Kontrolní činnost v oblasti elektrických zařízení je v letošním roce za­měřena na opatření související s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem.

 V rámci toho úkolu bylo k 28. 8. 2012 provedeno 560 kontrol u 554 kontrolovaných subjektů. Při všech kontrolách bylo zjištěno 1 949 nedostatků představujících porušení závazných právních předpisů.

Zaměření kontrol:

     • Ochrana před úrazem elektrickým proudem

     • Provedení elektrických instalací

     • Pohyblivé a poddajné přívody

     • Provozní dokumentace elektrických zařízení

     • Organizace práce v souladu s ČSN EN 50110-1 ed.2

     • Odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice

V rámci zákonných povinností byl nejčastěji porušen zákoník prá­ce v § 102 odst. 1, kdy zaměstnavatel nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou orga­nizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepřijal opatření k předcházení rizikům, zejména tím, že nebyla stanovena osoba od­povědná za provoz elektrického zařízení. Dále pak zaměstnavatelé neprovádějí vyhledávání a vyhodnocování rizik při práci na elektric­kých zařízeních, tak jak to požaduje § 102 odst. 3 zákoníku práce.

Porušení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se týkalo nejčastěji § 4 odst. 1 písm. c), kdy zaměstnavatel neprováděl pravidelné a řádné údržby, kontroly nebo revize zařízení.

NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, byl nejčastěji porušen v § 4 odst. 1, kdy pracovi­ště a pracovní prostředí nesplňovala další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení, a to zejména v bo­dech 2.1. elektrické instalace (pohyblivé a poddajné přívody) a 10. skladování a manipulace s materiálem a břemeny (nosnost podlahy , regály – nosnost buněk atd.).

NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpeč­ný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, bylo nejčastěji porušeno v § 4 odst. 2, kdy kontrolovaná zařízení neby­la vybavena provozní dokumentací.

Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, byla nejčastěji porušena v § 14 odst. 5, kdy kontrolovaný subjekt ne­rozhodl při změně pracovního poměru pracovníka o rozsahu jeho zkoušky, popřípadě nepotvrdil platnost dosavadního osvědčení.

Zjištěnému počtu nedostatků odpovídají i sankční postihy, které oblastní inspektoráty práce uplatnily ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oblastní inspektoráty práce uložily v rámci plnění tohoto úkolu 40 pokut v celkové částce 432 000 Kč. V rámci plnění tohoto hlavního úkolu se inspektoři OIP snaží působit.

Pracovní úrazovost v ČR a pracovní úrazovost na elektrických zařízeních

Přehled pracovních úrazů v ČR

Následující tabulka podává přehled o evidovaných PÚ v ČR za posled­ní čtyři roky.

Údaje jsou platné k 29. 8. 2012

K údajům uvedeným v tabulce lze říci – pokud se jedná o rok 2008, že zejména oblasti zpracovatelského průmyslu a stavebnictví byly v plné síle. Údaje vztahující se k roku 2009 jsou již ovlivněny hospo­dářskou krizí a s ní spojeným poklesem průmyslové výroby, což se plně projevilo na poklesu pracovní úrazovosti cca o 30 %. Rok 2010 přinesl pomalý rozjezd průmyslové výroby, ale zároveň pokles činnos­ti ve stavebnictví, což vedlo k tomu, že pracovní úrazovost i přes ne­patrný nárůst se v podstatě udržela na číslech z roku 2009. Z údajů roku 2011 plyne, že pracovní úrazovost se pohybuje v podobných číslech jako v posledních dvou letech. Nicméně došlo k rapidnímu nárůstu závažných pracovních úrazů.

Elektrický proud jako zdroj PÚ

V další tabulce jsou uvedeny evidované PÚ za posledních šest let, kdy zdrojem úrazu byl elektrický proud. K tabulce je potřeba dodat, že v loň­ském a předloňském roce došlo k nejmenšímu počtu smrtelných pracov­ních úrazů zapříčiněných elektrickým proudem za posledních 20 let.

Údaje jsou platné k 29. 8. 2012

Smrtelné pracovní úrazy na EZ – rok 2011 a 2012

Údržba mechanických pohonů oklepávačů VN filtrů elektrood­lučovačů popílku kotle bloku elektrárny

Došlo k tomu, že pracovní skupina provádějící údržbu oklepávačů nestihla dokončit práce ve stanovený den, kdy bylo zařízení mimo provoz a ani nenahlásila tuto skutečnost na velín provozu bloku. Ná­sledující den stanovil mistr pro postiženého a jeho spolupracovníka dokončení práce, ale již bez toho, že by byl ověřen beznapěťový stav zařízení a ohlášeno pokračování prací na velín provozu bloku. Úrazem postižený pracovník demontoval kryty pohonů a začal čištění částí pohonů oklepávačů. Při této činnosti došlo k nebezpečnému přiblíže­ní postiženého k částem zařízení pod napětím a následnému přesko­ku elektrického proudu.

Vyčerpání jímky zabarvených vod v době odstávky stroje

Voda se čerpala pomocí ponorného čerpadla, trvale umístěného v jímce. Čerpadlo se před použitím připojovalo na zdroj elektrické energie 230 V pohyblivým poddajným přívodem. Tento přívod se při­pojoval do rozvodné skříně RZ 12. V této rozvodné skříni došlo k přeru­šení vodiče PEN a následovalo zavlečení fáze na kostru čerpadla.

Zjištěné skutečnosti:

     • Postižený nebyl prokazatelně seznámen s „Návodem k použití po­norného kalového čerpadla SEPTIKUS 102“.

     • Na ponorném čerpadle nebyly provedeny pravidelné revize.

  • Dle návodu smělo být čerpadlo zapojeno pouze do zásuvky s proudovým chrániče (30 mA) – nebylo splněno

     • V rozvodné skříni došlo k přerušení vodiče PEN a následovalo zavle­čení fáze na kostru čerpadla.

Demontáž a montáž NN kabelů mezi dvěma pojistkovými rozpojovacími skříněmi

Mezi dvěma pojistkovými rozpojovacími skříněmi nn, měl být zapo­jen nový nn kabel místo starého poškozeného. Poškozený kabel nn byl z jedné strany odpojen a jeho konce byly opatřeny izolačními ná­vleky, z druhé strany byly vyjmuty pojistky a na vývod byla umístěna výstražná tabulka „Nezapínej, na zařízení se pracuje“. Firma po polo­žení nového kabelu nn požádala provozovatele o předání obou skříní k zapojení obou konců kabelů. Postižený začal montáž, aniž by vyčkal na předání obou skříní pracovníky provozovatele. Přitom, omylem a bez ověření beznapěťového stavu zahájil práci na demontáži kabelu, který neměl být demontován a byl pod napětím. Tento kabel sousedil s kabelem, který měl být demontován. Po odpojení kabelu se podaři­lo postiženému vytáhnout kabel, který byl pod napětím, s rozpojova­cí skříně. Při další manipulaci s kabelem se postižený dotkl holou rukou části pod napětím a byl zasažen elektrickým proudem.

 

Závěr

Častou příčinnou pracovních úrazů je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění. Je potřeba si vždy uvědomit nebezpečí elektrického proudu pro lidské tělo, protože pokud dojde k úrazu elektrickým proudem, tak následky jsou většinou fatální, ať už se jedná o rozsáhlé popáleniny nebo v nejhorším případě smrt. Cílem tohoto článku bylo, ukázat na skutečných pracovních úrazech nebez­pečí spojené s provozem elektrických zařízení všech napětí.