Spojitost ochranných vodičů k nimž patří i vodiče hlavního a doplňujícího pospojování je nutno prověřit nejen měřením, ale i prohlídkou jejich spojů. Měření izolačního odporu se musí provádět v elektrické instalaci, která je odpojena od zdroje. Dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2 a ČSN 33 2000-6 se musí izolační odpor měřit mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem nebo zem.

Měření odporu ochranných vodičů

Spojitost ochranných vodičů k nimž patří i vodiče hlavního a doplňujícího pospojování je nutno prověřit nejen měřením, ale i prohlídkou jejich spojů. Naměřená hodnota bývá obvykle velmi malá, pod dolní mezí jmenovitého pracovního rozsahu přístroje, ve kterém je výrobcem měřícího přístroje zaručena odpovídající pracovní chyba (z údaje pod dolní mezí jmenovitého pracovního rozsahu je možno jenom usuzovat s velkou pravděpodobností, že spojitost je bez závad). Při vyhodnocování výsledku měření odporu mezi dvěma současně přístupnými vodivými částmi se postupuje obdobně jako při vyhodnocování naměřené hodnoty impedance poruchové smyčky.

Technické údaje měřícího přístroje – viz tabulka

Příklad:
Měřící přístroj výše uvedených technických údajů zobrazil hodnotu 0,08?.

• 3% ze zobrazené naměřené hodnoty činí 0,0024? - po zaokrouhlení na druhé desetinné místo směrem nahoru je tato hodnota 0,01?. Sečtením pro horní interval výsledku se získá hodnota 0,09?. Dále se ještě připočítají 3D – což je celkem 0,11?.
• V dalším postupu je nutné zkontrolovat, zda získaný údaj 0,11? odpovídá požadavku  ČSN EN 61557-4 v toleranci maximální pracovní chyby ± 30%. Rozdíl mezi údajem zobrazeným na přístroji a připočítanou pracovní chybou je 0,03?. Ve vztahu k zobrazenému údaji 0,08? je hodnota pracovní chyby v úrovni 37,5%, a není tudíž v dovolené toleranci maximální chyby ± 30% dle ČSN EN 61557-4. Výsledek se získá tak, že se 0,03? dělí 1% ze zobrazeného údaje 0,08? což je 0,0008? (0,03 : 0,0008 = 37,5).

Měření izolačního odporu

Měření izolačního odporu se musí provádět v elektrické instalaci, která je odpojena od zdroje. Dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2 a ČSN 33 2000-6 se musí izolační odpor měřit mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem nebo zemí (v sítích TN-C se vodič PEN považuje za součást země). Pro účely této zkoušky se mohou pracovní vodiče (fázové vodiče a nulový vodič) spolu navzájem spojit. Izolační odpor se ale doporučuje ověřit i mezi jednotlivými pracovními vodiči.Vyhovující izolace živých částí mezi sebou a proti částem, které jsou na zemním potenciálu je základním předpokladem pro to, aby zařízení mohlo plnit svou funkci, a aby bylo především bezpečné. ČSN 33 2000-6-61 ed.2 stanovuje v tabulce 61A a ČSN 33 2000-6 v tabulce 6A minimální hodnoty izolačního odporu elektrické instalace. Dle uvedených norem se považuje izolační odpor za vyhovující, jestliže každý obvod při odpojených spotřebičích nemá izolační odpor menší než je příslušná hodnota dle tabulky v normě.

Minimální hodnoty izolačního odporu dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2

Minimální hodnoty izolačního odporu dle ČSN 33 2000-6

Poznámka k minimálním hodnotám izolačního odporu:
Předně je nutno vzít na vědomí změnu v hodnotách minimálního izolačního odporu u obvodů SELV, PELV a u obvodů do 500 V, kdy ČSN 33 2000-6 stanovuje hodnoty vyšší oproti ČSN 33 2000-6-61 ed.2 a to ? 0,5 M? resp. ? 1,0 M?.
Dále si lze položit otázku, zda minimální hodnoty izolačního odporu uvedené v normách zaručují, že izolace je naprosto v pořádku. U současných nových elektrických instalací je již možno předpokládat, že hodnota jejich izolačního odporu se může (za studeného stavu a v suchých prostorech) pohybovat řádově v giga ohmech. Znamená to, že hodnota izolačního odporu naměřená řádově v hodnotách, které jako minimálně přípustné předepisují tabulky 61A a 6A norem, již mohou naznačovat některá slabá místa izolace měřeného obvodu. Proto je vhodné (i když je hodnota izolačního odporu podle norem ještě vyhovující) slabá místa zjistit a ověřit, zda nejde o závažnější závadu.

Technické údaje měřícího přístroje – viz tabulka

Při vyhodnocování výsledku měření izolačního odporu se použije spodní interval – nižší vyhodnocený údaj.

Příklad:
Při měření izolačního odporu obvodu o napětí 230 V, měřící přístroj výše uvedených technických údajů zobrazil hodnotu 2,5M?.

• 7% ze zobrazené naměřené hodnoty činí 0,175M? - po zaokrouhlení na druhé desetinné místo směrem nahoru je tato hodnota 0,18M?. Odečtením pro spodní interval výsledku se získá hodnota 2,32M?. Dále se ještě odečítají 3D – což je celkem 2,29M?.
  Pro vyhodnocení izolačního stavu měřeného obvodu o napětí 230V je hodnota 2.29M? dle normy ČSN 33 2000-6-61 ed.2 i ČSN 33 2000-6 vyhovující.
• V dalším postupu je nutné zkontrolovat, zda získaný údaj 2,29M? odpovídá požadavku ČSN EN 61557-2 v toleranci maximální pracovní chyby ± 30%.
  Rozdíl mezi údajem zobrazeným na přístroji a odečtenou pracovní chybou je 0,21M?. Ve vztahu k zobrazenému údaji 2,5M? je hodnota pracovní chyby v úrovni 8,4%, a je tedy v dovolené toleranci maximální chyby ± 30%.
  Výsledek se získá tak, že se 0,21M? dělí 1% ze zobrazeného údaje 2,5M? což je 0,025M? (0,21 : 0,025 = 8,4).

Výsledek měření lze vyhodnocovat vždy jen v rozmezí konkrétního jmenovitého pracovního rozsahu, kde je výrobcem zaručena odpovídající pracovní chyba.

Vyhodnocování naměřených hodnot bez znalosti údaje o pracovní chybě

V případech kdy výrobce měřícího přístroje údaj o pracovní chybě neuvede, ale uvádí v průvodní dokumentaci shodu s příslušnou normou souboru ČSN EN 61557 lze předpokládat, že pracovní chyba uvedených měřících přístrojů je ± 30%.

Jak s touto chybou ± 30% (ať již udanou nebo neudanou) zacházet zejména v mezních oblastech měření.

• Pokud výrobce např. k přístroji pro měření izolačního odporu pracovní chybu neuvádí, nutno počítat s chybou –30%. Znamená to, když naměříme např. izolační odpor rovný 0,25M?, skutečná hodnota měřeného obvodu může být až o 30% menší, tj. izolační  odpor bude 70% z naměřených 0,25M? - což je 0,175M?.

Abychom skutečně bezpečně ověřili, že izolační odpor obvodu je alespoň rovný 0,25M? (případně větší), musíme takovým přístrojem bez udané pracovní chyby naměřit nejméně 0,36M?, což je totiž hodnota, kterou zohledňuje chyba –30% (70% z 0,36M? je 0,252M?).

Z uvedeného vyplývá, že naměřené hodnoty musejí být v takovém případě ne pouze o 30% vyšší než ty, které potřebujeme ověřit, ale vyšší o 43%. Jedná se zde totiž o to, že podíl naměřené a skutečné hodnoty může být při uvážení maximální chyby –30% roven až hodnotě 1 : 0,7 = 1,428 ÷ 1,43. To znamená, že naměřený údaj by měl být až o 43% vyšší než je požadovaná hodnota - pro tento případ alespoň požadovaných 0,25M?.

Obdobně pro bezpečné ověření minimální hodnoty izolačního odporu 0,5M? (viz výše uvedené tabulky minimálních hodnot) musíme na přístroji číst údaj 0,72M?, a pro ověření hodnoty 1M? musíme na přístroji číst údaj 1,43M?.

• Při zjišťování impedance poruchové smyčky (ale i odporu ochranných vodičů, odporu vodičů ochranného a doplňujícího pospojování či odporu uzemnění) se nám projeví obdobná záležitost, avšak v opačném smyslu než u měření izolačního odporu.

Máme-li bezpečně ověřit, že impedance poruchové smyčky nepřekročí např. hodnotu 1?, musíme na měřícím přístroji, jehož pracovní chybu výrobce neuvádí, počítat s chybou +30%. Proto musíme přístrojem bez udané pracovní chyby naměřit hodnotu ne větší než  0,77?, což je totiž hodnota, kterou zohledňuje chyba +30% (130% z 0,77? je 1,001?).

Znamená to tedy, že k ověření toho, zda není překročena určitá hodnota požadované impedance (pro uvedený příklad hodnota 1?), nesmíme na měřícím přístroji číst hodnotu vyšší než je 77% hodnoty, kterou potřebujeme ověřit ( podíl naměřené a požadované hodnoty je při uvážení maximální chyby +30% roven hodnotě 1 : 1,3 = 0,769 ÷ 0,77).

• Obdobným postupem jako u předchozích případů zjistíme, že udá-li výrobce pracovní chybu např. ± 10% (neudává přitom shodu s příslušnou normou souboru ČSN EN 61557), musí se při ověřování izolačního odporu na měřícím přístroji číst hodnoty o více než 11% vyšší než je ověřovaná hodnota a při ověřování impedance poruchové smyčky nebo odporu ochranných vodičů nebo odporu uzemnění, se musí na přístroji číst hodnoty o více než 9% nižší než je ověřovaná hodnota.

Uvedená procenta vyplývají z podílů naměřené a skutečné (požadované) hodnoty, který je pro izolační odpor 1 : 0,9 = 1,111 a pro impedanci či odpory 1 : 1,1 = 0,909.

Závěr

Předpokladem pro kvalifikované obhájení výsledků měření je především znalost vlastností používaných měřících přístrojů, nastudování měřících postupů a jejich vhodná volba alespoň na úrovni deklarované technickými normami. Ustanovení technických norem jak v minulosti tak i dnes nevznikala a nevznikají nahodile, ale vždy po důkladném oponentním řízení zúčastněných odborníků.