Jak postavit nízkoenergetický dům - 8. část (Jen kvalitní dům může být nízkoenergetický) |
Napsal uživatel Ing. Karel Srdečný, EkoWATT, centrum pro obnovitelné zdroje a úspory energie |
Úterý, 14. prosinec 2010 |
Navrhnout a postavit nízkoenergetický dům není nic jednoduchého. Na českém trhu je bohužel málo renomovaných dodavatelů s dostatečnými zkušenostmi. Bohužel je také možné narazit i na neseriózní dodavatele, kteří spoléhají na to, že zákazník ví o nízkoenergetických domech ještě méně než oni sami. Nízkoenergetický dům není v českém právu nijak definován, pod tímto pojmem tedy může nabízet kdokoli cokoli. Proto je důležité kontrolovat kvalitu domu již od návrhu. Kontrola projektu, optimalizaceHned první problém je v tom, že v ČR neexistuje obecně závazný postup výpočtu. Leckterý dům tak sice splňuje kritérium nízké spotřeby, ale jen na papíře, díky kreativnímu výpočetnímu postupu. Jedním z dobrých vodítek je Energetický štítek obálky budovy (viz kapitola 1.4.), kde lze poměrně snadno zjistit, o kolik jsou jednotlivé konstrukce lepší než doporučení normy (norma výslovně uvádí, že u nízkoenergetického domu by hodnoty měly dosahovat 2/3 doporučených hodnot). Pokud ve stavební dokumentaci nejsou detaily řešení tepelných mostů, je to vážný důvod k pochybnostem. Některé firmy nabízejí typová řešení detailů. Skutečná situace na stavbě (např. osazení do terénu) je ale složitější. Proto je dobré mít příslušné detaily vyřešené přímo pro konkrétní dům. Může se vyplatit nechat projekt posoudit nezávislým specialistou, třeba v rámci optimalizace stavebních a provozních nákladů. V rámci energetické optimalizace se vytvoří matematický model objektu a namodelují se různé možnosti řešení pláště budovy (např. různé tloušťky izolací, různé typy oken atd.). Důležité je, že se navíc oproti běžnému stavebnímu projektu navrhnou různé kombinace vytápění, větrání a přípravy teplé vody, podle požadavků stavebníka. Jednotlivé možnosti se potom srovnají z hlediska investičních a provozních nákladů (je nutno zohlednit i růst cen energií a časovou hodnotu peněz), případně dalších hledisek (emise, rizika aj.). Díky optimalizaci si investor může být jist, že v jeho domě se energie nešetří za každou cenu. Architekta a projektanty domu samozřejmě nemusí zajímat, kolik vás bude stát provoz chladničky a kolik zaplatíte za ohřev vody. I proto je optimalizace provedená energetickým specialistou důležitá. Průkaz energetické náročnosti budovy (viz druhý díl seriálu) může být v rámci optimalizace zpracován, nemůže ji však plně nahradit. V průkazu se pouze konstatuje stávající stav a navrhuje se nanejvýš jedna varianta zlepšení, což je málo.
Realizace a stavební dozorI nejlepší projekt může zkazit špatně provedená stavba. Kontrola kvality práce dělníků je zcela nezbytná - na staveništi by tedy neměl chybět odborný stavební dozor. Nabídku dodavatelské firmy, že stavební dozor zajistí sama, je lepší zdvořile odmítnout. Stavební dozor by měl hájit zájmy stavebníka (který chce za své peníze včas a kvalitně provedenou stavbu) a nikoli dodavatele (který chce stavbu dokončit s co nejnižšími náklady na materiál i práci). Projektant, který na stavbě provádí autorský dozor, stěží může stavební dozor plně nahradit, protože nebývá na staveništi denně (navíc nemusí být nezávislý na dodavateli). Dobrý stavební dozor se zaplatí sám, tím, že hlídá objem skutečně dodaného a fakturovaného materiálu, termíny prací a jejich kvalitu. VzduchotěsnostAby nízkoenergetický dům fungoval tak, jak má, je nezbytné zajistit potřebnou vzduchotěsnost obálky domu. Pokud do domu „táhne" skulinami kolem oken nebo dokonce ve stěnách (slabina dřevostaveb), je vzduchotechnika a rekuperační výměník téměř k ničemu. Teplo totiž nekontrolovaně utíká. Netěsnosti jsou současně místem, kudy se do konstrukce dostává vlhkost z vnitřního vzduchu. Zkondenzovaná vlhkost stavbě škodí, nejvíce ohrožuje dřevo, které může být napadeno houbami. Těsnost budovy se proto kontroluje tzv. Blower-door testem, kdy se všechny otvory uzavřou a dům se „napumpuje" pomocí ventilátoru osazeného obvykle ve vstupních dveřích. Podle toho, kolik vzduchu musí ventilátor dodat za určitého tlakového rozdílu, se zjistí těsnost. Požadavek pro nízkoenergetické domy je těsnost n50,N ? 0,6 h-1. To znamená, že za rozdílu tlaků 50 Pa (odpovídá zhruba stavu, kdy na dům fouká vítr rychlostí 30 km/h) se veškerý vzduch v budově vymění za 0,6 hodiny. Test je vhodné provádět dvakrát. Poprvé, když je dokončena hrubá stavba a provedena parotěsná vrstva. V této fázi je ještě relativně snadné najít a opravit netěsnosti. Druhý test se provádí po dokončení stavby, před předáním zákazníkovi. Zde už by bylo na opravy pozdě. Požadavek na těsnost budovy je dobré zakotvit ve smlouvě s dodavatelem - pokud nebude dům dost těsný, lze požadovat slevu, nebo naopak vyplatit prémii při dosažení lepších hodnot. Těsnost domu nepřímo ukazuje i na kvalitu provedení celé stavby - jsou-li ostatní práce na domě odbyté, stěží můžeme čekat, že dům bude dost těsný a naopak. Doporučené hodnoty celkové intenzity výměny vzduchu n50,N během měření těsnosti budovy Větrání přirozené nebo kombinované 4,5 h-1
TermovizeKontrola stavby termovizní kamerou může odhalit místa, kde v konstrukci vznikly tepelné mosty. Nevýhodou je, že měření se provádí již na hotové stavbě, kdy je na opravy většinou pozdě. Měření musí probíhat v době nízkých venkovních teplot, tj. zhruba od října do dubna. Tepelné mosty se projeví vyšší povrchovou teplotou venkovních stěn (nebo naopak nízkou teplotou vnitřních stěn, pokud měříme uvnitř místnosti). Příliš výrazné tepelné mosty mohou být opět důvodem k požadování slevy z ceny stavby. ZávěrNízkoenergetický dům je dům netradiční - poskytuje svým obyvatelům komfort, teplo a čerstvý vzduch, ale přitom jeho provoz není drahý. V takovém domě je namístě použít i netradiční stavební postupy a materiály a nespoléhat na řešení typu „takhle se to dělalo vždycky".
|
Komentáře a dotazy