Místnosti pro léčebné účely jsou místnosti v nemocnicích a prostory pro ambulantní nebo zubní lékařství mimo nemocnice, ve kterých jsou pacienti vyšetřováni nebo léčeni. Při elektroinstalaci v takových místnostech jsou kladeny zvláště vysoké požadavky na bezpečnost. Život člověka může být ohrožen už při průchodu proudu menším než 10 mA jeho tělem nebo při výpadku životně důležitých přístrojů, např. dýchacích přístrojů nebo přístrojů provádějících dialýzu.

Zařízení místností zdravotnických zařízení
Lékařsky využívané místnosti se zařazují dle ČSN 33 2140 a podle požadovaného stupně ochrany proti nebezpečí v případě poruchy (např. závada v izolaci) do skupin 0, 1 a 2.
Skupiny místností ve zdravotnických zařízeních a ochranná opatření pro bezpečnost pacientů a obsluhy:

Místnosti skupiny 0

• ochranné izolace
• bezpečné malé napětí (SELV-Safety Extra Low Votltage)
• bezpečné malé napětí (SELV-Protective Extra Low Votltage)
• ochranné oddělení
• ochrana proudovým chráničem s I_Δn≤30mA

Příklad:
- místnosti pro masáže

Místnosti skupiny 1

• ochranná izolace
• bezpečné malé napětí ochranné (SELV)
• ochranné malé funkční napětí (PELF a FELV), Ub do AC 25V; DC 60V
  - malé funkční napětí bez odpojení FELV, ne pro svítidla
• ochranné oddělení, zvlášť pro každý přístroj
• ochrana proudovým chráničem:
  - I_Δn≤30mA
  - I_Δn≤300mA pro přístroje mimo dosah rukou a nadproudová ochrana I_n>63A
• systém IT s kontrolou izolace

Příklady:
- místnosti pro vyšetření a ambulantní léčbu
- lůžková oddělení
- pooperační oddělení
- místnosti pro vyšetření endoskopií

Místnosti skupiny 2

• jako u skupiny 1, navíc:
• ochrana odpojením jen u:
  - obvodů pro rentgenové přístroje
  - velkých přístrojů s příkonem nad 5kW
  - osvětlení místností
  - zásuvek pro lékařské přístroje.

Příklady:
- místnosti pro přípravu operací
- operační sály
- oddělení intenzivní péče

Ke skupině 0 patří místnosti, ve kterých se buď nepoužívají elektrické lékařské přístroje závislé na síti, nebo se používají jen takové přístroje, jichž se pacient nedotýká.
Ke skupině 1 patří místnosti, v nichž se pacient dotýká elektrických lékařských přístrojů závislých na síti. Provádějí se ale jen taková vyšetření nebo léčení, která je možno bez ohrožení zdraví pacienta přerušit a opakovat. Proto je v místnostech této skupiny odpojení přístrojů při výskytu první poruchy izolace nebo při výpadku proudu možné.
Ke skupině 2 patří místnosti, v nichž se používají elektrické lékařské přístroje při operacích nebo k udržení životně důležitých funkcí. Tyto přístroje musí zůstávat v provozu i po výskytu první závady izolace, protože by výpadek ohrozil zdraví pacienta.
Dodávky jsou ve zdravotnických zařízeních zajištěny především z distribuční elektrické sítě a zálohově z náhradních elektrických zdrojů, např. agregátem náhradního proudu (druhé vedení, obr 1.). Hlavní rozvaděče standardní i pro záložní napájení jsou umístněny v oddělené místnosti.

Obr. 1 Příklad zařízení pro napájení operačního sálu náhradním zdrojem proudu

Elektrická instalace alternativně napájené sítě musí být provedena od hlavního rozvaděče jako síť TN-S.
Místnosti skupiny 0 se připojují pouze k veřejné rozvodné síti. Elektrické spotřebiče v místnostech skupiny 1 a 2 a části technických zařízení budovy při výpadku sítě přepojí během nastavené doby na náhradní zdroj proudu (tab. 1)

Tab. 1 Přípustné doby přepnutí na náhradní zdroj proudu po výpadku sítě

Operační osvětlení a přístroje k zachování životné důležitých funkcí, např. dýchací a nejrůznější kontrolní přístroje, musí být v případě nouze přepojeny do 0,5 s na náhradní zdroj proudu. Náhradní napájení se zajišťuje záložním zdrojem. Ten obsahuje střídavý měnič, akumulátorové baterie, dobíječi síťový zdroj a řídicí elektroniku (obr. 1).
V místnostech skupiny 1 musí při výpadku sítě a v provozu z náhradního zdroje svítit minimálně jedno svítidlo a v místnostech skupiny 2 celé osvětlení. Rovněž tak musí být k náhradnímu zdroji připojeny nákladní výtahy, poplašné zařízení a telefony, lékařské technické přístroje, např. kompresory podpůrných (dýchacích a oběhových) a narkotizačních přístrojů (tab. 1)
Náhradní zdroj přebírá napájení sítě samočinně, jakmile poklesne napětí v hlavním rozvaděči o více než o 10%. Akumulátorový záložní zdroj musí zajistit napájení nejméně po dobu tří hodin.
Dlouhodobé náhradní napájení může zajistit např. dieselagregát.
Rozvaděče pro místnosti skupiny 2, např. operační sály musí být zásobovány proudem dvěma přívody. Přednostní napájení odbočuje z hlavního rozvaděče, druhá přípojka je z náhradního zdroje (obr. 1).
Aby se zamezilo odpojení při první poruše izolace mezi fází a kostrou v místnostech skupiny 1 a 2, jsou zásuvkové okruhy pro napájení elektrických lékařských přístrojů pro operační zásahy napájeny ze sítě IT s plovoucí zemí a hlídačem izolačního stavu, reagujícím na pokles izolačního odporu. Transformátor pro síť IT musí být přitom umístěn mimo lékařsky využívané prostory.
Elektrické obvody, které nesmějí být při první závadě v izolaci odpojeny, musí být napájeny ze sítě IT s hlídáním izolačního stavu. Napětí transformátoru na výstupu nesmí překročit 230V.
Izolační odpor v síti IT je sledován kontrolou izolačního odporu (obr. 2). Zelené signalizační světlo indikuje bezporuchový provoz. Pokud poklesne izolační odpor pod minimální přípustnou hodnotu 50 kΩ, rozsvítí se žluté světlo a zazní akustický signál. Při druhé poruše izolace, tj. při zkratu fází přes kostru, se zařízení okamžitě odpojí nadproudovou ochranou. Pro zkoušení izolačního odporu se do rozvaděče připojuje střední (neutrální) vodič s dělícími svorkami, které je možné při měření rozpojit.

Obr. 2 Vyrovnání potenciálu ve zdravotnických prostorech skupiny 1 a 2

Dodatečné vyrovnání potenciálu v místnostech skupiny 1 a 2. K vyrovnání potenciálu mezi elektrickými zařízeními a pevně zabudovanými vodivými částmi budovy, např. kovovými potrubními systémy, je třeba provést ochranné pospojování. Minimální průřez spojovacích vodičů se volí v souladu s ČSN 33 2000-5-51 a ČSN 33 2000-5-523 (tab. 2)

Tab. 2 Minimální průřezy vodičů pro vyrovnání potenciálu

Elektrická zařízení ve zdravotnických provozech musí být pod dozorem odborníka v elektrotechnice, nebo odborně zaškolené osoby. Každých 6 měsíců je nutno přezkoušet funkci ochrany (RCD), přepínání na náhradní zdroj proudu a izolační odpor. Náhradní zdroj proudu musí být jednou měsíčně alespoň 1 hodinu v provozu na min. 50 % dimenzovaného výkonu. Výsledek zkoušek se musí zapisovat do provozního deníku.

Literatura:
Praktická elektrotechnika, Peter Bastian a kolektiv, EUROPA - SOBOTÁLES