S postupem doby se stalo elektrické zařízení součástí nejen každé stavby, ale i podstatnou částí pracovních strojů. Elektrické příslušenství staveb a strojů se prolíná v čase od počátku návrhu a konstrukce přes realizaci a uvedení na trh nebo do provozu po praktické využití. V prvé části příspěvku několik slov o elektrickém zařízení staveb – elektrických instalacích, a druhá část bude zaměřena na pracovní stroje.

Dokumentace je významným činitelem u technických zařízení z praktických důvodů, ale je velmi často vyžadována předpisy různé právní síly a významu. V práci technika je dokumentace neopominutelným dokumentem, bez kterého je řada prací velmi obtížná a některé úkony není možné ani uskutečnit. Zde však docházíme bohužel k prvnímu rozporu běžného života mezi literou předpisu a skutečnou technickou prací v mnoha podobách.

Pro přiblížení významu a rozsahu pojmu dokumentace připomenutí něco málo vět z naučeného slovníku a encyklopedie. V původním latinském významu se jednalo o potvrzování skutečnosti průkazným materiálem – dokumenty, které představovaly soustavně shromažďované tištěné, kreslené a jiné materiály pro vědecké a technické účely. Tyto materiály – dokumenty se stávaly nezbytným informativním podkladem pro rozhodování organizačních, řídících, kontrolních a dozorčích složek.

DOKUMENTACE STAVEB.

V roce 2006 byl vydán stavební zákon č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), kterým byl nahrazen od 1. 1. 2007 dříve platný zákon č. 50/1976 Sb. Ve zrušovacím ustanovení § 197 byly zrušeny některé předpisy k provedení zákona. S postupem času a v návaznosti na sjednocování právního systému ČR s Evropou byly provedeny změny stavebního zákona a to zákony č. 68/2007 Sb., č. 191/2008 Sb., č. 223/2009 Sb. a č. 227/2009 Sb. Byly provedeny také změny ve vyhláškách vydaných na základě stavebního zákona. Některé z těchto vyhlášek mají návaznost na elektrotechniku, zejména na projektování a dokumentaci, což jsou činnosti podstatně ovlivňující revize elektrických zařízení a některé další úkony umožňující řádné užívání staveb. Jednou z podstatných změn, ke které došlo v minulém roce, bylo vydání vyhlášky o technických požadavcích na stavby.

VYHLÁŠKA č. 268/2009 Sb., O TECHNICKCÝH POŽADAVCÍCH NA STAVBY.

Některé z vyhlášek vydaných podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb., v platném znění, byly zrušeny v souvislosti s  novým stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. Na druhé straně byly vydány jiné vyhlášky, které již vycházely z ustanovení nového zákona. Zde je možno jmenovat vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, vyhlášku č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.) nebo vyhlášku č. 526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Za poslední změnu je možno označit vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která byla vyhlášena dne 26. srpna 2009 a je účinná dnem jejího vyhlášení. Vyhlášku vydalo Ministerstvo pro místní rozvoj podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění, § 194 písm. a).

Pro uvedení bližších souvislostí je podle § 194 písm. a) v pravomoci ministerstva stanovit právním předpisem obecné povahy požadavky na výstavbu s odkazem na § 169, kde jsou uvedeny obecné požadavky na výstavbu. K pojmu obecných požadavků na výstavbu je odkaz na § 2 odst. 2 písm. e). Podstatnou částí ustanovení je, že obecnými požadavky na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky stanovené prováděcími právními předpisy a dále obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb vyjmenovanými osobami (bezbariérové užívání).

Předmětem úpravy vyhlášky je stanovení technických požadavků na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů. Ustanovení vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou kulturními památkami.

Podstatné pro používání vyhlášky jsou základní pojmy obsažené v § 3, kde je upřesněno, co se považuje za budovu, stavbu, ubytovací jednotku, stavbu pro zemědělství, bytem, nebo místností. Poslední z ustanovení základních pojmů § 3 písm. k) uvádí normovou hodnotu, kterou je konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, navrhovaná metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. U odvolání na technické normy je zmíněn zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění.

Z jednotlivých ustanovení vyhlášky pro informaci jen výčet, u kterého lze předpokládat návaznost na výkon elektrotechnických činností. V § 11 je řešeno denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění, kdy problematika většinou souvisí i s hygienickými předpisy. V obecné poloze má svoji úlohu § 15 bezpečnost při provádění u užívání staveb. K § 28 výtahy je třeba připomenout, že se jedná o vyhrazené technické zařízení s obsáhlým a náročným výčtem požadavků a povinností.

Za nejpodstatnější je možno označit z vyhlášky část pátou – požadavky na technická zařízení staveb. Jde o § 34 připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací a § 36 ochrana před bleskem. Zde k ochraně před bleskem připomenutí postupů podle souboru norem ČSN EN 62305. Návaznost na elektrické instalace a zařízení mají i § 37 vzduchotechnická zařízení a § 38 vytápění.

Část šestá vyhlášky řeší zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb. Jsou zde zmíněny bytové domy, shromažďovací prostory, obchody, ubytovací zařízení, stavby pro výrobu, garáže, servisy a opravny motorových vozidel, stavby škol a podobného charakteru a stavby zemědělské tj. pro hospodářská zvířata, pro skladování a úpravu produktů rostlinné výroby, skladování minerálních hnojiv a přípravků k ochraně rostlin.

K vyhlášce připomeňme, že ustanovení obsažená v části druhé až šesté platí pro všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů (§ 2 dost. 2). Zrušovací ustanovení § 57 zrušuje vyhlášku č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášek č. 491/2006 Sb. a č. 502/2006 Sb. a vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství.

Na závěr ještě sdělení, že vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

DOKUMENTACE PRACOVNÍCH STROJŮ.

Pro pracovní stroje a zejména pro jejich elektrickou část je třeba postupovat podle platných technických norem a mimo to podle ustanovení § 3 z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kdy minimálním požadavkem na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku je použití zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Jsou stanoveny další požadavky na vybavení vhodným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví zaměstnanců. Dokumentace zde má významné místo při provádění údržby a oprav a vzhledem k použití prvků, dílů a součástí, které jsou výrobcem určeny v návaznosti na zachování bezpečnostních parametrů. Potřebné údaje jsou prakticky dostupné jen z dokumentace výrobce. Zde ještě malé doplnění, že požadavky tohoto nařízení nejsou ničím novým a o jejich realizaci do praxe se začalo jednat již v roce 2000, tedy před deseti roky. Současně byly upřesňovány i další požadavky na způsob připojení na rozvodnou síť, údržba a opravy a parametry bezpečnosti.

Pracovní stroje a jejich technické zařízení lze považovat za výrobky. Jejich uvedení na trh v ČR, ale i v dalších zemích EU, musí splňovat určité předepsané minimální požadavky. Každý výrobek uvedený na trh by měl být bezpečný ve smyslu ustanovení zákona č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku. Současně by měl splňovat požadavky zákona č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a požadavky vyplývající z prováděcích technických předpisů, kterými jsou nařízení vlády identická s evropskými směrnicemi.

Na strojní část pracovních strojů se ve většině případů vztahuje nařízení vlády č. 176/2008 Sb., shodné se směrnicí 2006/42/ES (dříve nařízení vlády č. 24/2003 Sb.). Dalším předpisem, který je třeba zmínit u pracovních strojů je nařízení vlády č. 378/2001 Sb., o bližších požadavcích na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Zde pro případy strojů, které nemají stanoveny požadavky v konkrétních technických předpisech, připomeňme ustanovení odvolávající se na nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Nařízení uvádí v § 2 písm. g), místní provozní bezpečnostní předpis jako předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovišti zaměstnavatelů.  Obdobné ustanovení je možno nalézt i v zákoníku práce – zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění, ve vazbě na pracovní rizika.

Pracovní stroje vybavené elektrickým zařízením nebo příslušenstvím musí splňovat požadavky dalších technických předpisů. Z pohledu direktiv EU se jedná o směrnici 2006/95/ES odpovídající nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky zařízení nízkého napětí. Z hlediska elektromagnetické kompatibility (EMC) jsou požadavky obsaženy v nařízení vlády č. 616/2006 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska jejich EMC. Citované nařízení vlády je shodné se směrnicí 2004/108/ES používanou v EU. Jde o zachování požadavků na bezpečný provoz v konkrétním elektromagnetickém prostředí a omezení vzniku negativních vlivů. Pro množství strojů je třeba ještě postupovat podle celé řady dalších předpisů, kterými jsou stanoveny technické požadavky směřující především k zajištění bezpečnosti a k ochraně dalších zájmů stanovených právními předpisy jednotlivých států. Jedná se o ochranu života a zdraví pracovníků, ochranu hospodářských užitkových zvířat, majetku a také o ochranu pracovního a životního prostředí.

NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 176/2008 Sb.

V souvislosti se změnami norem probíhala také změna právních předpisů. V oblasti pracovních strojů je třeba v prvé řadě zmínit nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení. Vydáním vládního nařízení se podle § 12 zrušuje nařízení vlády č. 24/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení. Platnost změny vychází z § 13, který pro nařízení vlády č. 176/2008 Sb. uvádí - toto nařízení nabývá účinnosti dnem 29. prosince 2009. Pokud budeme sledovat časový úsek pro možnou přípravu na uplatnění nových požadavků v důsledku změny vládních nařízení, potom není na místě uvádět, že nebyl dostatek času na přípravu a zvládnutí změn.

Za základní ustanovení je možno označit úvodní § 1 a z něj vyplývající provázanost s legislativou EU. V odstavci 1 se uvádí, že toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (je myšlena Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES - přepracované znění) a upravuje technické požadavky na

a) strojní zařízení,
b) vyměnitelná přídavná zařízení,
c) bezpečnostní součásti,
d) příslušenství pro zdvihání,
e) řetězy, lana a popruhy,
f) odnímatelná mechanická převodová zařízení,
g) neúplná strojní zařízení.

Stejně tak z odstavce 2 je patrno, že stanovenými výrobky podle tohoto nařízení jsou ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona všechny výrobky uvedené v odstavci 1 písm. a) až g). V odstavci 3 je upozornění na ustanovení příloh nařízení vlády, která se týkají strojních zařízení a vztahují se rovněž na výrobky uvedené v odstavci 1 písm. b) až f).

Vzhledem k základnímu problému - dokumentaci, která má být podstatou informaci v tomto příspěvku, není blíže rozebírán okruh zařízení, na která se nařízení vlády nevztahuje (§ 1 odst. 4).

UVEDENÍ DO PROVOZU U VÝROBNÍCH A PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ

V prvé řadě je třeba připomenout, že chráněným zájmem v našem právním řádu je život a zdraví občanů, ochrana hospodářských a domácích zvířat, ochrana majetku, pracovního a životního prostředí. Pro konkrétní řešení se vychází ze zákonů, nařízení vlády (představují technický předpis), vyhlášek, technických norem a případně místních bezpečnostních předpisů.

Dosti častým problémem je připojování pracovních strojů, provozních linek a obdobných zařízení. Za základní normu pro elektrické zařízení pracovních strojů můžeme označit ČSN EN 60204-1 ed. 2. Otázky ochrany před úrazem elektrickým proudem vycházejí z ČSN EN 61140 ed. 2 pro elektrická zařízení a instalace a pro samotné instalace nn z ČSN  33 2000-4-41 ed. 2. Z ostatních předpisů je možno jmenovat již zmíněná nařízení vlády č. 378/2001 Sb., nařízení vlády č. 176/2008 Sb. (dříve č. 24/2003 Sb.), a nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí.

Z hlediska  pracovněprávních vztahů je třeba připomenout zákoník práce, zákon č. 262/2006 Sb., v platném znění a zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků BOZP. U výrobků upravuje problematiku zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, v platném znění a nařízení vlády vydaná v roce 2003 k jeho provedení, ve znění novel těchto nařízení. Většina těchto zákonů a nařízení vlády má oporu v předpisech (obvykle direktivách) platných v Evropské Unii. Ve všech zmíněných dokumentech se objevuje požadavek na dokumentaci zařízení a to od uvedení výrobku na trh přes jeho uvedení do provozu, vlastní provoz a údržbu až do konce životnosti a používání.

Podstatné je ustanovení § 3 z nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kdy minimálním požadavkem na bezpečný provoz a používání zařízení v závislosti na příslušném riziku je používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Jsou stanoveny další požadavky na vybavení vhodným zařízením a zabezpečením před ohrožením života a poškozením zdraví zaměstnanců.  Z uvedeného je třeba položit zejména u dovezených zařízení otázku, jak postupovat v případech, kdy většina nebo všechny požadované údaje chybí. Předpis požaduje provést schvalovací řízení v rozsahu odpovídajícím nárokům na uvedení výrobku na trh. Někdy je možno použít řešení místním provozním bezpečnostním předpisem, kde se opět objeví nutnost zajištění výchozích technických údajů a bezpečnostních parametrů, tedy dokumentace.

PROVOZ, ÚDRŽBA, KONTROLY A REVIZE.

Pravidelná kontrola, údržba a revize jsou zakotveny v zákoně č. 309/2006 Sb., v platném znění v § 4 Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí v nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Technické požadavky na strojní zařízení jsou obsaženy v nařízení vlády č.  176/2008 Sb. Jedním ze základních požadavků je používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací. Montování a demontování zařízení za bezpečných podmínek v souladu s návodem výrobce, nebo není-li návod výrobce k dispozici, návodem stanoveným zaměstnavatelem (obvykle místní provozní předpis). Další požadavky na údržbu a tím také na opravy lze najít v nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Z tohoto nařízení vyplývá povinnost stanovit osobu odpovědnou za vedení dokumentace tak, aby doplňováním odpovídala skutečnému stavu. Podmínky uvedení strojního zařízení na trh a do provozu uvádí § 4 nařízení vlády č. 176/2008 Sb. (odpovídá Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES -přepracované znění).

K opravám ještě připomínku z hlediska používaných dílů, přístrojů a instalací. Použité výrobky musí být voleny s ohledem na vnější vlivy, provozní podmínky, ale hlavně musí být schválené pro uvedení na trh a bezpečné v konkrétním použití. Bezpečný výrobek je definován v zákoně č. 102/2001 Sb. § 3: Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo jehož užití představuje vzhledem k bezpečnosti a zdraví pouze minimální nebezpečí při správném používání výrobku. Zde se hodnocení opět dostává k dokumentaci a specifikaci výrobku.

Místem připojení stroje je běžně rozvaděč. V místě přístupném laické obsluze jsou souborem norem ČSN EN 60439 požadovány pouze výrobky typově zkoušené (TTA), což je - rozvaděč nn odpovídající stanovenému typu, u kterého je prokázáno, že odpovídá příslušné normě, nebo sestavě bez odchylek od typového provedení, které by mohly mít podstatný vliv na jeho vlastnosti (ČSN EN 60439-1 ed. 2). Pro rozvaděče je z hlediska bezpečnosti významný požadavek na možnost uzamčení hlavního vypínače ve vypnuté poloze.

ZÁVĚR.

Na doplnění ještě jeden podstatný požadavek a to na provádění elektrických instalací, zařízení a strojů včetně jejich montáže podle dokumentace. Z praxe je známo, že právě dokumentace je v těchto činnostech popelkou i když ji vyžaduje hned několik předpisů. Řešením není ani odvolání na to, že v nařízení vlády č. 176/2008 Sb., § 1 odst. 4 písm. k) jsou mezi výrobky, na které se nařízení nevztahuje některé elektrické a elektronické výrobky. Na tyto výrobky se vztahuje nařízení vlády č. 17/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na elektrická zařízení nízkého napětí ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/95/ES z 12. prosince 2006, týkající se elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí. Pro účely této směrnice se „elektrickým zařízením“ rozumí jakékoli zařízení určené pro použití v rozsahu jmenovitých napětí střídavých od 50 do 1 000 V a stejnosměrných od 75 do 1 500 V, s výjimkou zařízení a jevů uvedených v příloze II.