na popáleninovém centru v nemocnici. Popálená byla na šedesáti procentech těla.

„Dostala jsem se jenom hlavou nad střechu vagonu. Kolem drátů se totiž tvoří takzvaný elektrický oblouk, který má dosah zhruba metr a půl. Takže se opravdu nemusíte chytat drátů, aby vás proud zasáhnul,“ říká Jana Lacinová.

Podobnou zkušenost má i 25-ti letý Lukáš. Jeho případ byl o to vážnější, že měl v době zásahu na hlavě kšiltovku s kovovým cvočkem, na ruce hodinky a v kapse klíče. Obrovský zásah proudu mu projel mozkem.

„My s Janou jsme měli štěstí. Štěstí v neštěstí. Když mě přijali do nemocnice, tak mi dávali dvouprocentní naději, že přežiju,“ říká Lukáš Koranda. O svém boji se zraněním a s životem, který se mu po úrazu otočil o sto osmdesát stupňů, píše i na svém internetovém blogu.

Zásah elektrickým proudem o vysokém napětí nepřežije 30 procent lidí. Projekt BESIPu, na kterém spolupracuje s Českými dráhami, Správou železniční dopravní cesty, hasiči a sdružením Popálky, má oslovit hlavně mladé lidi. Cílem je předejít nehodám na železnici a poskytnout základní informace o první pomoci.

Akce zaměřená na úrazy vysokým napětím na železnici, se konala vůbec poprvé v České republice. Zajímavá je i tím, že jsme ji vysílali živě do škol. Zkoušíme tak model, kdy by se těmito akcemi dařilo oslovit i další žáky a studenty, kteří na akci nepřijdou,“ uvedla Veronika Vošická Buráňová z BESIPu.

Samotná simulace zásahu probíhala přesně tak, jak by tomu bylo i reálně. Kamarád zasaženého chlapce přivolal pomoc a na místo přijeli hasiči, kteří raněného dostali z vagonu dolů.
„V takovém případě rozhodně nelezte na vagon a neposkytujte zasaženému první pomoc. Mohlo by to stát život i vás,“ upozornila při ukázce Veronika Vošická Buráňová. Místo nejprve musí zabezpečit drážní hasiči. Ti trolej po vypnutí trakčního vedení zkratují takzvanou zkratovací tyčí. Až potom se ke raněnému mohou dostat.

autor: Veronika Hošková