Leckdy se setkáme s představou, že nízkoenergetický dům je vlastně obyčejný dům s nějakým zateplením navíc. Vášnivé diskuse se vedou o to, zda postavit dům „ze dřeva" nebo „z cihel", přičemž se zapomíná, že obvodové stěny jsou jen jedna z konstrukcí domu. Často i zděný dům je napůl „dřevostavba", když má podkroví v dřevěném krovu. Naopak „dům ze dřeva" může mít betonové základy a podlahy, zděné příčky (kvůli akumulaci tepla a akustickému útlumu), nebo dokonce celý nosný skelet a dřevěnou konstrukci požívá jen jako lehký obvodový plášť.

Okna a prosklení

Nízkoenergetický dům bývá často bohatě prosklen kvůli solárním ziskům. Toto zasklení musí být kvalitní, aby ztráty tepla nebyly vyšší než solární zisky. V roční bilanci musí oknem dopadnout dovnitř více energie, než jím unikne ven. Používají se proto okna s trojsklem, případně systém, kde je prostřední tabule skla nahrazena odrazivou fólií (výhodou je nižší hmotnost). Samozřejmostí je tzv. selektivní vrstva, tedy pokovení, které funguje jako polopropustné zrcadlo. Sluneční záření propustí do interiéru, kde se přemění na teplo. Tepelné záření však již sklem neprojde a odráží se zpět do místnosti.
To, co v okně izoluje, je mezera mezi skly. Platí, že čím je tato mezera širší, tím lépe izoluje. Za optimální lze považovat šířku 16 mm pro mezeru plněnou vzduchem i argonem, pro krypton je to 12 mm. Další zvětšování už zlepší izolační schopnost jen velmi málo (u vzduchu od cca 5 cm už zcela nepatrně). Je tedy výhodné používat trojskla s mezerou 16 mm, zejména když jejich cena je stejná jako cena trojskla s mezerou 10 mm (které ovšem izoluje o čtvrtinu hůře). Mnozí výrobci oken však nemají v sortimentu rámy dostatečně široké pro osazení trojskla s celkovou tloušťkou 44 mm (4 + 16 + 4 + 16 + 4). Izolační schopnost trojskla s užší mezerou mezi skly se pak zlepšuje použitím kryptonu místo argonu, což ovšem zvýší cenu zasklení až na dvojnásobek při stejné izolační schopnosti.
Vliv na kvalitu okna má i distanční rámeček mezi skly. Běžně se používají nerezové nebo plastové rámečky, které jsou výrazně lepší než dříve používané hliníkové. Plastový rámeček může být i v odstínu odpovídajícímu rámu okna, což vypadá dobře zejména u dřevěných oken. Rámeček však vždy tvoří tepelný most, proto je vhodné, aby byl zasazen v okenním rámu hlouběji. Tím se sníží riziko kondenzace vodní páry na zasklení.
Jedním ze základních požadavků na nízkoenergetický dům je jeho těsnost. Větrání je zajištěno ventilátory ve vzduchotechnickém systému. Není tedy nutné, aby byla všechna okna otevíravá. Použití pevného prosklení má několik výhod. V první řadě se sníží cena oken (rám a kování tvoří většinu ceny okna), při dobrém návrhu je možné obejít se i bez okenních rámů a izolační trojsklo (ev. jiné zasklení) zasadit přímo do stěny. Pevně prosklená okna mají větší plochu prosklení (pevný rám je užší). Tím se zvýší množství světla v místnosti a také i solární zisky. V neposlední řadě je pevné prosklení zcela těsné a není třeba obávat se nějaké poruchy v kování atd. Nevýhodou je obtížnější mytí oken, hlavně ve vyšších patrech. Z psychologických důvodů, pro případ výpadku vzduchotechniky a hlavně kvůli letnímu větrání se však v každé místnosti nechává nejméně jedno okno otevíravé. Tím vzniká estetický problém při kombinaci oken s různou tloušťkou rámu v jedné fasádě.
Běžný okenní rám izoluje hůře než trojsklo, proto se používají dřevěné i plastové rámy s izolací (obvykle polyuretanovou). Udávat součinitel prostupu tepla pro rám si mnozí výrobci dosud nezvykli. Stále se můžeme setkat s tím, že neseriózní dodavatel zaměňuje součinitel prostupu tepla pro sklo s hodnotou pro celé okno (která je obvykle zhruba o 10 % horší). Pokud chceme znát skutečnou hodnotu, je potřeba vypočítat ji pro každé okno zvlášť, protože závisí na ploše rámu a prosklení a délce rámečku mezi skly. Je zřejmé, že členitější okno bude mít horší parametry než okno rozdělené na menší počet větších ploch, bude také dražší.
Při osazení okna do stěny vzniká poměrně složitý konstrukční detail. Okno je třeba osadit do stěny tak, aby nevznikl tepelný most, případně tento most potlačit (např. u zděných stěn se okno osadí na vnější líc stěny a vnější zateplení se přetáhne i přes pevnou část okenního rámu). Spára mezi oknem a stěnou musí být zevnitř těsná proti pronikání vodní páry, zvenku naopak difuzně otevřená, aby případně proniknuvší pára mohla odejít ven. Nejsložitější bývá parapetní část, neboť zde je navíc požadavek na vodotěsnost. Tradiční postup - vyplnit pěnou a zamazat omítkou - rozhodně není to pravé ořechové.

Dvojsklo, trojsklo a Heat mirror

Dřevohliníkové okno s izolační vložkou v rámu. Foto: K. Srdečný

Tepelné mosty

Vzhledem k mimořádným izolačním schopnostem použitých konstrukcí mají na spotřebu tepla relativně velký vliv tepelné vazby (místa, kde se stýkají dvě konstrukce a tvoří kout) a tepelné mosty (místa, kde je konstrukce či izolace zeslabena). Tepelná ztráta těmito místy může mít velikost i několik desítek procent celkové tepelné ztráty prostupem tepla.
Typickými místy, kde vzniká tepelný most, jsou:

• napojení obvodových stěn na spodní stavbu
• osazení oken a dveří do obvodových stěn
• napojení krovu na obvodové stěny
• styk nosných prvků krovu
• uložení stropů do obvodových nosných stěn
• balkóny, římsy, stříšky a podobné prvky

Při řešení tepelných mostů lze využít katalogy detailů, které se na stavbách často vyskytují. Z nich lze vybrat shodný nebo nejpodobnější detail, viz odkazy na literaturu na konci knihy. Individuální výpočet tepelných mostů a vazeb je poměrně pracný. Zde jsou ve výhodě typizované stavby, kde lze čekat opakování jednotlivých detailů. Dalším rizikem tepelných mostů je, že mohou místně způsobit pokles vnitřní povrchové teploty konstrukce. V extrémním případě pak může docházet k povrchové kondenzaci vlhkosti z vnitřního vzduchu. Může k tomu dojít i u dobře izolovaného domu, kterým je nízkoenergetický dům z definice, například v místě, kde okna tvoří nároží.

Termovizní snímek odhaluje tepelný most tvořený nadokenním překladem. Foto: J. Truxa

Zimní zahrada jako komunikační prostor nízkoenergetického domu. Foto: K. Murtinger