Základní změny v ČSN EN 62305 – Elektrické a elektronické systémy ve stavbách |
Napsal uživatel Ing. Jiří Sluka – inspektor elektrických zařízení TIČR |
Čtvrtek, 28. červen 2012 |
V září roku 2011 byly vydány dvě nové edice z řady norem, řešících ochranu před bleskem, a to ČSN EN 62305-1 ed.2 „Ochrana před bleskem – Obecné principy" a ČSN EN 62305-4 ed.2 „Ochrana před bleskem – Elektrické a elektronické systémy ve stavbách". V lednu tohoto roku byla vydána ČSN EN 62305-3 ed.2 „Ochrana před bleskem – Hmotné škody na stavbách a ohrožení života", která je v obecném kontextu, z hlediska obsahu a praktického využití, nejvíce používanou normou z celého souboru. ČSN EN 62305-4 ed.2 Ochrana před bleskemČást 4: Elektrické a elektronické systémy ve stavbách
Tato norma platí do 13. 1. 2014 souběžně s ČSN EN 62305-4. V porovnání s částí 1, jde o normu, která je v praxi více používána, z hlediska aplikací vnitřních ochran. V úvodu normy jsou vypsány základní změny, které norma obsahuje. Oproti předchozí normě ČSN EN 62305-4:2006 obsahuje tato norma důležité technické změny:
Kapitola č. 3 „Termíny a definice"Přibyly nově termíny: „Ochrana před bleskem – LP": „Kompletní systém ochrany staveb a/nebo elektrických a elektronických systémů v těchto stavbách před účinky blesku, složený z LPS a SPM". „Systém ochrany před bleskem – LPS": „Kompletní systém používaný pro snížení fyzikálních účinků bleskových výbojů na stavbu" (LPS zahrnuje jak vnější, tak vnitřní ochranu před bleskem). Stejně jako v ČSN EN 62305-1 ed.2 je definován termín „Izolační rozhraní": „Jedná se o zařízení schopná snížit indukovaná přivedená přepětí na vstupy vedení LPZ. Patří mezi ně oddělovací transformátory s uzemněným stíněním mezi vinutími, nekovová optická vlákna kabelů a optoizolátory (převodníky). Izolační odolnost těchto zařízení musí být pro tyto aplikace vhodně volena jiskřištěm, nebo přes SPD.
Kapitola č. 4 „Návrh a instalace SPM"Do úvodu kapitoly byla vložena následující věta: „Návrh SPM by měl být prováděn odborníky zabývajícími se bleskem a ochranou proti přepětí, kteří mají rozsáhlé znalosti v EMC a praxi s instalacemi". Tímto upozorněním mělo být zřejmě zdůrazněno, aby nedocházelo k podceňování navrhování ochrany a nebylo toto navrhování bráno na tak zvaně lehkou váhu. Dále v této úvodní kapitole přibyly informace o SPM, která by se měla skládat z prostorových stínicích štítů a/nebo stíněných vedení, v kombinaci se stíněnými kryty zařízení. Pro ochranu zařízení před účinky přivedených a indukovaných přepětí přes připojené elektroinstalace, by měly SPM používat koordinované systémy SPD. Obecně platí, že zařízení musí splňovat příslušné výrobkové normy EMC. SPM složené z koordinovaného systému SPD je obvykle považováno za dostatečné pro ochranu zařízení před účinky LEMP.
Kapitola č. 5 „Uzemnění a pospojování"V tabulce 1 „Minimální průřezy pro součásti pospojování" došlo k malým úpravám průřezů pro některé materiály pospojování. V podstatě se dá obecně konstatovat, že došlo k mírné úpravě průřezů ve smyslu přizpůsobení na běžně vyráběné řady, například ze 14 mm2 na 16 mm2 z 22 mm2 na 25 mm2 a podobně.
Kapitola č. 8 „Oddělovací rozhraní"Do normy byla nově vložena kapitola 8 „Oddělovací rozhraní". Definice oddělovacího rozhraní je uvedena již v ČSN EN 62305-1 ed.2. Oddělovací rozhraní mohou být použita ke snížení účinků LEMP. Ochrany těchto rozhraní proti přepětím se dá dosáhnout použitím SPD. Výdržná hladina izolačních rozhraní a ochranná napěťová hladina SPD UP by měla být zvolena podle IEC 60664-1. Rozsah této části normy se zabývá pouze ochranou zařízení v rámci budov a ne ochranou připojených objektů, pro které může oddělovací transformátor poskytnout nějaký užitek.
Kapitola č. 9.2 „Plán managementu SPM"V souladu s LPL, která je definovaná v IEC 62305-1 a přijatých ochranných opatřeních, musí být provedeny následující kroky: – musí být zajištěn systém uzemnění, zahrnující síť pospojování a uzemňovací soustavu – vnější kovové části a vstupující inženýrské sítě musí být přímo spojeny nebo přes vhodné SPD – vnitřní systém musí být zahrnut do sítě pospojování – může být provedeno prostorové stínění v kombinaci s trasami vedení a stíněním vedení – musí být určeny požadavky na koordinovaný systém SPD – musí být určena vhodná oddělovací rozhraní – pro stávající stavby mohou být potřebná speciální opatření (viz příloha B). Nově přibyl bod pro „Vhodná oddělovací rozhraní".
Kapitola č.9.3.2.3 „Měření"Jedná se podkapitolu v rámci kapitoly „Revize SPM". Měření elektrického propojení by mělo být provedeno pro ty části systému, které nelze vizuálně zkontrolovat. V poznámce se uvádí, že pokud SPD nemá vizuální indikátor (terčík-vlaječku), měření se provádějí v souladu s pokyny výrobce, aby se potvrdil provozní stav. Měření SPD třídy T2, již umožňují některé moderní revizní přístroje. Příloha A.3.1 „Prostorové stínění, trasy vedení a stínění vedení – VšeobecněNově přibyla tabulka A.1 – „Parametry týkající se příčiny poškození a zařízení". Tyto informace byly uvedeny i v původním vydání normy, ale formou textu. Informace v tabulce mají podrobnější charakter.
Příloha C „Výběr a instalace koordinovaného SPD systému"V této kapitole došlo k určitým úpravám, které však v systému koordinace SPS nemění nic zásadním způsobem. Příloha D „Faktory, které je třeba zvážit při výběru SPD"Jedná se o novou kapitolu, ve které se uvádí zkušební hodnoty proudů použitých při zkouškách třídy I a třídy II. Příloha obsahuje také příklad zkušebního zapojení pro zkoušky SPD třídy I, třídy II a třídy III, příklad různých příčin poškození stavby a šíření bleskového proudu do distribuční soustavy, příklad vyváženého rozdělení proudu.
Ing. Jiří Sluka
Předchozí část:Základní změny v ČSN EN 62305 - Ochrana před bleskem Pokračování:Ochrana před bleskem – Hmotné škody na stavbách a ohrožení života (30. 6.) Připravujeme |