Požadavky nezávazných norem a závazných předpisů. Vzhledem k tomu, že jsem se v poslední době setkal opakovaně s problémem připojení, revize a provozu některých poněkud zvláštních elektrických zařízení považuji za vhodné napsat k této problematice několik řádků.

Několik definic k problematice

Pro posuzování ve zmíněné problematice jsou dosti důležité termíny a definice. Proto k některým z nich podrobnější údaje.

Repasovaný stroj - stroj, který ještě nebyl uveden do provozu nebo byl uveden do provozu, ale na velmi krátkou dobu, např. k provedení funkčních a technologických zkoušek nebo k předváděcím a komerčním účelům. Stroj může být také znehodnocen dlouhým skladováním v nevhodných podmínkách či skladováním nevhodným způsobem.

Repasí se potom rozumí provedení úpravy, popřípadě opravy stroje, prováděné výrobcem (dodavatelem) na podkladě výsledků, zjištěných např. revizí, s cílem uvést strojní zařízení na trh. Termín repase se používá také u úprav strojního zařízení, které bylo vystaveno na veletrzích nebo výstavách, aby bylo uvedeno do původního stavu a stalo se znovu plně prodejným. Nedochází přitom nikdy ke změně původních parametrů nebo vlastností stroje.

Repasované strojní zařízení je vždy uváděno na trh nebo do provozu jako nové a musí splňovat všechny relevantní požadavky příslušných technických předpisů.

Rekonstrukce, renovace, modernizace strojního zařízení - jsou zásahy do technického zařízení (strojního zařízení), jeho elektrického nebo řídicího vybavení, které mají za následek změnu účelu použití nebo technických parametrů a/nebo způsobu ovládání. Rekonstrukce, renovace, modernizace není považována za opravu (generální opravu).

Modernizace je zásah do technického zařízení (strojního zařízení), mající za následek rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti technického zařízení (strojního zařízení).

Takto definované činnosti na technickém zařízení (strojním zařízení), při nichž může dojít ke změně, která může výrazně ovlivnit bezpečnost provozovaného technického zařízení (strojního zařízení) a kdy je nutno oprávněnou osobou posoudit, zda je bezpečnost zajištěna požadovaným způsobem.

Rekonstruované, renovované nebo modernizované strojní zařízení je vždy uváděno na trh nebo do provozu jako nové a musí splňovat všechny relevantní požadavky příslušných technických předpisů.

Oprava strojního zařízení, včetně generální opravy - výměna opotřebovaných nebo poškozených dílů nebo celků za funkčně shodné, označí-li shodnost výrobce (servisní činnost) nebo osoba, oprávněná provádět na strojních zařízeních technickou inspekci nebo posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Od 1. ledna 2003 musí strojní zařízení po opravě nebo po generální opravě buď splňovat požadavky Směrnice 98/37/EC (směrnice o sbližování právních předpisů členských států týkající se strojních zařízení) a nařízení vlády č. 170/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů (nyní nařízení vlády č. 24/2003 Sb.), popřípadě dalších Směrnic ES a jim odpovídajících nařízení vlády a musí splňovat i minimální požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (Směrnice 89/655/EEC), pokud se jedná o strojní zařízení, uvedené na trh a do provozu od účinnosti zákona č. 22/1997 Sb., v platném znění.

Opravené strojní zařízení je zařízením, které je udržováno v provozu a není tedy uváděno znovu poprvé na trh a/nebo do provozu, není proto nutné znovu posuzovat shodu, ani doplňovat značkou CE a pokud existuje značení CE, tak se ponechá. Nemusí k němu být vydáno nově ani prohlášení o shodě, ani ES prohlášení o shodě.

Pokud je prováděna rekonstrukce, renovace nebo modernizace strojního zařízení v provozu, je strojní zařízení obvykle zcela rozebráno. Zůstane jen část původních součástí a je vlastně konstruováno nové zařízení. Potom je nutné (je to možné) uplatnit Směrnice ES a příslušná nařízení vlády vztahující se na dané strojní zařízení.

Pokud jsou na strojním zařízení prováděny úpravy za účelem splnění minimálních požadavků a nařízení vlády č. 378/2001 Sb., (Směrnice 89/655/EEC) je bezpečnost dodatečně zvyšována (doplňována) a uplatnění předpisů pro nové stroje není reálné.

Pravidla, týkající se změny provozovatele strojního zařízení

U strojních zařízení v provozu, která byla poprvé uvedena na trh nebo do provozu na území ČR v souladu se Směrnicí 98/37/ES nebo zákonem č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, musí být dodrženy všechny původní základní požadavky. Zde je největším problémem, že většina náhodně dovezených zařízení je zcela bez dokumentace. Získat podklady v české verzi je většinou jen zbožným přáním.

Dovezená strojní zařízení, která jsou na trh nebo do provozu na území ČR uváděna poprvé a byla provozována v zemích ES, kde byla poprvé uvedena na trh a/nebo do provozu po datu 27. 10. 1998, jsou na území ČR považována v rámci mezinárodní smlouvy PECA za strojní zařízení udržovaná v provozu, pokud jsou vybavena náležitostmi pro volný pohyb zboží, tj. ES prohlášením o shodě a označením CE.

Dovezená strojní zařízení, která jsou na trh nebo do provozu na území ČR uváděna poprvé a byla provozována v zemích ES, kde byla poprvé uvedena na trh a/nebo do provozu před datem 27. 10. 1998, jsou na území ČR považována za zařízení uváděná na trh nebo do provozu jako nová.
Pro použitá strojní zařízení nebo zapůjčená strojní zařízení, která jsou určena k provozování na území ČR, platí stejná pravidla. Zde je základní problém, který je u řady náhodně a zdánlivě výhodně dovezených zařízení obtížně a nákladně řešitelný. Pro úspěšné zvládnutí podobných problematik je více než účelné položit si otázku: zda je vůbec možné uvést v ČR zařízení do provozu v souladu s platnou legislativou, případně zda je možná úprava zařízení do vyhovujícího stavu a s jakými náklady. Pokud je k těmto základním otázkám nalezena příznivá odpověď, potom má dovoz smysl. V opačném případě hrozí sankce příkladně podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce a některých dalších zákonů, kdy postihy mohou být velmi citelné.

Závěr

Požadavky na bezpečnost technických zařízení a související vyhledávání a odstraňování rizik mají svoje nezastupitelné místo z hlediska chráněných zájmů. V souvislosti s rozvojem vědy a techniky dochází k celé řadě změn zaručujících zvyšování úrovně v péči o technickou bezpečnost. U nových zařízení musí být požadavky plněny již při uvádění výrobků na trh. Starší zařízení je možno někdy provozovat za dodržení alespoň minimálních požadavků platných v době uvedení zařízení do provozu. Na této skutečnosti nelze nic měnit, zejména v době, kdy jsme se stali členy EU se všemi právy, ale také povinnostmi.

Pro elektrická zařízení v těchto případech skutečně platí, že jsou vyhrazeným technickým zařízením a představují zvýšenou míru ohrožení chráněných zájmů, pokud při jejich provozu nejsou plněna příslušná ochranná opatření. Požadavky mají oporu i v evropských směrnicích jak je možno doložit ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES, o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí.

V čl. 2 odst. 1 se uvádí : Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření, aby elektrické zařízení mohlo být uvedeno na trh pouze tehdy, bylo-li vyrobeno v souladu se správnou technickou praxí týkající se bezpečnosti platnou ve Společenství, pokud neohrožuje bezpečnost osob, domácích zvířat a majetku, je-li správně instalováno, udržováno a užíváno k účelu, pro který bylo vyrobeno.

Základním zákonem o bezpečnosti výrobků u nás je zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků). Podle tohoto zákona za bezpečnost výrobků odpovídá výrobce. Ten je povinen uvádět na trh pouze bezpečné výrobky. Distributor nesmí nebezpečné výrobky distribuovat, orgány státní správy a územní samosprávy přijímají opatření k zamezení dovozu, vývozu a uvádění na trh výrobků, které jsou nebezpečné. Podle zákona č. 102/2001 Sb. musí výrobce výrobek uváděný na trh opatřit průvodní dokumentací, tj. doklady nutnými k jeho převzetí a užívání (§4, odst. 2).

Pokud se chceme řadit mezi technicky vyspělé státy potom by elektrická zařízení nejasného nebo pochybného původu neměla být připojována a uváděna do provozu hledáním různých kliček a obcházením základních požadavků předpisů. Mnohdy je k tomu třeba ještě přičíst „neznámé“ vnější vlivy, které budou na zařízení působit nebo naopak. Otázka dokumentace a vnějších vlivů dosud stále nepatří mezi naplněné požadavky v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení.