Jaká bude nová vyhláška 50? Odpověď přinesla v pořadí již 20. Mezinárodní konference o měření, pořádaná Moravským svazem elektrotechniků, která se konala 15. května v Brně a o den později, v budově Svazu českých a moravských výrobních družstev v Praze. Cílem letošní konference bylo seznámit elektrotechniky, projektanty, revizní techniky a pracovníky údržeb s uplatňováním nových metod měření a představení nových norem a předpisů v oblasti elektrotechniky. Důraz byl tradičně kladen také na problémy vyskytující se při uplatňování nových norem a předpisů v projektech a při jejich realizacích.

Úvod setkání obstaral svým vystoupením Ing. Michal Kříž ze společnosti IN –EL, který v komentované formě představil nové normy a vyhlášky. Mezi nejdůležitější představované normy patřila ČSN 34 1090 ed. 2, o elektrických instalacích nízkého napětí, která upřesňuje požadavky pro navrhování, provádění a provozování prozatímních elektrických zařízení, řídící se normami ČSN 33 2000-7-704 ed. 2, ČSN 33 2000-7-711 a ČSN 33 2000-7-740. Nová úprava k technickým požadavkům těchto norem stanovuje další požadavky na zajištění bezpečnosti osob a zařízení, a to i s ohledem na hospodárné řešení. Oproti předchozímu vydání byla z ní vypuštěna ustanovení, která již byla zastaralá a neodpovídala současnému uspořádání technických norem. Rovněž z ní byly vypuštěny obsáhlé přílohy uvádějící dnes již neplatné technické podrobnosti (osvětlení staveniště, údaje o strojích na staveništi, nebo o navrhování a montáži vedení).

Další zmíněnou novinkou byla ČSN EN 50122-1 ed. 2 (34 1520), o drážních zařízeních. Tato norma stanovuje požadavky na ochranná opatření vztahující se na elektrickou bezpečnost u pevných trakčních zařízení stejnosměrných a střídavých soustav a u ostatních zařízení, která mohou být ohrožena trakčními soustavami. Platí také pro ostatní pevná zařízení, která jsou nutná pro zajištění elektrické bezpečnosti během údržby na elektrických trakčních systémech. Norma platí pro nová pevná trakční zařízení a veškeré úpravy na provozovaných zařízeních elektrických trakčních soustav.

Zmíněna byla i důležitá norma ČSN EN 50525-1 (34 7410), o elektrických kabelech, která nahrazuje ČSN 34 7410-1 ze srpna 2003 a ČSN 34 7470-1 ze srpna 2003 a dále také norma ČSN EN 50548 (36 4627), o připojovacích skříňkách pro fotovoltaické moduly. Tato norma platí pro připojovací skříňky do napětí DC 1 500 V, pro použití u fotovoltaických modulů instalovaných v závislosti na aplikační třídě A, podle normy ČSN EN 61730-1:2007 (36 4650) – Způsobilost k bezpečné činnosti fotovoltaických (PV) modulů (Část 1: Požadavky na konstrukci). Pro připojovací skříňky instalované u fotovoltaických systémů v závislosti na aplikačních třídách B a C podle normy ČSN EN 61730-1:2007 (36 4650), je tato norma použita jako vodítko.

Ve druhé části svého vystoupení se Ing. Michal Kříž zaměřil na ochranná zařízení proti přechodnému přepětí pro domácnost (POP) a související normu ČSN EN 50550 (35 4195). Tato norma platí pro ochranná zařízení proti přechodným přepětím jmenovitého síťového kmitočtu 50 Hz. POP zařízení (Power frequency Overvoltage Protectors), jsou určeny pro elektrické instalace v domácnostech a pro podobné použití v sítích, se jmenovitým napětím 230 V AC (mezi fází a nulou). Používají se v kombinaci s hlavním ochranným zařízením, kterým může být CB – jistič nebo vypínač, RCCB – proudový chránič, RCBO – proudový chránič s nadproudovou ochranou.

Odpolední část setkání zahájil svým vystoupením Ing. Jiří Kutáč, který se ve svém příspěvku zaměřil na aktivní jímače a jejich posuzování v souvislosti s platnou legislativou. Upozornil například na faktický nesoulad české a evropské legislativy, s legislativou francouzskou a rizika spojená s montáží neschválených aktivních jímačů. V příspěvku zazněl i názor, že u nás v praxi běžně akceptovatelná francouzská norma NF C 17-102 je na území České republiky neplatná, neboť je v rozporu s platným souborem norem ČSN EN 602305-1 až 4. Ke stejnému závěru došel podle ing. Kutáče i Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), ve svém nedávno zveřejněném stanovisku.

Bezesporu nejzajímavější částí 20. Mezinárodní konference o měření, bylo vystoupení znalce z oboru bezpečnosti, ing. Jiřího Sajnera, který zde prezentoval své poznatky z tvorby nové vyhlášky o odborné způsobilosti v elektrotechnice (č. 50/1978 Sb.). Ing. Jiří Sajner, který je členem odborné pracovní skupiny, podílející se na novelizaci této zásadní elektrotechnické normy uvedl, že z možných variapřílohy o oborných vzděláních) a nové koncepce přístupu e elektrotechnice, se jeho pracovní skupina přiklonila k možnosti druhé. Můžeme se proto po dlouhých letech těšit na kompletně přepracovanou normu.

Mezi zdůrazněné novinky připravované vyhlášky patří především odpovědi na otázku, co vše lze považovat za odpovídající elektrotechnické vzdělání a s tím související úpravy rozsahu působnosti jednotlivých kvalifikačních stupňů vyhlášky 50. A jaké jsou nejdůležitější novinky v připravované vyhlášce 50?

Pracovníci seznámení (§ 3)

V novém návrhu se nepočítá s výraznými změnami pro tento stupeň odborné způsobilosti. Změny se týkají především nové povinnosti organizací seznámit pracovníky s rozsahem dovolených činností. Organizace budou nově také rozhodovat o tom, zda a případně v jakých lhůtách budou své pracovníky seznamovat s rozsahem dovolených činností, a zda a jak často bude toto seznámení opakováno.

Pracovníci poučení (§ 4)

S návrhu se počítá s tím, že by organizace vydávaly osvědčení, které by přesně specifikovalo rozsah dovolených činností a dále pak také ověřovalo úroveň požadovaných znalostí. Pracovníci znalí (§ 5) Pro stupeň pracovníků znalých zůstává zachována dosavadní škála povinností s odkazem na nezbytné elektrotechnické vzdělání. Upraven je zde odstavec 3, který specifikuje nezbytnou kvalifikaci pracovníků způsobilých provádět zaškolování a přezkoušení.

Pracovníci pro samostatnou činnost (§ 6) a Pracovníci pro řízení činnosti (§ 7)

Stávající rozlišení § 6 a § 7 pro počet a kvalifikaci vedených lidí se v novém návrhu ruší. Novinkou je tedy sloučení těchto kvalifikačních paragrafů pod jeden s tím, že organizace sama rozhodne, zda pracovníka pověří funkcí vedení pracovní skupiny a rozhodne také o počtu lidí v pracovní skupině.

Pracovníci pro řízení činnosti prováděné dodavatelským způsobem a pracovníci pro řízení provozu § 7 (dříve § 8)

Sloučením § 6 a § 7 se nově označení kvalifikačního stupně pracovníků pro řízení činnosti posouvá níže a nový návrh počítá s jejich zařazením pod § 7. U této skupiny je v návrhu upřesněno, že pracovníci pro řízení činnosti mohou kromě řízení i samostatnou činnost vykonávat, což není ve stávající úpravě explicitně zdůrazněno. Novinkou je i povinnost organizací určit předsedu zkušení komise. Nezměněna zůstává povinnost organizací uvědomit alespoň čtyři týdny před konáním zkoušky, nebo přezkoušení o termínu a místě konání zkoušek příslušný orgán dozoru.

Pracovníci pro provádění revizí § 8 (dříve § 9)

Nově se mění znění odst. 1, ve kterém se specifikuje, že pracovníci pro provádění revizí složili zkoušku před zkušební komisí organizace státního odborného dozoru a získali osvědčení k provádění revizí podle zákona č. 174/1968 Sb.

Pracovníci pro samostatné projektování a pracovníci pro řízení projektování (dříve § 10)

Z nové koncepce odborné způsobilosti v elektrotechnice byla záměrně vyjmuta problematika projektantů a projekce obecně, neboť ji již upravuje celá řada platných zákonů.

Kvalifikace ve zvláštních případech § 9 (dříve § 11)

Podobně jako u kvalifikačního stupně pracovníků pro řízení činnosti i pro kvalifikaci ve zvláštních případech nově přibyla povinnost organizací určit předsedu zkušení komise.

„Očekáváme, že vyhláška bude platit, dokud nedojde ke změnám. Abychom předešli zbytečným úpravám nové vyhlášky, rozhodli jsme se, že odborné vzdělání bude precizováno příslušným dokumentem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠTV). U stávající vyhlášky 50 jsme v roce 1978 prodloužili přezkušovací lhůtu z dvouleté na tříletou, s tím, že po pěti letech tuto změnu posoudíme. Zvažovali jsme i možnost, že u pracovníků znalých s vyšší kvalifikací by osvědčení z vyhlášky 50 bylo koncipováno jako řidičský průkaz, a že by tedy za sebe převzali osobní zodpovědnost. Podmínkou ale bylo, aby jejich odborná způsobilost byla precizována ve vztahu ke konkrétním druhům elektrických zařízení a konkrétnímu napětí, nikoliv jako doposud do 1 000 V a nad 1 000 V.

Bohužel ale zjišťujeme, že celá řada přezkušovaných pracovníků dnes neumí zodpovědět velmi základní bezpečnostní otázky z vyhlášky vyplývající. Zkušenosti a praxe nás proto vedou k zachování stávajícího tříletého přezkušovacího cyklu," dodává k připravovanému návrhu Ing. Jiří Sajner.