Uhelná elektrárna Prunéřov II prochází komplexní obnovou a v současné době stojí před veřejnoprávním rozhodnutím o umístění stavby podle Stavebního zákona. Jednou z důležitých podmínek vydání kladného rozhodnutí bylo souhlasné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, tj. k dokumentaci EIA. Tomuto procesu byla na jaře letošního roku věnována značná pozornost odborné i neodborné veřejnosti, nicméně způsobilá technická argumentace zůstala poněkud v pozadí, skryta za účelovými politicko-ekologickými konstrukcemi.

Ministerstvo pro životní prostředí si před vydáním stanoviska vyžádalo odborný posudek od společnosti Det Norske Veritas Climate Change Services (DNV). Ten byl primárně zaměřen na vyhodnocení souladu navrženého řešení elektrárny s doporučeními mezinárodních referenčních dokumentů BREF.
Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., Divize ENERGOPROJEKT PRAHA je autorem koncepce zdroje a projektantem komplexní obnovy elektrárny a měl možnost posudek DNV prostudovat a seriozně komentovat.

Co je komplexní obnova elektrárny Prunéřov

Elektrárna Prunéřov II byla uvedena do provozu v roce 1982 a sestává z pěti bloků, výkon každého bloku dosahuje 210 MWe. Bloky v současnosti pracují s čistou účinností výroby elektrické energie cca 33 %.
Po komplexní obnově budou její tři bloky vybaveny novou technologií pro další ekologický provoz přibližně do roku 2040. Výkon každého bloku bude dosahovat 250 MWe při stejné blokové spotřebě hnědého uhlí jako dosud. Zvýšení výkonu bloku je dáno výrazně vyšší účinností výroby elektrické energie (poměr mezi množstvím vyrobené elektrické energie a energie přivedené v palivu). Navrhovaná technologie bude vykazovat hrubou účinnost 43,18 %. Čistá účinnost výroby elektrické energie, tj. po odečtení velikosti vlastní spotřeby elektrárny, bude 40,08 %.

Nejlepší dostupná technologie (BAT - Best Available Technology)

Mezinárodně uznávané referenční dokumenty stanovují technické parametry BAT pro jednotlivá odvětví včetně energetických zařízení. Tyto parametry jsou orientační a nezávazné, ale jsou měřítkem při posuzování vlivu staveb na životní prostředí. Doporučením BAT je nadřazena národní legislativa.

Závěry posudku DNV Climate Change Services

Společnost DNV hodnotila z 59 hledisek, zda je v projektu obnovy elektrárny Prunéřov II použita nejlepší dostupná technologie. V 57 případech bylo shledáno, že je navržené řešení v souladu s parametry BAT.
Nesouhlasné bylo stanovisko k množství emisí CO. Ve stanovisku k čisté tepelné účinnosti elektrárny posudek DNV poukazoval na nedostatečnost předložené technické argumentace.

Emise CO

Garantované emise CO z elektrárny po obnově byly 250 mg/m3, což je závazná hodnota požadovaná českou legislativou. Doporučená hodnota BAT je maximálně 200 mg/m3. V tomto případě se jedná o výhradu vůči legislativě. Projektové řešení je již v současné době upraveno tak, aby doporučení BAT bylo splněno.

Čistá tepelná účinnost

Hodnoty minimální čisté tepelné účinnosti podle BAT jsou pro výstavbu nového hnědouhelného zdroje 42 %, pro rekonstrukci stávajícího zařízení 36 %.
První otázka je, zda se v případě elektrárny Prunéřov jedná o výstavbu nového zdroje nebo o rekonstrukci stávajícího zařízení.
Technicky vzato je nová technologie implementována do stávajících, případně upravených stavebních objektů. To představuje určitá projektová omezení a nutnost přijetí řady technických kompromisů, které se v případě stavby zdroje na „zelené louce" nevyskytují. Přestože hlavní technologie obnovených bloků bude zcela nová, nelze na zdroj jako celek jednoznačně pohlížet jako na nový.
Výpočty společnosti DNV naznačovaly možnost dosažení čisté účinnosti výroby el. energie 42 %. Zvyšování účinnosti byla v rámci projektových prací opakovaně věnována značná pozornost, včetně zvažování bloků s nadkritickými parametry. Na základě řady výpočtů a termodynamických analýz tepelného cyklu bylo opakovaně shledáno, že v podmínkách lokality Prunéřov se jedná o nereálný požadavek.
Je možno poukázat také například na skutečnost, že v dané výkonové hladině bloků se nedosahuje doporučované účinnosti na žádné ze srovnatelných moderních elektráren v Německu. Předpokládá se, že závěry DNV v tomto případě vycházely z nedostatku informací a také prokazatelně chybných předpokladů.
Projekt je z tohoto hlediska plně v souladu se zákonnými požadavky platnými v ČR. Ty stanovují minimální hrubou účinnost při výrobě elektřiny a tepelné energie 40 %, což navržené zařízení s hrubou tepelnou účinností 43,18 % jednoznačně splňuje.

Charakteristika zdroje v elektrizační soustavě

Elektrárna v navržené koncepci obnovy 3 x 250 MW má vysokou schopnost poskytovat podpůrné služby přenosové soustavě ČR. Šířku pásma tvoří nejen vysoká regulační schopnost výkonu bloků, ale i flexibilita zdroje daná možností nasazení různého počtu bloků.
Potřeba rozvoje nabídky poskytování podpůrných služeb a schopnosti regulovat výkon zdrojů v elektrické síti, obecně i konkrétně v oblasti západních a severních Čech v budoucnu poroste. Tento předpoklad je vysloven na základě současného trendu rozvoje obnovitelných zdrojů pro danou oblast a také s uvažováním předpokladů o rozvoji obnovitelných zdrojů v zahraničí, které tuto oblast přímo elektricky ovlivňuje.
Nasazení flexibilních zdrojů s bloky středního výkonu odpovídá také koncepci vznikajícího záměru postupného zavádění principu Smart Grids do portfolia zdrojů, řízení, přenosu a spotřeby elektrické energie.