Domů Elektrotechnický magazín Časopis Etm Z praxe pro praxi Praktické poznatky z dozoru nad bezpčností elektrických zařízení - 1. část

Praktické poznatky z dozoru nad bezpčností elektrických zařízení - 1. část

Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 0
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Ing. Jiří Sluka a Milan Dolenský   
Pátek, 23. duben 2010
sluka_titl_serialTento seriál vznikl na základě přednášek, které jsme absolvovali v druhé polovině roku 2009 a na základě poznatků, které jsme za několik let revizní a dozorové činnosti „nasbírali". Při školeních se často setkáváme s dotazy, a na základě zkušeností víme, že veškerá teorie se vždy musí vhodně spojit s praxí, a proto aplikace poznatků a požadavků norem je, podle našeho názoru, poučnější než „suché" předříkávání normy.
Tento článek jsme pojali tak, že postupně v průběhu roku, budeme publikovat několik případů, kde se budeme zabývat jejich popisem, zaměříme se na chyby, které byly zjištěny a také na definování neshody, které byly zjištěny dle daných technických předpisů a norem. Pouze upozorňuji, že neshody, které budou v článcích uváděny, odpovídají aktuálním vydání norem, podle kterých byla shoda posuzována, to znamená, že některé normy jsou již v současné době nahrazeny novějšími edicemi.

NEDOSTATKY ZJIŠTĚNÉ PŘI MONTÁŽI ELEKTRICKÉ INSTALACE ADMINISTRATIVNÍ BUDOVY

Popis problému:
Předmětem inspekce byla kontrola a prohlídka částečně provedené montáže elektrické instalace, v komerčním objektu, který měl sloužit jako velké administrativní centrum. Tato budova se stavebně skládala ze dvou částí, a každá část měla 3 podzemní a 10 nadzemních podlaží, tedy z hlediska rozsahu dodávky elektroinstalace se jednalo o poměrně velkou a náročnou akci. Při inspekci bylo zjištěno velké množství nedostatků a závad.

Fyzickou prohlídkou byl zjištěn souběh tras silových a slaboproudých obvodů.

Instalace neodpovídala schválené výkresové dokumentaci, jednalo se zejména o ovládání světel na jednotlivých podlažích. Nedošlo k opravě dokumentace dle skutečného provedení.

V některých místech byly instalační žlaby instalovány tak, že bylo velice obtížné do nich položit kabeláž odpovídajícím způsobem. Žlaby byly umístěny v těsné blízkosti vzduchotechniky a i jiných strojních a stavebních částí. Žlaby byly kvůli rozvodům vzduchotechniky kladeny zvlněně v poměrně ostrých úhlech. Například žlab, kde se měly umístit silové kabely o průměru žil 240 mm2 a 120 mm2, byl tak nevhodně umístěn, že uložení těchto kabelů bylo bez demontáže žlabů nemožný. V jednom úseku trasy byl instalační žlab vytvarován „téměř do pravého úhlu". Při takto instalovaném žlabu nebylo možné kabely umístit tak, aby nedošlo k jejich nepovolenému ohybu.

Na několika kusech zářivkových svítidel bylo zjištěno porušení předepsaného krytí živých částí. Montážní organizace v tomto případě nedodržela montážní návod výrobce a pro připojení zářivkových svítidel nepoužila k tomu určeného vývodu (z boku zářivky), ale vyvrtala z vrchní části zářivky otvor, přes který byl napájecí vodič k zářivkovému svítidlu připojen. Montážní firma zasáhla neoprávněně do výrobku a došlo tedy k porušení příslušného krytí (IP 65).

V mnoha případech bylo zjištěno, že kabely které vstupovaly či vystupovaly ze žlabů, se přímo opíraly o ostré hrany železných konstrukcí a hrozilo proříznutí izolace kabelů a žil. Také bylo zjištěno, že se v mnoha případech instalační lávky křižovaly, tak že spodní úchytné díly vrchních lávek, které měly ostré hrany, způsobovaly proříznutí instalace kabelů umístěných na spodní lávce.

Neshody s požadavky zákonů, technických předpisů a norem:

Vodiče různých proudových soustav s různým napětím a různých proudových obvodů byly společně uloženy vedeny ve stejném instalačním žlabu.
Neodpovídalo ČSN 33 2000-5-52 čl. 521.N9.4.
Projektová (výkresová) dokumentace neodpovídala skutečnému provedení, a nebyly do ní aktuálně zaznamenávány všechny změny proti původní dokumentaci.
Neodpovídalo ČSN 33 2000-1 čl. 13.N7.2.
V ČSN 33 2000-5-52 se uvádí, že kabely lze klást na rovný podklad, kabelové lávky, rošty, stěny, konstrukce, pod omítku, do kabelových kanálů apod. Přitom je nutno dbát, aby prostředí, v němž jsou uloženy, nepůsobilo nepříznivě na kabel. Tak jak byly v některých případech žlaby instalovány, neodpovídalo výše uvedené citaci z normy.
Neodpovídalo ČSN 33 2000-5-52 čl. 521.N11.2.1.
Ohyby kabelů neodpovídaly požadavkům normy, kdy při nedodrženém úhlu ohybů kabelů hrozilo, že při běžném provozu dojde k nadměrnému zahřívání kabelů a následně hrozil vznik poruchy.
Neodpovídalo ČSN 33 2000-5-52 čl. 521.N11.6 a čl. 522.8.1.1.
Vyvrtáním dalšího otvoru do zářivkového tělesa, došlo k porušení příslušného krytí. Montážní firma nevyužila k připojení napájecího vodiče stávající montážní otvor s typově schválenou průchodkou. Došlo k porušení schváleného výrobku a došlo k neshodě, co se zabezpečení krytí živých částí týká.
Neodpovídalo zákonu 22/1997 Sb. a ČSN 33 20000-4 -41 čl. 412.2.
Vnitřní povrch elektroinstalačních trubek, lišt a žlabů a i jejich stavebních dutin nebyl hladký a jejich spoje i konce nebyly upraveny tak, aby nepoškodily vtahované nebo vkládané vodiče.
Neodpovídalo ČSN 33 2000-5-52 čl. 521.N9.2.2.

NESPRÁVNĚ PROVEDENÁ ELEKTRICKÁ INSTALACE V PROSTORU HOTELOVÉ KOUPELNY

Popis problému:
Podstatou níže popisovaného problému byla elektroinstalace, která napájela zrcadlová svítidla v umývacím prostoru hotelových koupelen. Jednalo se o celo nástěnné koupelnové zrcadlo, umístěné na stěně nad umývacím prostorem hotelové koupelny. Rám zrcadla byl vyhotoven ze dřeva, a po celém svém obvodu byl pokryt vodivým pozlaceným plechem. Pod zrcadlem na stěně byla upevněna čtyři zářivková trubicová svítidla (dvě kolmo a dvě vodorovně). Svítidla byla napájena jmenovitým napětím 230V, a stejně jako veškerá elektrická instalace v koupelně, zapojena do obvodu proudového chrániče s jmenovitým reziduálním proudem 0,03A. Spodní vodivý rám zrcadla byl umístěn cca 10 cm nad umývadlem, a nebyl opatřen ochranou doplňkovým pospojováním, takže například při mytí rukou hrozilo, že stříkající voda se může dostat na tento vodivý rám, na který se v případě poruchy živé části (svítidla umístěného za zrcadlem) může dostat nebezpečné napětí, které při souběhu těchto událostí může jakékoli osobě způsobit vážný úraz nedovoleným dotykovým napětím (nebezpečným napětím). Spodní zářivková trubice byla nad umyvadlem umístěna maximálně 20 cm, a byla překryta vodivým rámem zrcadla. V tomto případě také hrozilo, že se odstřikující voda dostane na elektrické zařízení, které nemá deklarováno dostatečné krytí.
Na rámu zrcadla, který tvořil kryt pro výše uvedená svítidla a byl tedy součástí výrobku, nebyl umístěn štítek, který by udával název výrobce, výrobní číslo a základní technické údaje (včetně maximálního proudu, maximálního napětí, hodnotu krytí elektrického zařízení, vyjádřenou mezinárodním kódem IP apod.) a byl opatřen značkou CE. Jednotlivá svítidla (nekrytá) byla označena značkou CE udávající výrobcem shodu zařízení s požadavky všech technických předpisů.
Dodavatel elektroinstalace koupelny, nebyl schopen doložit ES Prohlášení o shodě, pro osvětlovací systém umývacího prostoru (myšleno jako celek včetně rámu zrcadla, který sloužil jako kryt živých částí elektrické instalace svítidel). Dodavatel elektroinstalace předložil pouze výpis, zřejmě z technického popisu zařízení, kde se v textu uvádělo, že krytí světel je na úrovni IPX4, to znamená proti stříkající vodě. Výrobce však nikde neuváděl, jakou zkušební metodou k tomuto stupni krytí došel. Dále dodavatel elektroinstalace předložil výkres znázorňující detailní rozmístění předmětů a zařízení v hotelové koupelně. Na výkresu nebyly uvedeny žádné technické údaje a ani např. technické údaje o svítidlech (napětí, proud, výkon apod.). Další podkladovou dokumentací bylo „Posouzení elektrického zařízení v umývacím prostoru", který vydal revizní technik elektrických zařízení. V této zprávě se uvádělo, že: „Zrcadla se svítidlem v umývacím prostoru mohou být, pokud jsou určeny výrobcem do umývacího prostoru nebo dle ČSN 33 2000-7-701 čl.701.55N1 (min.IPX1, nárazu vzdorný kryt, spodní okraj nesmí být níže než 0,4m)". V podstatě se jedná o citaci výše uvedeného článku normy. Pouze v případě min. výšky spodního krytu 0,4m nad zrcadlem, upřesňuji, že v souladu s normou spodní okraj svítidla nesmí být v žádném případě níže než 0,4m nad horním okrajem umývadla nebo dřezu. Tedy závěr posouzení revizním technikem se plně shoduje s ustanovením normy, ale reálné provedení instalace svítidel tomuto neodpovídá, protože spodní vodivý rám zrcadla byla umístěna cca 10 cm nad umývadlem. Spodní zářivková trubice (překryta vodivým rámem zrcadla) byla nad umývadlem umístěna max. 20 cm.
Kontrolou a prohlídkou bylo zjištěno, že chybí základní dokumentace výrobce zrcadlového svítidla.

Neshody s požadavky zákonů, technických předpisů a norem:

Výrobce nesplnil požadavky NV č. 17/2003 Sb., §2, odst. 1, kde se uvádí, že elektrické zařízení může být uvedeno na trh pouze tehdy, splňuje-li technické požadavky uvedené v příloze č. 2, tohoto nařízení vlády. V §2, odst. 2 se uvádí, že podmínky uvedené v odstavci 1 se považují za splněné, pokud elektrické zařízení je ve shodě s bezpečnostními požadavky harmonizovaných českých technických norem, popřípadě zahraničních technických norem přejímající v členských státech EU harmonizované evropské normy (§4 zákona č.22/2003 Sb.) nebo určených norem zahrnujících bezpečnostní ustanovení Mezinárodní organizace pro normalizaci v elektrotechnice (IEC) nebo Mezinárodní komise pro předpisy ke schvalování elektrotechnických výrobků (CEE), (§4 zákona č.22/2003 sb.). Podle §3 NV č.17/2003 Sb. odstavec 1 lze el. zařízení uvést na trh pouze poté, co je posouzena shoda s požadavky uvedenými v §2, odstavec 1 tohoto nařízení vlády. Výrobce toto zařízení opatří označením CE a vydá ES prohlášení o shodě, které musí obsahovat tyto údaje a náležitosti:

  • a) identifikační údaje o výrobci nebo zplnomocněném zástupci
  • b) identifikační údaje o podepsané osobě oprávněné jednat jménem výrobce
  • c) popis elektrického zařízení
  • d) odkaz na harmonizované normy
  • e) odkazy na specifikace, s nimiž je prohlašována shoda, pokud byly použity
  • f) poslední dvojčíslí roku, v němž bylo elektrické zařízení opatřeno označením CE

Z výše uvedeného v tomto bodě vyplývá, že výrobce je povinen, v souladu s platnou legislativou deklarovat bezpečnost výrobku tím, že vydá prohlášení o shodě v rozsahu, tak jak je uvedeno v tomto bodě. Pokud výrobce toto prohlášení vydá, oficiálně prohlašuje, že jím vyrobené zařízení splňuje základní bezpečnostní požadavky ve shodě s platnými technickými předpisy a normami. V tomto prohlášení musí výrobce například oficiálně dokladovat, že jím vyrobené zařízení splňuje požadavky na krytí elektrických zařízení stupně IP X4, tak jak je uvedeno v ČSN 33 2000-7-701.
Čl.701.55N1, písmeno a), b): krytí elektrických přístrojů a svítidel a provedení instalace musí odpovídat vnějším vlivům a zónám místa, ve které je umývací prostor instalován. Pokud by v některých případech zrcadlová světla zasahovaly do zóny 2 (0,6m od svislé roviny ohraničující prostor sprchového koutu nebo vany), tak v tomto případě musí být dodrženo krytí elektrického zařízení stupně IPX4. Pokud jsou zrcadlová světla umístěna mimo zónu 2, tak nemusí být toto krytí dodrženo, ale světlo musí být chráněno před mechanickým poškozením (např. nárazu vzdorným krytem apod.) a spodní okraj svítidla však nesmí být v žádném případě níže než 0,4m nad horním okrajem umývadla. Spodní zářivková trubice (překryta zrcadlem s vodivým plechovým rámem) byla však nad umývadlem umístěna max. 20 cm a vodivý rám zrcadla pouze 10 cm nad umývadlem. Je zřejmé, že ustanovení článků normy zjevně dodrženo nebylo. Tím, že výrobce nepředložil ES prohlášení o shodě, nedeklaroval, že zrcadlo, které tvořilo kryt osvětlovacích těles je dostatečně pevné a nárazu vzdorné, tak aby při běžné manipulaci nedošlo např. k jeho rozbití a následnému poškození elektrické instalace svítidel umístěných za zrcadlem.
Kovový rám zrcadla nebyl připojen do systému na doplňkového ochranného pospojování koupelny, tak aby v případě poruchy elektrického zařízení nedošlo k nebezpečnému působení dvou rozdílných potenciálů.
Neodpovídalo ČSN 33 2000-4-41, čl. 413.1.2.2.
Pokud by nebylo možno splnit požadavky uvedené v předchozích bodech, bylo možné zvolit další z následujících variant:
Osvětlovací tělesa je možné napájet zdrojem bezpečného malého napětí s obvodem SELV. Zdroj malého bezpečného napětí jsem doporučil umístit mimo prostor koupelny. Tím, že elektrické zařízení bude napájeno bezpečným malým napětím, tím se dosáhne toho, že na zrcadlová svítidla není třeba vydávat prohlášení o shodě, protože se v tomto případě již nejedná o výrobek nízkého napětí, na který se vztahují požadavky NV č.17/2003 Sb. (viz. NV č.17/2003Sb., §1, odst. 2), ale jedná se pouze o zařízení s malým napětím.
Tím, že bude použita ochrany malým bezpečným napětím s obvodem SELV, budou splněna kritéria pro ochranu malým napětím živých a neživých částí dle ČSN 33 2000-4-41, čl. 4111.1., a také bude jednoznačně vyloučena možnost, že při jakékoli poruše zrcadlového osvětlení, bude osoba (host) zasažena nebezpečným napětím (viz. ČSN 33 2000-4-41, čl. 400.N3).

 
insio


insio


insio

Buďte stále v obraze:

Chci odebírat novinky