Domů Elektrotechnický magazín Časopis Etm Z praxe pro praxi Bezpečnost elektrických zařízení - 1.díl

Bezpečnost elektrických zařízení - 1.díl

Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 1
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Jiří Vlček   
Čtvrtek, 18. srpen 2011

vlcek_1_titlČlánek odráží zkušenosti ze zkoušek bezpečností elektrických zařízení. Vychází z praxe při zkouškách především na spotřebičích pro domácnost, na měřicích, řídicích a laboratorních zařízeních, na zařízeních informační technologie, svítidlech, rozvaděčích a podobně. Seznamuje s požadavky norem, nikoliv však vyčerpávajícím způsobem. Především se ale snaží podat informaci o nejčastějších chybách v konstrukci elektrických spotřebičů z hlediska elektrické bezpečnosti.

Bezpečnost elektrických spotřebičů obecně

Bezpečnost elektrických spotřebičů je obecně souhrnem požadavků na elektrická zařízení, které jsou zaměřeny na ochranu osob a majetku před možnými riziky, vyplývajícími z používání elektrických zařízení. Tyto požadavky obecně stanovuje Nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí. Toto nařízení se vztahuje na elektrická zařízení nízkého napětí, tedy na zařízení, určená v podstatě pro použití v rozsahu jmenovitých napětí od 50 V do 1 000 V pro střídavý proud a jmenovitých napětí od 75 V do 1 500 V pro stejnosměrný proud.

Obecně se dají požadavky na elektrickou bezpečnost shrnout do několika základních oblastí, zaměřených na snížení pravděpodobnosti poranění uživatele a vzniku jakýchkoliv škod. Každé elektrické zařízení musí být konstruováno tak, aby nebylo příčinou především:

  • úrazu elektrickým proudem;
  • nebezpečí souvisejícího s energií;
  • požáru;
  • nebezpečí souvisejícího s teplotou;
  • mechanického nebezpečí;
  • nebezpečí ze záření;
  • chemického nebezpečí.

1. Úraz elektrickým proudem

Možná nebezpečí a opatření k jejich omezení shrnuje tabulka 1.

Tabulka 1: Úraz elektrickým proudem
vlcek_1_1

2. Nebezpečí související s energií

Zranění nebo požár může být způsobeno zkratem mezi sousedními póly napájecího zdroje, schopného dodávat velké proudy, nebo obvodů s velkou kapacitou a může způsobit:

  • popálení;
  • hoření oblouku;
  • rozstříknutí roztaveného kovu.

Z tohoto hlediska mohou být nebezpečné také obvody s bezpečným dotykovým napětím. Příklady opatření k omezení takového nebezpečí zahrnují:

  • oddělení;
  • stínění;
  • prostředky bezpečnostního blokování.

3. Požár

Nebezpečí požáru může vyplývat z nadměrných teplot jak při normální činnosti, tak z důvodu přetížení, poruchy součástky, průrazu izolace nebo uvolnění spoje. Oheň, vzniklý uvnitř zařízení, se nemá rozšířit mimo nejbližší okolí zdroje požáru, ani nemá způsobit poškození okolí zařízení.

Příklady opatření k omezení tohoto nebezpečí zahrnují:

  • zajištění nadproudové ochrany;
  • použití konstrukčních materiálů, které mají vhodné vlastnosti hořlavosti pro příslušné použití;
  • výběr částí, součástek a spotřebního materiálu tak, aby se vyloučila vysoká teplota, která může vyvolat zapálení;
  • omezení množství použitého hořlavého materiálu;
  • odstínění nebo oddělení hořlavých materiálů od pravděpodobných zdrojů zapálení;
  • použití krytů nebo přepážek k omezení šíření ohně uvnitř zařízení;
  • použití vhodných materiálů na kryty, které omezí pravděpodobnost rozšíření ohně mimo zařízení.

4. Nebezpečí související s teplotou

Zrnění může být způsobeno vysokou teplotou při normální činnosti, znamenající:

  • popálení při styku s horkými přístupnými částmi;
  • zhoršení izolace a součástek zajišťujících bezpečnost;
  • zapálení hořlavých kapalin.

Příklady opatření omezujících toto nebezpečí jsou:

  • provést kroky k vyloučení vysokých teplot u přístupných částí;
  • vyloučit teploty nad bodem vznícení hořlavých kapalin;
  • použít varovné označení pro uživatele tam, kde je nezbytný přístup k horkým částem.

5. Mechanická nebezpečí

Zranění může být způsobeno:

  • ostrými hranami nebo rohy;
  • pohyblivými částmi, které jsou potenciálně schopné způsobit zranění;
  • nestabilitou zařízení;
  • letícími částmi při implozi obrazovek a explozi vysokotlakých lamp.

Příklady opatření k omezení tohoto nebezpečí zahrnují:

  • zaoblení ostrých hran a rohů;
  • zábrany;
  • prostředky bezpečnostního blokování;
  • zajištění dostatečné stability u volně stojících zařízení;
  • výběr obrazovek a vysokotlakých lamp z typů, které jsou odolné proti implozi respektive explozi, umístění označení, které varuje uživatele tam, kde je nevyhnutelný přístup.

6. Záření

Úraz uživatelů a servisních techniků může být důsledkem některých forem záření, vyzařovaného zařízením. Příkladem jsou zvuková (akustická), radiofrekvenční, infračervená, ultrafialová a ionizující záření a vysoce intenzívní viditelné a koherentní světlo (lasery).

Příklady opatření k omezení těchto nebezpečí zahrnují:

  • omezení energetické úrovně potenciálních zdrojů záření;
  • zastínění zdrojů záření;
  • vybavení bezpečnostním blokováním;
  • vybavení varovným značením pro uživatele tam, kde je vystavení nebezpečnému záření nevyhnutelné.

7. Chemická nebezpečí

Úraz může být způsoben stykem s některými chemikáliemi, nebo vdechnutím jejich výparů a dýmů.

Příklady opatření k omezení těchto nebezpečí zahrnují:

  • vyloučení použití konstrukčních a spotřebních materiálů, u nichž je pravděpodobné, že způsobí zranění při styku nebo vdechnutí za podmínek předepsaného a normálního použití;
  • vyloučení podmínek, které by mohly způsobit vytékání nebo odpařování;
  • opatření označením, varujícím uživatele před nebezpečím.

... pokračování příště.

 
insio


insio


insio

Buďte stále v obraze:

Chci odebírat novinky