800 dobíjecích stanic pro elektromobily bude do roku 2030 provozovat ČEZ

Nabíjení

Hlavní druh nabíjení, který je dnes nejrozšířenějším standardem, je DC fast charging - rychlé stejnosměrné nabíjení. Po volbě konektoru a přihlášení k odběru zákazník připojí nabíjecí stanici k vozidlu. A to buď přes rozhraní Combo-CCS (vozidla od evropských producentů) nebo CHAdeMO (asijská auta). Dojde ke komunikaci mezi externí nabíjecí stanicí a řídicí jednotkou vozidla. Po standardním kontrolním algoritmu (bezpečné spojení s vozidlem, připravenost vozidla a nabíjecí stanice atd.) poté externí nabíjecí stanice po celou dobu nabíjení neustále spolupracuje s řídící jednotkou vozidla.

Nejběžnější a v praxi nejvyužívanější je nabíjení z 25 na 80 % kapacity baterie. U e-aut s nižší kapacitou baterie (do 36 kWh) se dobíjecím časem dostáváme na dobu srovnatelnou s čerpáním paliv u klasické benzínové pumpy.

Při nabíjení z 80 na 100 % kapacity je situace jiná, fyzikální princip plnění baterie způsobuje zpomalení nabíjení a na plné nabití je třeba dalších asi 50 minut. Proto se dobíjení v tomto intervalu příliš nevyužívá. Obecně se doporučuje, aby se stav baterie pohyboval mezi 10 až 90 procenty kapacity.

Řidičům garantuje ČEZ odběr skutečně bezemisní energie – a to díky certifikaci původu elektřiny z obnovitelných zdrojů operátora trhu OTE.

Ultrarychlé stojany

Vzhledem k budoucímu vývoji je skutečně důležitější číslo než počet stanic v síti její celkový instalovaný výkon. Tato hodnota totiž o kvalitě sítě ve smyslu uspokojení poptávky vypovídá lépe. Týká se to zejména těch veřejných dobíjecích stanic, kde je hlavním měřítkem spokojenost zákazníka rychlost dobíjení a tedy možnost bez větších zdržení pokračovat v cestě. Proto je naším cílem do pěti let spíše zvýšení výkonu naší sítě stanic výrazně za hranici 50 tisíc kW.

V budoucím rozvoji sítě tak samozřejmě počítáme s tím, že do nabídky postupně zařadíme i výkonnější stojany, ideálně o výkonu 150 kW, na vybraných místech i s výkonem ještě vyšším. Dobíjecí místa už dnes budujeme tak, aby bylo možné výkonový „upgrade“ udělat snadno a bez nutnosti dalších stavebních úprav. Umožní nám to tak poměrně flexibilně reagovat na vývoj situace na trhu.

Předpokládáme, že instalace tohoto typu stanic výrazně sníží doba dobití elektromobilů a opět ji více přiblíží dobám čerpáním pohonných hmot u klasických benzinových pump.

Vzhledem k tomu, že jsme teprve před vysoutěžením dodavatele, nemůýeme bohužel teď dát více informací k nabíjení na těchto stanicích, architektuře řešení, atd.

Platforma FUTUR/E/GO a tarifní struktura (praktické ukázky - screenshoty)

Odhadujeme, že letos objem elektřiny odebrané na všech stojanech naší sítě veřejných dobíjecích stanic výrazně překročí hranici 3 milionu kWh (loni to bylo cca 2,4 miliony kWh), což je např. ekvivalent 80 tisíc plných dobití elektromobilu střední třídy. Vzhledem k tomu, že k cca 80 % odběrů dochází v domácnostech a ve firmách, odhadujeme, že další jednotky milionů kWh odeberou elektrická auta při neveřejném dobíjení u našich klientů.

Obsluha tak robustního provozu by se samozřejmě neobešla bez zázemí v podobě komplexního řešení pro řízení nabíjecí infrastruktury v čele se špičkovým IT back-end systémem. Lepší komfort řidičů e-aut proto od loňska zajišťuje nový zákaznický systém Futur/E/Go.

Řidič elektromobilu může přímo z pohodlí svého vozu zjistit zejména

• kde jsou nejbližší dobíjecí stojany a dobu dojezdu,
• jestli jsou některé z konektorů na stanicích obsazené jinými elektromobily, případně nedostupné z technických důvodu, aby minimalizoval případné čekání,
• jak často a v kterých hodinách jsou obsazeny stanice na jeho plánované cestě a podle toho efektivně naplánovat své dobíjení,
• veškeré online informace o svém aktuálním dobíjení (typ dobíjení, zvolený tarif a cena za dosud odebranou energii), včetně intuitivního průvodce všemi kroky při dobíjení,
• souhrnné informace o všech odběrech, včetně místa, časů nebo celkové ceny za odebranou energii.

Na jednom místě a během několika vteřin má řidič všechny praktické informace související s dobíjením. V hitparádě nejoblíbenějších služeb, které aplikace nabízí, vede podle předpokladů navigace ke stanicím, zjišťování jejich obsazenosti a ceny za dobíjení.

Aplikace, která bude ještě postupně doplňována o další chytré a užitečné funkce, umí řidiče nejen informovat, ale i vychovávat. Podstatného poklesu obsazování dobíjecích stanic neukázněnými řidiči jiných elektromobilů se podařilo dosáhnout díky nasazení nové funkce. Ta umožňuje po uplynutí určité doby nebo doplnění kapacity baterií auta účtovat řidičům dvě koruny za každou další minutu strávenou na místech k dobíjení.

Vyspělý IT systém izraelské společnosti Driivz v současnosti globálně využívá třičtvrtě milionu řidičů e-aut a nově i zhruba dvě tisícovky klientů ČEZ. Spuštění systému bylo financováno z prostředků evropského programu Connecting Europe Facility (CEF).

Pomyslným vrcholkem hory novinek a všech kroků vedoucích k vyšší kvalitě služeb ČEZ v oblasti elektromobility bylo současně zavedení nové tarifní struktury. Zákazníkům nově nabízíme 4 tarify (3 z nich kombinují měsíční platbu a fakturaci za spotřebovanou kWh). Tarify jsou odstupňovány podle spotřeby/nájezdu (při vyšším vytížení je množstevní sleva za kWh elektřiny). Pro nezákazníky platí tarif „Neregistrovaný“.

Další info - plán výstavby sítě

Rychlodobíjecí infrastrukturu budujeme tak, aby sloužila jako síť opěrných bodů pro řidiče cestující v rámci širšího středoevropského regionu.

V roce 2019 jsme postavili 51 stanic, loni už to bylo 83 stojanů a letos bychom navzdory všem objektivním omezením chtěli toto tempo minimálně udržet.

Jakékoli odhady budoucího počtu stanic jsou samozřejmě postavené na mnoha faktorech. Jsou závislé třeba na tom, nakolik se podaří nastartovat trh s elektromobily a vozidla se začnou v ulicích pohybovat ve stále větších počtech. Pak by se naše síť mohla rozvíjet takovým tempem, že bychom se k roku 2030 mohli pohybovat někde kolem tisícovky dobíjecích stanic. Snažíme se být ale připraveni na to, že vývoj trhu může nabrat ještě silnější dynamiku a celkově bude dávat smysl výstavbu akcelerovat. Může ale nastat i opačný trend a výstavba naopak zpomalí, aby trh nepředbíhala příliš. V jakékoli z těchto variant platí, že ČEZ bude mít ambici udržet si v dobíjení pozici klíčového hráče na trhu.

Pravidelně slýcháme komentáře k údajně nedostatečné hustotě infrastruktury. Přitom hodnoty vytížení stanic ukazují, že síť má z hlediska obsloužených vozidel ještě velké rezervy. Podle našich odhadů dojde k pokrytí nákladů na provoz sítě při 40 tisících registrovaných elektromobilů v České republice. Pokud tedy dnes máme u nás zhruba sedm tisíc čistých e-aut a o něco málo vyšší počet hybridů, je naprosto logické, že v této fázi je nutné výstavbu stanic akcelerovat s pomocí veřejné podpory. Až se poměr vozidel a dobíjecích stanic dostane do rovnovážnější polohy, měla by dobíjecí síť být schopna si na sebe vydělat.

Veřejnou podporu ostatně využíváme i my, pro výstavbu stanic využíváme jak podporu z dvojice grantů evropského programu CEF, pro oblast Doprava, v jehož výzvách ČEZ v minulosti uspěl, tak i prostředků přidělovaným Operačním programem Doprava. Podstatnou část sítě stanic ČEZ financoval i z vlastních zdrojů.