V oblasti průmyslového zpracování obrazu existuje mnoho variant s využitím inteligentních kamer, senzorů a řešení na bázi průmyslových PC. U inteligentních kamer se jedná o optické kontrolní systémy, u nichž je vyhodnocovací jednotka umístěna v tomtéž pouzdru. Tím odpadá samostatný počítač nebo vyhodnocovací individuální jednotka. Příslušná testovací rozhodnutí, zda dílec je dobrý nebo špatný, se mohou přenášet inteligentní kamerou přímo na nadřazené řízení. Díky kompaktní konstrukci a poměrně nízké ceně získává uživatel výhodu při investování a v nákladech za instalaci a údržbu.

Obr. 1. Roboty lze dálkově řídit inteligentní kamerou u mnohých manipulačních systémů (Cognex)

Převážnou oblastí použití jsou opakované zkoušky, resp. kontroly ve výrobě, proměřování dílců a obrobků, kontrola povrchu, úplnost počtu dílců, jejich poloha atd. Dalším úkolem může být čtení čárového kódu nebo nekódovaného textu, variant matričního kódu, zejména u rychle se pohybujících materiálů. Kamery pracují rychle a s vysokým rozlišením, např. s 8.000 obrazovými body. Inteligentní kamery se sice hodí pro mnoho různých aplikací, avšak existují úkoly, pro které jsou zbytečně předimenzovány, nebo jejich výpočetní výkon nepostačuje.

Obr. 2. Barevné kamerové systémy kombinují integrování snímání stupnice barevných odstínů se současným stupněm jasu (Keyence)

Řešení na bázi průmyslových PC je zpravidla vhodné pro jejich zvýšený výkon, např. v laboratorním provozu ve statistické procesní kontrole, kdy se více senzorů musí vyhodnocovat nebo zpracovat větší množství dat. Zde představují řešení na bázi IPC alternativu za inteligentní kamery. Který systém se použije, to závisí na tom, jaké relevantní údaje se od aplikace vyžadují. Použitím standardních rozhraní, např. CentralLink nebo USB, se dají tyto systémy snadno začlenit do příslušného aplikačního prostřední.

Obr. 3. Digitální kamery jsou k dispozici s různým rozlišením v černobílém nebo barevném provedení ve velmi dobré kvalitě (Allied Vision)

V případě návrhu aplikace průmyslového zpracování obrazu je třeba brát v úvahu hospodárnost vynaložených investičních nákladů.

Zatímco kamery a senzory jsou na trhu k dispozici jako standart dní zboží, je potřebný software mnohonásobně nákladnější. Dalším cenovým faktorem je mechanika pro umístění komponent v terénu. Jelikož se náklady na aplikaci dají stěží zevšeobecňovat, je kalkulace projektu a studie proveditelnosti úkolem, pro který jsou nezbytné určité zkušenosti. Trvání na rychlosti výrobního procesu za každou cenu nemusí vždy znamenat úspěšnou realizaci projektu.

Obr. 4. Systémy pro průmyslové zpracování obrazu se dají bez problému integrovat do existujících sítí (Argus Servosysteme)

Zdroj:
2007, Automatisierungsatlas, prosinec, str. 558 a 559: Industrielle Bildverarbeitung