Statistická data nabízejí fascinující pohled na vývoj efektivity německého hospodářství v posledních dvou dekádách. Průměrná produktivita práce vztažená na zaměstnance vzrostla mezi lety 1991 a 2011 přibližně o 20 %. Ve výrobní sféře poskočila dokonce téměř na dvojnásobek. Podle expertů na tom mají lví podíl nové technologie, nové postupy řízení, automatizace a digitalizace. Ze stejného grafu je ale patrné, že produktivita ve stavebnictví se za oněch dvacet let prakticky nezměnila. Obor zatím nedokázal zefektivnit své procesy a výsledkem jsou – kromě stagnující produktivity – i časté problémy zejména u větších projektů. Práce se zpožďují, objevují se vícenáklady, někdy vázne kvalita nebo se komplikuje provoz a údržba staveb. S řešením má pomoci právě BIM.

Jistota před prvním kopnutím

Technologie BIM prostupuje celým životním cyklem budovy. „Opírá se o detailně zpracovaný digitální model stavby,“ vysvětluje Pavel Pitař, produktový specialista ze společnosti Siemens. „Ten přehledně zachycuje všechny prvky budovy včetně rozvodů, technologií a jejich vzájemné interakce. Ke každému prvku přidává také detailní a provázané technické informace. Třeba u použitého ventilu hned zjistíte jméno výrobce, objednací číslo, jeho tlakové ztráty a koeficienty průtoku, z jakého materiálu byl vyroben nebo jaké má certifikáty. Rozsah informací je v podstatě neomezený.“ Model vzniká již v raném stadiu přípravy stavby. Usnadňuje architektům a projektantům tvorbu návrhu a umožňuje ověřit jeho kvalitu pomocí simulací. Budoucí budovu lze otestovat před zahájením stavby a vyvarovat se tak pozdějších nákladných úprav zadání. Data jsou dále využita ke spolehlivějšímu rozplánování prací a přesnějšímu rozpočtování stavby. V některých zemích již BIM model poslouží i při získávání stavebního povolení. A nemusíme chodit daleko. Pilotní projekt výměny BIM dat se státní správou již spustilo například sousední Rakousko. V průběhu přípravy, výstavby i následné správy budovy zabraňuje kvalitní model ztrátám informací při předávání mezi jednotlivými zapojenými články. Přesná prostorová vizualizace a uložení informací o stavbě na jednom místě usnadňují komunikaci a zlepšují možnosti kontroly. Snižuje se tak riziko výskytu chyb i náklady. „Pro nás je to hlavně aktuální a spolehlivá dokumentace stavebního projektu, pro investora pak především možnost průběžně kontrolovat stav oproti návrhu projektu a efektivní a transparentní použití finančních prostředků,“ nechal se  v Hospodářských novinách slyšet Ondřej Svatoň, šéf komunikace společnosti Skanska. Hledisko investora je přitom nesmírně důležité – je to přeci on, kdo v konečném důsledku nese největší břímě nákladů všech změn zadání, odůvodněných víceprací, zpoždění a dalších neefektivit.

Digitální model povinně

Přínosy BIM modelování jsou natolik přesvědčivé, že v některých zemích se stalo povinností. V Dubaji je vyžadováno pro všechny veřejné zakázky a rozsáhlé stavby. Od loňska se bez něj neobejdou stavby financované z veřejných prostředků ve Velké Británii. A Francie se přidává letos. V Česku tak daleko nejsme. Podle průzkumů BIM zatím používá jen něco přes 5 % firem v oblasti stavebnictví. Ale ledy se hýbou. Do pěti let chce novou technologii využívat téměř polovina firem. BIM bylo využito na komplexu Corso Karlín, pracuje se s ním na projektech Smíchov City nebo při přípravě stanic chystané linky D pražského metra. Nezahálí ani státní správa. Česká legislativa již umožňuje zadavatelům veřejných zakázek BIM požadovat. A ještě letos bychom se měli dočkat i dokončení koncepce využití BIM ve státní správě. Zatím jsme hovořili převážně o fázi přípravy stavby a výstavby. Existence kompletních, přehledných a detailních dat o budově má však význam i po kolaudaci. Čtyři pětiny nákladů spojených s budovou obvykle souvisejí až s jejím provozem a údržbou. Detailní model umožní lépe využít potenciálu budovy, inteligentně ji řídit i spravovat. Kompletní data usnadňují běžnou údržbu a mají cenu zlata při rekonstrukcích, kterými každá stavba za svůj život nevyhnutelně několikrát projde.