Kontrolní činnost v oblasti elektrických zařízení |
Úterý, 16. říjen 2012 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Kontrolní činnost v oblasti elektrických zařízení je v letošním roce zaměřena na opatření související s ochranou osob a zaměstnanců před úrazem elektrickým proudem.
Zaměření kontrol: • Ochrana před úrazem elektrickým proudem • Provedení elektrických instalací • Pohyblivé a poddajné přívody • Provozní dokumentace elektrických zařízení • Organizace práce v souladu s ČSN EN 50110-1 ed.2 • Odborná způsobilost pracovníků v elektrotechnice V rámci zákonných povinností byl nejčastěji porušen zákoník práce v § 102 odst. 1, kdy zaměstnavatel nevytvořil bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nepřijal opatření k předcházení rizikům, zejména tím, že nebyla stanovena osoba odpovědná za provoz elektrického zařízení. Dále pak zaměstnavatelé neprovádějí vyhledávání a vyhodnocování rizik při práci na elektrických zařízeních, tak jak to požaduje § 102 odst. 3 zákoníku práce. Porušení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, se týkalo nejčastěji § 4 odst. 1 písm. c), kdy zaměstnavatel neprováděl pravidelné a řádné údržby, kontroly nebo revize zařízení. NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, byl nejčastěji porušen v § 4 odst. 1, kdy pracoviště a pracovní prostředí nesplňovala další podrobnější požadavky, které jsou stanoveny v příloze k tomuto nařízení, a to zejména v bodech 2.1. elektrické instalace (pohyblivé a poddajné přívody) a 10. skladování a manipulace s materiálem a břemeny (nosnost podlahy , regály – nosnost buněk atd.). NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, bylo nejčastěji porušeno v § 4 odst. 2, kdy kontrolovaná zařízení nebyla vybavena provozní dokumentací. Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, byla nejčastěji porušena v § 14 odst. 5, kdy kontrolovaný subjekt nerozhodl při změně pracovního poměru pracovníka o rozsahu jeho zkoušky, popřípadě nepotvrdil platnost dosavadního osvědčení. Zjištěnému počtu nedostatků odpovídají i sankční postihy, které oblastní inspektoráty práce uplatnily ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oblastní inspektoráty práce uložily v rámci plnění tohoto úkolu 40 pokut v celkové částce 432 000 Kč. V rámci plnění tohoto hlavního úkolu se inspektoři OIP snaží působit. Pracovní úrazovost v ČR a pracovní úrazovost na elektrických zařízeních
Přehled pracovních úrazů v ČR Následující tabulka podává přehled o evidovaných PÚ v ČR za poslední čtyři roky.
Údaje jsou platné k 29. 8. 2012 K údajům uvedeným v tabulce lze říci – pokud se jedná o rok 2008, že zejména oblasti zpracovatelského průmyslu a stavebnictví byly v plné síle. Údaje vztahující se k roku 2009 jsou již ovlivněny hospodářskou krizí a s ní spojeným poklesem průmyslové výroby, což se plně projevilo na poklesu pracovní úrazovosti cca o 30 %. Rok 2010 přinesl pomalý rozjezd průmyslové výroby, ale zároveň pokles činnosti ve stavebnictví, což vedlo k tomu, že pracovní úrazovost i přes nepatrný nárůst se v podstatě udržela na číslech z roku 2009. Z údajů roku 2011 plyne, že pracovní úrazovost se pohybuje v podobných číslech jako v posledních dvou letech. Nicméně došlo k rapidnímu nárůstu závažných pracovních úrazů.
V další tabulce jsou uvedeny evidované PÚ za posledních šest let, kdy zdrojem úrazu byl elektrický proud. K tabulce je potřeba dodat, že v loňském a předloňském roce došlo k nejmenšímu počtu smrtelných pracovních úrazů zapříčiněných elektrickým proudem za posledních 20 let.
Údaje jsou platné k 29. 8. 2012 Smrtelné pracovní úrazy na EZ – rok 2011 a 2012Údržba mechanických pohonů oklepávačů VN filtrů elektroodlučovačů popílku kotle bloku elektrárny Došlo k tomu, že pracovní skupina provádějící údržbu oklepávačů nestihla dokončit práce ve stanovený den, kdy bylo zařízení mimo provoz a ani nenahlásila tuto skutečnost na velín provozu bloku. Následující den stanovil mistr pro postiženého a jeho spolupracovníka dokončení práce, ale již bez toho, že by byl ověřen beznapěťový stav zařízení a ohlášeno pokračování prací na velín provozu bloku. Úrazem postižený pracovník demontoval kryty pohonů a začal čištění částí pohonů oklepávačů. Při této činnosti došlo k nebezpečnému přiblížení postiženého k částem zařízení pod napětím a následnému přeskoku elektrického proudu.
Voda se čerpala pomocí ponorného čerpadla, trvale umístěného v jímce. Čerpadlo se před použitím připojovalo na zdroj elektrické energie 230 V pohyblivým poddajným přívodem. Tento přívod se připojoval do rozvodné skříně RZ 12. V této rozvodné skříni došlo k přerušení vodiče PEN a následovalo zavlečení fáze na kostru čerpadla. Zjištěné skutečnosti: • Postižený nebyl prokazatelně seznámen s „Návodem k použití ponorného kalového čerpadla SEPTIKUS 102“. • Na ponorném čerpadle nebyly provedeny pravidelné revize. • Dle návodu smělo být čerpadlo zapojeno pouze do zásuvky s proudovým chrániče (30 mA) – nebylo splněno
• V rozvodné skříni došlo k přerušení vodiče PEN a následovalo zavlečení fáze na kostru čerpadla.
Demontáž a montáž NN kabelů mezi dvěma pojistkovými rozpojovacími skříněmi Mezi dvěma pojistkovými rozpojovacími skříněmi nn, měl být zapojen nový nn kabel místo starého poškozeného. Poškozený kabel nn byl z jedné strany odpojen a jeho konce byly opatřeny izolačními návleky, z druhé strany byly vyjmuty pojistky a na vývod byla umístěna výstražná tabulka „Nezapínej, na zařízení se pracuje“. Firma po položení nového kabelu nn požádala provozovatele o předání obou skříní k zapojení obou konců kabelů. Postižený začal montáž, aniž by vyčkal na předání obou skříní pracovníky provozovatele. Přitom, omylem a bez ověření beznapěťového stavu zahájil práci na demontáži kabelu, který neměl být demontován a byl pod napětím. Tento kabel sousedil s kabelem, který měl být demontován. Po odpojení kabelu se podařilo postiženému vytáhnout kabel, který byl pod napětím, s rozpojovací skříně. Při další manipulaci s kabelem se postižený dotkl holou rukou části pod napětím a byl zasažen elektrickým proudem. Závěr Častou příčinnou pracovních úrazů je špatně nebo nedostatečně odhadnuté riziko, používání nebezpečných postupů nebo způsobu práce včetně jednání bez oprávnění. Je potřeba si vždy uvědomit nebezpečí elektrického proudu pro lidské tělo, protože pokud dojde k úrazu elektrickým proudem, tak následky jsou většinou fatální, ať už se jedná o rozsáhlé popáleniny nebo v nejhorším případě smrt. Cílem tohoto článku bylo, ukázat na skutečných pracovních úrazech nebezpečí spojené s provozem elektrických zařízení všech napětí. Ing. Miroslav Záloha, SÚIP Opava |