Řízení vnitřního osvětlení (3) – Spínání osvětlení s vazbou na pohyb |
Napsal uživatel Ing. Josef Kunc |
Pondělí, 26. březen 2012 |
Správný návrh řízení osvětlení v konkrétním objektu, stejně jako projektování řízení jakýchkoli dalších funkcí, vyžaduje nejdříve stanovení způsobů jeho činnosti. V závislosti na náročnosti požadavků bude tento popis činnosti velice jednoduchý, jindy si jeho zpracování bude vyžadovat určitý čas potřebný pro skutečně odpovědné a investorem požadované popisy činností jednotlivých světelných okruhů. Uvedené popisy jsou zpravidla součástí výchozí technické zprávy. Spínání osvětlení ve vazbě na pohybV místnostech, v nichž se lidé zdržují jen v nepravidelných, různě dlouhých intervalech, nebývá žádoucí, aby osvětlení bylo ovládáno manuálně. To se týká také místností s nekontrolovatelným pohybem osob, přičemž od některých z nich by bylo možné očekávat možnost hrubého zacházení nebo i úmyslného poškození ovládacích prvků. Výhodné by zde tedy nebylo ani použití schodišťových automatů s ovládáním tlačítky. K dispozici jsou ale různé snímače pohybu, které lze chránit polohou před nechtěným či úmyslným poškozením (umístěním na strop nebo těsně pod strop). V závislosti na požadavcích na umístění a způsobu provozu je nutné volit snímače pohybu s vhodnou snímací charakteristikou. Tato charakteristika je ovlivněna konstrukcí optické části snímače, tvořené soustavou zrcadel a koncepcí soustavy čoček, jimiž je celý snímač překryt. Snímač pohybu je ve skutečnosti snímačem dlouhovlnného infračerveného záření a reaguje na změny v jeho vyzařování zdrojem – tedy na pohyb. Nejrychleji reaguje na tangenciální pohyb, tedy pohyb přímým směrem ke snímači nebo od něho. Poznámka: Jako rušivý zdroj pohybu může působit například tepelný konvektor s rychlou změnou teploty, umístěný v dosahu snímače pohybu. Snímače pohybu se kombinují se silovými prvky (například spínacími nebo stmívacími), které zajišťují silové řízení osvětlení. Jsou vybaveny elektronickými obvody pro nastavení časového zpoždění. Vypínají po jeho uplynutí od posledního zaznamenaného pohybu. Kromě toho bývají vybaveny i snímači intenzity osvětlení, takže je možné nastavit hladinu přirozeného osvětlení jako mez, při jejímž překročení již přístroj zablokuje odesílání příkazů k zapnutí. Při postačujícím přirozeném osvětlení je již tedy umělé osvětlení zablokováno ve vypnutém stavu a nepřipustí plýtvání energií. Pro možnost ověření nebo zablokování funkce silových obvodů bývají některé snímače pohybu vybaveny navíc i mechanickým spínačem, kterým se přepínají režimy činnosti: Trvale vypnuto – Automatický provoz – Trvale zapnuto. Na chodbách komerčních a podobných objektů postačí umístit snímače pohybu namísto klasických elektromechanických spínačů (tedy v montážní výšce kolem 120 cm nad podlahou). Přitom plně vyhoví snímače s optickou soustavou snímající pohybující se osoby jen v úzkém, selektivním pásmu, například podle obr. 4, kdy přístroj reaguje na pohyb až do naznačené horizontální vzdálenosti, v úhlu záběru 180°.
Na dlouhých chodbách, vzhledem k omezenému dosahu jednotlivých přístrojů, nepostačí jeden snímač pohybu. Bude tam potřebné umístit několik takovýchto prvků tak, aby se jejich snímací charakteristiky částečně překrývaly. Přitom řízení osvětlení lze nastavit dvěma způsoby. První z nich představuje spínání osvětlení vždy jen v té části chodby, v níž je umístěn snímač, který zjistil pohyb. Potom při průchodu celou chodbou se jednotlivé světelné okruhy postupně rozsvěcují a po průchodu se opět postupně vypínají, v závislosti na nastaveném časovém zpoždění. Při druhém způsobu řízení se na celé chodbě jedná o společně spínaný světelný okruh. V takovémto případě je ale nutné nastavit činnost snímačů pohybu tak, že jeden z nich je řídicím přístrojem Master a ostatní jsou v podřízeném režimu Slave. To znamená, že každý ze snímačů může odeslat příkaz k zapnutí, ale pouze Master vypíná. Při montáži snímačů pohybu pod strop místnosti nebo pro spínání osvětlení na schodištích se používají přístroje s čočkami v jejich optických soustavách, konstruovanými odlišným způsobem. Snímací charakteristika v horizontální rovině je rovněž kolem 180°. Ve vertikálním řezu je například podle obr. 5, přičemž dosah snímače v dolním (šikmém) segmentu bude například pouze poloviční, ve srovnání s dosahem vodorovného segmentu.
Předchozí část článku:
Pokračování: |