Elektronické systémy v elektrických instalacích |
Elektromagnetická kompatibilita znamená schopnost elektrické instalace, přístroje či systému pracovat uspokojivě v daném elektromagnetickém prostředí, aniž by sám přístroj či systém způsoboval nepřípustné elektromagnetické rušení jakéhokoli jiného přístroje v tomto prostředí. Riziko je vyjádřením vztahu mezi velikostí možné ztráty a pravděpodobností vzniku události. Analýza rizika určí slabá místa systému, prevence snižuje počet takových míst. Elektrická rizika znamenají ohrožení provozuschopnosti systému a také možnost následných škod po případném výpadku. Snížení rizika znamená zvýšení provozně-technické bezpečnosti objektu a personálu. Eliminace rizik znamená cyklický proces vyhledávání možného rizika a provádění aktivit k omezení nebo zamezení takového stavu. Riziko vyjadřuje určitý poměr bezvýpadkového provozu a chybového stavu, vedoucího k poruše nebo výpadku činnosti zařízení nebo instalace. Elektrické zařízení je ohroženo nejen indukcemi a přeslechy, ale především vlivem rychlých tranzientních jevů v důsledku spínacích pochodů a/ nebo elektrostatických výbojů, také jako důsledky atmosférických jevů, bouří a výbojem blesku. Každé zařízení může být ohroženo EMC vlivy, výpadky napájení, atmosférickými jevy, lidskou vědomou nebo náhodnou činností. Vyhodnocení takových rizik a jejich grafické znázornění vede k vrstevnicovému grafu a po vyhodnocení téhož pokračuje k optimalizaci ochranných opatření – účinné prevenci rizika. Rizikový managementÚčinný management rizik v sobě musí vždy zahrnovat analýzu rizik, hodnocení rizik a řízení rizik. Analýza rizik znamená systematické použití dostupných informací k identifikaci nebezpečí, k efektivnímu odhadu rizika s ohledem na ochranu života, zdraví, majetku a životního prostředí.
Škodní faktor a rizikové komponentyŠkodní faktor upravuje pravděpodobnost vzniku škodní události jejím předpokládaným účinkem na sledovaný objekt podle konstrukce, druhu a využití stavby, podle instalovaného zařízení a způsobu jeho využívání. Je stanoven empiricky, rozdělen na koeficienty vlivu pro možné druhy poškození objektu a vzhledem k jeho vybavení. To vyžaduje trvalé omezení rizika škod. Také zde jsou zaváděny postupy zjištění mechanizmu škody, ke zjištění možných cest působení chybového stavu a na tomto základě pak budování účinného systému ochrany. Předpisy dávají podmínku k orientaci, zda prevence rizika je dostatečná. Jedná se o vyhodnocení rizika a nastavení dobré ochrany, především z pohledu osob, kterých se problematika dotýká, jako jsou specialisté projektanti, architekti projektanti staveb, stavitelé elektrotechnických zařízení pojišťovny. Jedná se o prevenci rizika takovou, která je jako investice přijatelná, ale z hlediska provozního dostačující.
Důležité je akceptovat provázanost norem – standardů EMC, standardů analýzy prevence rizika a standardů ochrany před účinky elektromagnetických interferencí po vedeních i jako vlivu elektromagnetického pole. Vždy jde o zvýšení odolnosti elektrického zařízení. Průběžně vznikají a jsou ověřovány nové postupy odhadu rizika a optimální prevence možných škod na elektrických a elektronických zařízeních, způsobených vlivem nežádoucích průniků elektrické energie nebo elektromagnetických polí.
Analýza rizika a návrh účelné prevence formou kombinace hromosvodní ochrany, uzemnění objektu, vyrovnávání potenciálů, vytváření stíněných prostor, zabránění bludným, zpětným a vyrovnávacím proudům a použití komplexní ochrany proti blesku a přepětí spolu s nasazením prostředků filtrace rušení je v současnosti jedna z mála možností. Stejně důležitá je i provozní analýza a heuristika, optimalizace vybavení, rozmístění a dimenzování systémů, účelné zálohování provozních částí, volba prvků a částí omezujících rušivé elektromagnetické interference.
Základní požadavky EMC prostředí
Základní předpoklad dobrého návrhu je - pro žádné ochranné struktury nejsou možné dodatečné úpravy, doplňky a modifikace v případě jejich nedokonalé činnosti.
Podle standardů je nutno každému objektu přiřadit technicko-provozní kategorii – třídu EMC krytí. Třída ochrany odpovídá kombinaci rizikových faktorů, ke kterým kromě požadavků stanovených jako LPZ/ZOB patří interference výkonových a informačních linií, obvodů a zařízení.
Podle norem jsou objekty zařazeny do čtyř tříd ochrany, kdy ochranná třída I znamená nejvyšší stupeň rizika a nutné ochrany, třída IV nejnižší stupeň. Pro zařazení do tříd ochrany je nutná dokonalá znalost objektu, jeho provozního určení a odpovídající stanovení rizikových faktorů. Může být uvažována hodnota materiálu, následky výpadku výrobního procesu nebo výpadku činnosti objektu, výbušnost a/nebo hořlavost látek v objektu.
Pro ochranu objektů před škodami a zničením jsou určena bezpečnostně technická opatření, s využitím konstrukce, provedení a bezpečnostně technických přístrojů a zařízení. Pokud mají odpovídat konceptu ochrany budovy, musí být zajištěna jejich provozuschopnost i v nestandardních situacích, tedy také po zásahu objektu bleskem. To znamená účinnou ochranu proti přepětí, spojenou s bezchybným vyrovnáním potenciálu.
K provozně důležitým zařízením patří provozní systémy: elektrická požární signalizace a elektrická zabezpečovací signalizace, dále elektrická signalizace vniknutí a přepadení a také provozní zařízení: řízení výtahů při požáru, hasicí zařízení, odsávání a větrání, hlásiče výskytu plynu, hlásiče výskytu tepla a kouře, evakuační komunikační zařízení a reproduktory, bezpečnostní osvětlení, prvky a systémy zálohovaného a nepřerušeného napájení elektrickou energií, příslušné rozvody a instalace v budově, přístupové systémy, řízená kontrola přístupu. Patří sem také instalace informační techniky, všeobecně vzato.
Tato zařízení jsou v budovách důležitá také z pohledu evakuace osob a minimalizace rizika a mají chráněna proti nepřípustným vlivům, v souladu s podmínkami stanovenými pro celkovou ochranu objektu nebo stavby.
Návrh soustavy vyrovnání potenciálu
Pro dosažení dostatečných parametrů EMC musejí být kombinovány, případně při napájení z více směrů navíc galvanicky odděleny soustava napájení, systém zemnění, vyrovnání potenciálu a stínění. Totéž platí i pro informační, datový, komunikační a MaR subsystém. Důležité je zaručit, že většinu objektu pokrývá ochranná zóna 3, ochranná zóna 2 je uzavřena v podružných rozvaděčích a ochranná zóna 1 se omezí prakticky na prostor hlavní rozvodny nebo hlavního rozvaděče budovy, případně na rozvaděče v obrysu prostoru budovy s vedeními vystupujícími vně objektu. Základový a obvodový zemnič, soustava svodů a soustava vyrovnání potenciálu jsou částmi ekvipotenciální klece, která je určena k co nejrychlejšímu odvedení chybových proudů a k co nejúčinnějšímu odstínění elektromagnetického rušení provozu citlivých elektronických přístrojů. Není možno zařadit do soustavy vyrovnání potenciálu ochranné vodiče v přívodních kabelech – chybový proud odváděný ochranným vodičem způsobuje potenciálový rozdíl a může vést k chybám a poruchám elektronických přístrojů v objektu. Vliv a účinek rušení Každý potenciálový rozdíl mezi dvěma body vytváří elektrické pole. Každý elektrický proud je doprovázen magnetickým polem. Pokud se pole nemění, je jeho vliv zanedbatelný, vzniká riziko ohrožení bludnými a vyrovnávacími proudy. Pokud je ale změna proudu doprovázena rychle se měnícím magnetickým polem, dochází v souladu s Maxwellovými rovnicemi ke vzniku indukovaného napětí nebo proudu. Transientní vazby představují příčinu rušení v systémech – není důležité, zda se jedná o periodické nebo dynamické změny pole. Periodické změny pole vznikají v důsledku změn proudu v rozvodech napájení, sběrnicových rozvodech, přívodech pohonů stejně jako magnetická pole transformátorů a motorů. Dynamické interference obecně vznikají v důsledku spínacích pochodů v rozvodech, často jako průvodní jev zemních zkratů nebo důsledek výboje blesku. Přepětí mohou vznikat v důsledku výboje blesku, spínacích pochodů nebo poruch v síti, případně přenosem kapacitní nebo induktivní vazbou přes transformátor ze sítí vysokého napětí – zde je předpokládána hodnota vzniklého přepětí jako 2 % napětí mezi fázemi . Tato hodnota je informativní, značně se mění podle zátěže na výstupu transformátoru. Návrh odolné elektrické/elektronické instalace Souhrn praktických postupů k zajištění správného projektu a odtud k účinným opatřením má tedy obsahovat následující klíčové body: • Uzemnění, vyrovnání potenciálu a volbu vhodné soustavy napájení • Uplatnění konceptu ochranných zón • Dimenzování kabelů a vodičů včetně stanovení vhodných rozvodných tras • Výběr konceptu stínění a vyrovnání potenciálu pro datové a informační systémy. • Volba EMC opatření – vyhledání možných míst rozdílu potenciálů a jejich vzájemná izolace • Volba EMC opatření – rozmístění interferujících zařízení • Volba EMC opatření – izolace a stínění rušivých polí • Volba EMC opatření – odrušení a filtrace harmonických u zdrojů rušení • Volba EMC opatření – ochrany proti impulznímu rušení a vf filtrace přístrojů Je důležité si uvědomit, že každé ochranné opatření zvyšuje imunitu systému. Zařízení i instalace jako celku. Stavba zemnění a volba soustavy energetické sítě Pojem zemnění slučuje pojmy uzemnění a vyrovnání potenciálů. Setkáváme se se třemi úrovněmi – uzemnění PE (Protective Earth), vyrovnání PG (Protective Ground) nebo PA (Potenzial Ausgleich) a ukostření PM (Protective Mass). Z pohledu EMC nabývají na důležitosti vyrovnání potenciálu a ukostření. Parametry zemnění dané normami ČSN EN 332000-4-41 a 332000-4-45 jsou zaměřeny na ochranu osob, nevyhovují ale obecně. Soustava vyrovnání potenciálu má proto jiné parametry a je budována odděleně, se soustavou ochrany před nebezpečným dotykem je provázána. Základové zemnění je prováděno v základových deskách a obvodových základech průmyslových staveb. Výběhy zemničů jsou vyvedeny ze základů k hlavnímu bodu uzemnění – HPAS, stejně jako k přípojkám svodů hromosvodní soustavy a dalším potřebným zemnicím bodům. Ekvipotenciální soustava PAS je vytvářena od HPAS jako mřížová – jen výjimečně jako smíšená hvězdicová a mřížová. Pokud je soustava hvězdicová, je nutno dbát na vzájemné nepropojování jednotlivých hvězdic na jejich vývodech – zde by mohlo docházet k vyrovnávání potenciálu mezi větvemi základní hvězdice a k EMC problému. Bývá doporučeno převést soustavu hvězdicovou na mřížovou, s využitím náhodných prvků. Prostor vyrovnání potenciálu (PAS area) je vytvářen jako především kruhový (nouzově hvězdicový) systém, ke kterému jsou připojeny všechny neživé části – kostry a skříně zde umístěných elektrických přístrojů a zařízení. Tak vzniklé prostory jsou pak připojeny v jediném bodě na centrální soustavu. Obecně platí že čím častější je vzájemné pospojení, tím stabilnější (a účinnější) je i stínění prostoru vůči nežádoucím elektromagnetickým vlivům. Výhodou je, že unikající, vyrovnávací a bludné proudy jsou rozvedeny přes ekvipotenciální systém. Tím je jejich vliv na elektrickou instalaci účinně potlačen. Minimální průřezy vodičů v soustavě vyrovnání potenciálu jsou dány standardem ČSN EN 332000-5-54 a pro hromosvodní soustavu v normě ČSN EN 62305-3. Neměly by být menší než 16 mm2 měděného lana nebo srovnatelný průřez oceli s prokazatelnými spoji se zaručenou dlouhodobou vodivostí. V místním rozvodu nesmí být průřez vodiče vyrovnání potenciálu menší než 6 mm2. Další prvek tvorby ochranného systému představuje použitá soustava sítě. Obecně je kromě soustav TT a (v odůvodněných případech) IT nejvíce využívána soustava TN v konfiguraci TN-C-S s uzemněním středního bodu zdroje. Společný ochranný vodič TNC je využíván také k rozvodu potenciálu středního bodu – PEN. Musí být připojen na rozvod ochranného vodiče a pospojení za rozvaděči – pro zajištění bezpečnosti instalace. Pokud chceme vytvořit soustavu s trvale účinnou funkcí elektromagnetické slučitelnosti provozu elektrických přístrojů a zařízení, musíme zaručit, že všechny rušivé proudy budou účinně odděleny od systému a odvedeny ke zdroji napájení nebo do zemnění. Tento požadavek je splněn, pouze pokud je použita soustava TN-S, a společný PEN vodič není součástí rozvodu. Jinak dochází k chybovým stavům, vzniklým dodatečnými vyrovnávacími proudy mezi přístroji a účinkem vstupujících proudů – tyto proudy znamenají interferenci cizích soustav a procházejí napájecí soustavou nebo datovým systémem jako náhradní cestou. Soustava TN-S umožňuje oddělit zpětné a interferenční proudy a vrátit vodiči PE ochrannou funkci. Tento stav platí jen pokud je v celé stavbě vytvořen pouze jediný propoj mezi neutrálním a ochranným vodičem. Ekvipotenciální sběrnice musí být umístěna v každé z ochranných zón a v každém ochranném prostoru. Jednotlivé ekvipotenciální sběrnice musejí být navzájem propojeny do mřížové struktury. Přívodní kabely a vodiče musejí být připojeny ke sběrnici vyrovnání potenciálu v místě přechodu mezi ochrannými prostory/zónami. Vývody soustavy vyrovnání potenciálu by měly být provedeny pro každých 100 m2 podlahové plochy stavby. Délky kabelů a vodičů k ochranným prvkům musejí být minimalizovány s ohledem na riziko indukovaného napětí od proudu přepěťových impulzů. Trvalé aktivní rozdělení energie rušivých impulzů mezi jednotlivé ochranné prvky přináší vyšší účinnost a provozní spolehlivost ochranné soustavy, soustava je navíc optimalizována pro ochranu rozvodů příslušné napěťové úrovně. Obdobné požadavky jsou stanoveny na datovou a komunikační technologii a na instalace MaR. Jsou dány především standardem IEC 61643, jehož zavedení do soustavy ČSN se dá brzo očekávat. Pokračování příště.
Edmund PANTŮČEK
|