Pasivních domů v Česku existuje přes 1 600. Až 10 % novostaveb se staví v pasivním standardu

Více než 1 600 domů v České republice splňuje podmínky pasivního domu. Češi se do stavby pasivních domů pouštějí stále častěji, pasivní domy se stávají mainstreamem. Dokládají to statistiky Centra pasivního domu, dle kterých se již bezmála 10 % všech novostaveb rodinných domů staví v pasivním standardu. Hlavními důvody jsou eliminace tepelných úniků a následná úspora energie. Vzrůstá také obliba nízkoenergetických domů, a to kvůli podstatně menší náročnosti na projekt a stavbu, než v případě pasivních domů.

Alternativní způsoby stavby už nevyužívají pouze zapálení ekologové. Hlavním důvodem pro stavbu pasivního domu je zejména ušetření cenné energie a tím i peněz. To si podle odborníků uvědomuje stále více jedinců z české populace.  Lidé se už neptají, co to je pasivní dům, ale jak ho postavit a které technologie použít,“ uvedl ředitel Centra pasivního domu Jan Bárta. K vzestupu obliby pasivních domů přispěl také dotační program Nová zelená úsporám. „Program je nově kontinuální, takže si každý může v klidu rozmyslet, jestli se mu investice do kvalitního a zdravého bydlení vyplatí,“ dodal Bárta.

Mezi hlavní rozdíly, kterými se odlišují pasivní domy od těch nízkoenergetických, patří především možnost úplné absence vytápěcího systému. Pasivní dům totiž získává teplo z pouhé lidské přítomnosti, od elektrických spotřebičů nebo dopadajícího slunečního záření, nízkoenergetická stavba musí nějaký vytápěcí systém mít. Pokud je ale dům postaven tak, jak má být, využívá tepelných zisků také a vytápěcím systémem jen zlehka přitápí. Spotřeba tepla na vytápění obecně představuje další rozdíl – zatímco v případě pasivního domu nesmí přesáhnout 15 kWh na metr čtvereční za rok, nízkoenergetický dům může ročně na metr čtvereční spotřebovat až 50 kWh.

Pasivní dům má však proti tomu nízkoenergetickému velkou nevýhodu. Jeho stavba je poměrně složitá a vyžaduje mimořádnou pečlivost již od přípravy projektové dokumentace, kterou by měl komplexně řešit tým spolupracujících specialistů. Zadávání jednotlivých částí odděleně totiž může vyústit v nemalé potíže. Po dokončení projektu by měl nezávislý odborník vypočítat takzvanou měrnou spotřebu tepla na vytápění. Zájemce o tuto stavbu by se měl také nechat zpracovat celkovou optimalizaci projektu domu z hlediska investičních a provozních nákladů. Ta zajistí, že výsledné úspory bude dosaženo efektivním způsobem a za přijatelných investičních nákladů. Jednoduše řečeno, že se vše skutečně vyplatí tak, jak má.

Pokud se člověk vše výše uvedené rozhodne podstoupit, výsledný dům bude například mít prosklené plochy orientované na jih, důsledně vyřešené teplené mosty a nebude mít zbytečné výčnělky, kterými by drahocenné teplo mohlo unikat. Hlavní výhodou pak bude výše zmíněná spotřeba na vytápění, která je proti klasickým stavbám přibližně desetkrát menší.

Nízkoenergetické domy pak představují podstatně jednodušší a schůdnější cestu, jak ušetřit. Jejich spotřeba tepla na vytápění je sice o něco větší než v případě pasivních domů – ve srovnání s klasickou stavbou zhruba třetinová až poloviční, jsou však mnohem méně náročné na projektování i na stavbu. Představují velmi rozumný kompromis mezi pasivním domem a klasickou novostavbou. Hlavní znaky nízkoenergetického domu jsou pak velmi podobné jako u pasivních domů, například jižní orientace prosklených ploch, dobrá tepelná izolace, strojní vytápění s rekuperací tepla a další.

Jak je patrné, zájemce o energeticky nenáročnou novostavbu by si tedy měl především velmi dobře spočítat, zda se mu výstavba pasivního domu skutečně vyplatí a zda za ni nezaplatí více, než by nakonec ušetřil. Zatímco u ní může relativně snadno prodělat, v případě nízkoenergetického domu je podobné riziko přece jen nižší.

Podle aktuálních statistik využilo program Nová zelená úsporám za první dva měsíce od jeho spuštění v říjnu 2015 více než 1 500 lidí, kteří si zažádali o částku převyšující 343 milionů korun. Státní fond životního prostředí v roce 2016 očekává uvolnění prostředků v hodnotě 2,85 miliardy korun. V kontinuální výzvě tak lze žádosti podávat až do roku 2021. Pro občany je připraveno celkem 27 miliard korun.

Dotace podpoří i pasivní domy

Kromě výměny oken, dveří nebo zateplení domu podporuje výzva také výstavbu domů s velmi nízkou energetickou náročností. Stejně jako v minulých výzvách platí, že se výše dotace odvíjí od dosažených energetických úspor a může pomoci uhradit až 50 % celkových výdajů. Nejvíce žadatelů hlásí Moravskoslezský, Středočeský a Jihomoravský kraj. Nejméně žádostí naopak pochází z Karlovarského a Libereckého kraje. Nejčastěji si lidé žádají o podporu na zateplování, kam směřuje přes 70 % financí z dotací. Zájem roste i o příspěvky na pasivní domy. Aktuálně se eviduje okolo stovky žádostí.

Podle odborníků způsobují největší energetické ztráty nejen u pasivních domů okna. Skleněná plocha totiž snadno chladne a špatně izoluje. Ani nejmodernější okna od kvalitních výrobců přitom nedokáží zcela udržet teplo uvnitř domu. „Lidé chtějí jít v tepelné udržitelnosti domu ještě dál a co nejvíce eliminovat tepelné mosty,“ sdělil Lubomír Valenta ze společnosti Lomax zabývající se výrobou předokenních rolet a venkovních žaluzií. Téměř absolutní izolaci oken podle něj zajistí právě instalace kvalitních předokenních rolet. „Obecně stínicí technika je rok od roku žádanější. Zatímco rolety výrazně snižují únik tepla, venkovní žaluzie zase pomáhají ušetřit na chlazení budov a klimatizaci. Zájem lze spatřit na vzrůstající poptávce, která u žaluzií meziročně činí zhruba 14 %,“ potvrdil trend Valenta. Nadstavbou pro opravdu kvalitně tepelně zabezpečený dům je podle něj automatické řízení stínění. Motorizace díky čidlům umožní využívat aktuálního počasí. Čidla vyhodnotí počasí vně budovy a podle toho zařídí vytažení nebo naopak stažení rolet. Dům se tak nemůže přehřát ani zcela vychladnout.