V současne době narůsta počet dotazů jakym způsobem provadět posuzovani bezpečnosti a provaděni udržby u provozovanych technologickych linek. Bohužel na tento dotaz neni možne odpovědět bez uvedeni nezaživneho textu avšak bezpodminečně nutneho pro pochopeni teto problematiky.

Problematika aktivních hromosvodů je v otázce šetření ÚNMZ a jednotlivých ministerstev, omezím se proto jen na informativní body k této oblasti.

V prípadoch, keď uzemnenie ochranného vodiča je zabezpečené len uzem­neniami distribučnej siete vrátane uzemnenia pri pripojovacej skrini (je to napríklad v starých nízkonapäťových inštaláciách systému TN-C kde nie je hlavná uzemňovacia svorka a k ochrannému vodiču nie sú pripojené ani žiadne cudzie vodivé časti – pozri obr.) ale keď existujú cudzie vodivé časti, ktoré sú spo­jené so zemou (bez spojenia s ochranným vodičom), musí byť splnená následovná podmienka:

V decembri 2011 boli v SR vydané zmeny noriem STN 33 1600/Z1 a STN 33 1610/Z1 a v roku 2012 boli vydané nové normy, ktoré nahra­dili predošlé normy s rovnakým označením – jedná sa o normy STN EN 62305-1 a STN 62305-3.

Vzhľadom k tomu, že uvedené normy priamo súvisia s prácou re­víznych technikov a projektantov elektrických zariadení, dovoľujem si ich upozorniť na uvedené zmeny.
 

Celkové ztráty způsobené v České republice každoročně požáry (přímé i nepřímé) jsou nezanedbatelné. Vzniklé požáry způso­bují zejména značné ekonomické ztráty, které lze ve většině případů s vynaložením příslušných prostředků nahradit, ale jedná se také o škody na zdraví a bohužel i úmrtí osob. Jedním z velmi frekven­tovaných zdrojů vzniku požárů jsou elektrická zařízení. Synergii mezi elektrickým zařízením a požárem je však třeba vnímat ve dvou odliš­ných rovinách. V té první (nejčastější) je vznik požáru iniciován vlast­ním elektrickým zařízením – elektrická energie je iniciátorem požáru. Ve druhé rovině je to naopak účinek požáru na elektrické zařízení, a to bez ohledu na původní iniciační zdroj. V obou případech však zůstává z hlediska požární ochrany klíčovou otázkou míra zajištění požárně bezpečnostních požadavků při navrhování, výstavbě a při provozu stavebních objektů či technologických celků. Náročnost při zajištění zmíněných požadavků je navíc komplikována tím, do jaké míry jsou tyto objekty obsazeny osobami se sníženou schopností pohybu a orientace, či osobami imobilními.

Není třeba asi připomínat, že elektrické zařízení při nesprávném nebo neopatrném zacházení, při nedokonalé nebo neodborné montáži či údržbě může způsobit úraz nebo smrt. Bezpečnost elektrického zařízení je závislá na množství činitelů proměnných nejen v čase, ale i ve vzájemných vztazích. Jako základní povinnosti k bezpeč­nosti a ochraně zdraví při práci a k zřizování a údržbě elektrického proza­tímního zařízení na staveništích jsou stanoveny závaznou formou v části páté hlavy I a II zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zá­koník práce, zákonem č.309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, naří­zením vlády č. 591/2006 Sb., vyhláškou č. 50/1978 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č.20/1979Sb., ve znění pozdějších předpisů, naříze­ním vlády č. 101/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ČSN 34 1090, ČSN 33 2000-7-704 a dalšími platnými souvisejícími předpisy a technickými standardy:

 Jako základní informaci k novele vyhlášky předkládám pro informaci odůvodnění ze zpracovaného návrhu, který byl po konzultacích s MŠMT a MPSV předložen na MPSV k dalšímu legislativnímu řešení. Při vlastní přednášce text novely podrobněji okomentuji a podrobněji uvedu důvody, které vedly k návrhu vyhlášky v uvedené formě. Podklady pro novelu byly připraveny týmem odborníků, kteří mají dlouhodobou praxi v elektrotechnice.

V září roku 2011 byly vydány dvě nové edice z řady norem, řešících ochranu před bleskem, a to ČSN EN 62305-1 ed.2 „Ochrana před bleskem – Obecné principy" a ČSN EN 62305-4 ed.2 „Ochrana před bleskem – Elektrické a elektronické systémy ve stavbách". V lednu tohoto roku byla vydána ČSN EN 62305-3 ed.2 „Ochrana před bleskem – Hmotné škody na stavbách a ohrožení života", která je v obecném kontextu, z hlediska obsahu a praktického využití, nejvíce používanou normou z celého souboru.