Za účelem jasného definování pojmů uskutečnil před několika lety Ústřední elektrotechnický německý svaz (ZVEI) klasifikaci, podle které je třeba rozlišovat mezi všeobecným průmyslovým zpracováním obrazu, inteligentními kamerovými systémy a vizuálními senzory (Vision Sensors). Zatím co u systémů pro zpracování obrazu jde o vysoce výkonný způsob s univerzálními možnostmi použití, u inteligentní kamery se jedná o kompaktní přístroj, který se oživuje specifickým programováním pro řešení určitého úkolu. Vizuální senzor je přístrojem, který je za použití funkcí zpracování obrazu určen pouze pro definovaný úkol a jako vestavný systém (Embedded Systém) není přeprogramovatelný uživatelem.

Obr. 1. Vizuální senzor pro jednodušší aplikace, univerzální typ pro testování předmětů a všestranný senzor s datovým rozhraním (zleva doprava), firmy Baumer

Výsledkem pokračujícího vývoje z technického hlediska je inteligentní kamera. Je to jedno nebo multifunkční přístroj, což závisí na rozhodnutí výrobce. Rovněž tak otázka, zda má být systém uživatelem programovatelný, či nikoliv, je spíše strategické povahy, než technologický problém. Jako dosud, tak i do budoucna je naprosto podstatná charakteristika technického řešení, tj. do jakého automatizačního prostředí má být implementována.

Obr. 2. Inteligentní kompaktní kamera s rozměry 50 x 45 x 45 mm s vysokou přesností vyhodnocování obrazu firmy Vision Control

Existuje značný rozdíl v tom, zda v plně automatizovaném procesu je třeba předmět rozpoznat za účelem řízení ramene robota, nebo zda jde o kontrolu kvality produktu. Zatím co v prvním případě je potřebné normalizované rozhraní k řízení ve druhém případě je základem složité rozhraní „člověk-stroj“ (HMI) s pružnými možnostmi přizpůsobení systému na střídající se předměty ve výrobním, procesu.  V obou případech se mohou nároky na čistý prostor ke zpracování obrazu celkově krýt, resp. překrývat a na vzdory značným rozdílům by se použila v obou případech inteligentní kamera.

Obr. 3. Monochromní USD kamera s vysokým rozlišením 3*500 x 1.920 Pixelů s CMOS senzorem pro různé kontrolní funkce firmy IDS

Obr. 4. Kompaktní cenově příznivá inteligentní kamera v provedení pro drsné průmyslové prostředí firmy Vision Components

Permanentní zvyšování výkonnosti procesů vede ke složitějším systémům v kompaktnějším provedení. Prodejní statistiky v SRN tvrdí, že v celkově rostoucím trhu počet klasických systémů pro zpracování obrazu klesá a inteligentní kamery a vizuální senzory zaznamenávají slušné přírůstky. Požadavky na pokud možno nejméně individuálních komponent se dají dnes dosažitelnou technikou v mnoha případech uspokojivé splnit. V budoucnu bude také napojení, jiné elektroniky s přídavnými funkcemi hrát větší roli v kompaktních vizuálních přístrojích, čímž jsou míněny dvou nebo trojrozměrné odměřovací systémy. Zde se ukazují nové perspektivy, jestliže se vyhodnocovací logika nebude opírat výlučně o informace z dosavadních kamerových vyobrazení, nýbrž také o data z jiných zdrojů. Takového kombinace zjednodušují výpočetní procesy, stoupne výkonnost kompaktních přístrojů a spolehlivě se zvládají různé aplikace. Nevýhoda vysokých nákladů se kompenzuje vyšší funkční kvalitou a poměr prodeje systémů s průmyslovými PC vůči vizuálním senzorům se posouvá déle ve prospěch těchto senzorů. Malé cenově příznivé přístroje se širokou škálou vlastností a parametrů jsou již delší čas ve vývojovém stadiu.

Obr. 5. Rychlá kamera s vysokým rozlišením 1.000 x 1.000 Pixelů s Gigabitovým ethernetovým rozhraním při 60 vyobrazeních za sekundu firmy Rauscher

Litertaura: 2009, Konstrukteur, č. 1/2, str. 8: Der Wettbewerb zwischen Vision Sensoren und Bildverarbeitungssystemen