Jev zvaný „ferrorezonance" byl popsán již v mnoha publikacích. Pro nezasvěcené lze jen stručně říci, že se jedná o jev vznikající v elektrických sítích, kde dochází k rezonanci mezi indukčností transformátoru a kapacitou vedení. Detailnější výklad bych nyní ponechal stranou (zájemci jistě získají potřebné informace na internetu). Je však nutno říci, že rezonance jsou pro vn přístroje škodlivé a často vedou k trvalým poškozením. Jako výrobci měřicích transformátorů proto cítíme povinnost upozornit na aktuálnost daného problému.

Zkušenosti z posledních let poukazují na časté odezvy zákazníků, u nichž došlo k poruše měřicího transformátoru napětí v souvislosti s výměnou starších elektroměrů elektromechanických za nové elektronické. V principu by taková výměna neměla způsobit žádné potíže, ale když se nad tím hlouběji zamyslíme, může nevědomky docházet ke zvětšení náchylnosti k ferrorezonanci. Podstatou je, že nové elektronické elektroměry mají vnitřní zátěž řádově menší než původní elektromechanické systémy. Tímto dochází k tzv. „odtížení" transformátoru a následně zmenšení tlumicího účinku případných rezonancí.
K této skutečnosti mnohdy dochází i častou psychologickou chybou projektantů. Je již po léta zažitým podvědomím člověka, že tam kde neznám odborné dimenzování. V oboru měřicích transformátorů napětí (dále jen MTN) nezřídka dochází k požadování vyšších výkonů ve vztahu k třídě přesnosti aniž by to bylo opodstatněno. Zde je však třeba zmínit se o konstrukčních souvislostech. Dimenzování transformátoru na vyšší výkon nelze jinak než zvětšením průměru jak primárního tak sekundárního vodiče a tudíž zmenšením obou činných odporů. Důsledek je evidentní a to zmenšení tlumícího účinku ferrorezonancí.

Dalším důvodem k náchylnosti k ferrorezonancím je nedostatečná komunikace ze strany zákazníka, tj. projektanta, uživatele... Původ těchto situací je opět v psychologii člověka. Neboť např. dojde-li k poškození MTN i po několikanásobné výměně, je dle obchodní logiky vždy na vině transformátor. Dle laického rozumu - proč by tomu bylo jinak, zejména je-li přístroj v záruční době? Většina obchodníků pro-to dle zažitých obchodních pravidel volí metodu „je třeba bez popsání souvislostí přístroj reklamovat a s přesvědčením, že pokud výrobce odmítne reklamaci obrátíme se jinam". Zde však vyvstává otázka, je-li takovýto postup skutečným řešením problému. Názor nás výrobců těchto přístrojů je takový, že zcela jistě není. Mnozí zákazníci po několikanásobné poruše MTN pod tíhou okolností přiznali, že ten či onen montážní bod je skutečně problematický, že onde byly již problémy s přepětím a došlo k poruše i jiných prvků (nepřítomnost jištění). Píši o tom především abych zdůraznil, že technické problémy musí být vždy řešeny pouze technicky.

K úspěšnému vyřešení výrobce potřebuje být informován o všech okolnostech, a to zásadně předem.

Pokud se dozvíme, že někde již došlo k problémům, které naznačují výskyt ferrorezonancí doporučujeme několik řešení:

1. Jedním je všeobecně známé zapojení tlumicího odporu v obvodu otevřeného trojúhelníka pomocných vinutí
   
2. V jiných případech (a to zejména na železnicích) navrhujeme transformátory s nižším sycením magnetického obvodu. Takovéto přístroje jsou větší a dražší, ale svou odolností vůči rezonancím kompenzují náklady spojené s odstraněním poruch předchozích konstrukcí.
3. V dalších případech zejména na povrchových dolech je vhodné posílení isolace primárního vinutí po přizpůsobení jiných parametrů přístroje.
   

Z výše uvedeného je patrno, že problém ferrorezonancí je v elektrických sítích stále aktuální.
Zkušenosti ukazují, že navržená technická řešení ukázala svou spolehlivost až po létech. Vždy však došlo k řešení po vzájemné komunikaci výrobce.