Požární bezpečnost elektrických zařízení z hlediska státní správy |
Pondělí, 15. říjen 2012 |
Celkové ztráty způsobené v České republice každoročně požáry (přímé i nepřímé) jsou nezanedbatelné. Vzniklé požáry způsobují zejména značné ekonomické ztráty, které lze ve většině případů s vynaložením příslušných prostředků nahradit, ale jedná se také o škody na zdraví a bohužel i úmrtí osob. Jedním z velmi frekventovaných zdrojů vzniku požárů jsou elektrická zařízení. Synergii mezi elektrickým zařízením a požárem je však třeba vnímat ve dvou odlišných rovinách. V té první (nejčastější) je vznik požáru iniciován vlastním elektrickým zařízením – elektrická energie je iniciátorem požáru. Ve druhé rovině je to naopak účinek požáru na elektrické zařízení, a to bez ohledu na původní iniciační zdroj. V obou případech však zůstává z hlediska požární ochrany klíčovou otázkou míra zajištění požárně bezpečnostních požadavků při navrhování, výstavbě a při provozu stavebních objektů či technologických celků. Náročnost při zajištění zmíněných požadavků je navíc komplikována tím, do jaké míry jsou tyto objekty obsazeny osobami se sníženou schopností pohybu a orientace, či osobami imobilními.
1. Požární bezpečnostPožární bezpečnost v České republice upravuje zejména zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“), zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a řada dalších právních předpisů různé právní síly vydaných k provedení těchto zákonů. Z pohledu požární ochrany se jedná zejména o vyhlášku č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a o vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. Společným jmenovatelem těchto právních předpisů je, že se v podrobnostech odvolávají na dodržení tzv. normových hodnot požární bezpečnosti staveb či normativních požadavků. Konkrétně se jedná o technické požadavky zakotvené v českých technických normách řady ČSN 73 08xx, obecně známých pod pojmem „Kodex norem požární bezpečnosti staveb“.
2. Povinnosti právnických osob, podnikajících fyzických osob a fyzických osob ve vztahu k elektrickým zařízenímGenerální prevenční povinnost vyplývá všem fyzickým osobám z ustanovení § 415 občanského zákoníku1) : „Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“ Zvláštní prevenční povinnost na úseku požární ochrany pak vyplývá všem dotčeným subjektům z ustanovení § 1 odst. 2 zákona o PO: „Každý je povinen počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru, neohrozil život a zdraví osob, zvířata a majetek.“ Zákon o PO dále konkretizuje základní povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob v této oblasti ustanoveními § 5 písm. c) a § 17 odst. 1 písm. a). Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o PO zabezpečují právnické osoby a podnikající fyzické osoby plnění povinností vyplývající pro ně ze zákona o požární ochraně a předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany (dále jen „předpisy o PO“). Z těchto předpisů vyplývá, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou při užívání nebo provozování elektrických zařízení v závislosti na kategorii jimi provozované činnosti (bez zvýšeného, se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím) povinny: – udržovat volný přístup k rozvodným zařízením elektrické energie [§ 5 odst. 1 písm. b) zákona o PO], – dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností [§ 5 odst. 1písm. c) zákona o PO], s přihlédnutím k ustanovení § 349 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a k ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), – označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně [§ 5 odst. 1písm. d) zákona o PO], – pravidelně kontrolovat prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady [§ 5 odst. 1 písm. e) zákona o PO], s přihlédnutím k podrobnostem obsaženým v § 12 odst. 1 písm. 3 vyhlášky o požární prevenci (vztahuje se k provádění požárních preventivních prohlídek, jejichž součástí má být též prověření dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně pro požární ochranu/bezpečnost elektrických zařízení, – umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností na úseku požární ochrany, poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace vztahující se k zabezpečování požární ochrany [§ 5 odst. 1písm. f) zákona o PO]. Jedná se o poskytování dokladů, dokumentací a informací, které se týkají požární bezpečnosti elektrických zařízení. Kromě shora uvedených povinností jsou právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám provozujícím činnosti se zvýšeným a s vysokým požárním nebezpečím uloženy v dané oblasti ještě další povinnosti. Jedná se o zajištění požární bezpečnosti při provozu technických a technologických zařízení, která se prokazuje doklady o revizích, kontrolách, údržbě a opravách těchto zařízení provedených podle požadavků stanovených právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentací výrobců dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o PO. Za tyto doklady se pak ve smyslu vyhlášky o požární prevenci považují: – výchozí revizní zpráva a zpráva o provedení pravidelné revize elektrických zařízení (v souladu s ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení) provedené ve stanoveném termínu osobou oprávněnou k této činnosti podle vyhlášky č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů. Za splnění této povinnosti se považuje doložení platné zprávy o provedení pravidelné revize, – záznamy o provedené kontrole, údržbě a opravách elektrických zařízení. Jedná se mimo jiné o doklady o pravidelných kontrolách provozuschopnosti instalovaných požárně bezpečnostních zařízení uvedených v § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci (např. náhradní zdroje elektrické energie, požární a evakuační výtahy, nouzového osvětlení atd.) – návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. Fyzické osoby jsou v souvislosti s užíváním elektrických zařízení nebo při provozování elektrických zařízení povinny plnit zejména následující povinnosti: – počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů [§ 17 odst. 1 písm. a) zákona o PO], – zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie [§ 17 odst. 1 písm. b) zákona o PO], – plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech [§ 17 odst. 1 písm. c) zákona o PO], – dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností [§ 17 odst. 1 písm. c) zákona o PO]. I když zákon o PO nepřipouští s výjimkou ZPP provedení požární kontroly v bytech a obydlích fyzických osob, nejsou tím tyto subjekty zproštěny dodržování zákonných povinností. Vychází se při tom z generální prevenční povinnosti fyzických osob a jednak z výše uvedeného ustanovení zákona o PO. Na tomto místě je třeba upozornit na často opomíjenou skutečnost, že zejména návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností obsahují i lhůty pravidelných revizí a kontrol elektrických zařízení, což málokterá fyzická osoba bere na vědomí. Rovněž lhůty revizí elektroinstalací a zařízení tvořící systém ochrany stavby před atmosférickými účinky statické elektřiny jsou pro fyzické osoby závazné. Většinou vyjde najevo nedodržování těchto základních pravidel bezpečného provozu elektrických zařízení a spotřebičů až po požáru. Na zajištění spolehlivé dodávky elektrické energie v případě požáru přímo závisí správná a spolehlivá funkce nejen požárně bezpečnostních zařízení, ale i dalších technických zařízení staveb a technologií. Zejména pak volně vedené vodiče a kabely zajišťující funkci elektrických zařízení, jejichž chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat a majetku musí vykazovat takové vlastnosti, aby tato zařízení zůstala v případě požáru po požadovanou dobu funkční. Funkce elektrických či datových rozvodů pro tato zařízení musí být zajištěna i v případě možných interakcí s jinými rozvody, zařízeními, prvky nebo jejich díly. Tyto technické požadavky jsou v podrobnostech specifikovány v ustanovení § 9 odst. 1 a 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb.
3. Požární bezpečnost elektrických zařízení v objektech zdravotnických zařízení a sociální péčeZdravotnická zařízení a objekty sociální péče tvoří z hlediska požární bezpečnosti zvláštní skupinu objektů, kterým je věnována v předpisová základně zvýšená pozornost. Podrobné technické podmínky požární bezpečnosti elektrických zařízení stanoví v návaznosti na příslušná zákonná zmocnění vyhláška č. 23/2008 Sb. Podle ustanovení § 18 této vyhlášky se při navrhování stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 4 (ČSN 73 0835), pokud není dále stanoveno jinak. V ustanovení § 9 odst. 1 cit. vyhlášky se stanoví, že elektrické zařízení, jehož chod je při požáru nezbytný k ochraně osob, zvířat nebo majetku, musí být navrženo tak, aby byla při požáru zajištěna dodávka elektrické energie za podmínek stanovených českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2 a 12 a části 4 bodu 1. Druhy a vlastnosti volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů jsou uvedeny v příloze č. 2.Volně vedenými vodiči a kabely se ve smyslu vyhlášky rozumí nechráněné elektrické rozvody (nikoli pohyblivé), které jsou vystaveny možným účinkům požáru a jejichž uložení a ochrana neodpovídá podmínkám stanoveným českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 1 bodech 1, 2, 14 a 15 a části 4. Vyhláška dále stanoví, že požárně dělicí a nosná stavební konstrukce stavby zdravotnického zařízení a zařízení sociální péče musí být navržena s požární odolností 30 minut, nestanoví-li česká technická norma požární odolnost vyšší. Stavba sociální péče, na kterou se nevztahuje požadavek podle ČSN 73 0875 na zajištění elektrickou požární signalizací, musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v každé ubytovací jednotce a v části vedoucí k východu z domu, pokud se nejedná o chráněnou únikovou cestu. Vzhledem k tomu, že ČSN 73 0835 žádné další zvláštní požadavky na provedení elektrických zařízení (s výjimkou požadavků na instalaci elektrické požární signalizace, evakuačních výtahů, náhradních a nezávislých zdrojů)v objektech zdravotnických zařízení a sociální péče neuvádí, postupuje se v daném případě podle požadavků následujících základních norem z oblasti požární bezpečnosti staveb: – ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení, – ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty, – ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody, – ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb.
4. Požárně bezpečnostní požadavky na rozváděče elektrické energie podle ČSN 73 0810Rozváděče elektrické energie v instalačních šachtách či v lokálních skříňových prostorách apod., se posuzují jako samostatné požární úseky podle 6.1.7 takto: a) jsou-li rozvaděče sestaveny z výrobku třídy reakce na oheň A1, A2 či B a kabely či vodiče mají alespoň třídu reakce na oheň B2ca, zařazuje se tento požární úsek do I. stupně požární bezpečnosti s požadovanou požární odolností požárně dělicích konstrukcí E 15 DP1, b) rozvaděče sestavené z jiných výrobků třídy reakce na oheň a z jiných kabelů a vodičů než podle bodu a), nebo ze shodných výrobků, kabelů a vodičů podle bodu a), avšak v těchto požárních úsecích se vyskytují i jiné výrobky a zařízení třídy reakce na oheň C až F, se požární úseky zařazují do II. stupně požární bezpečnosti s požadovanou požární odolností požárně dělicích konstrukcí EI 30 DP1 a s požárními uzávěry EI 15 Sm DP1. Pokud se u těchto uzávěrů prokáže vyhovující řešení podle 5.3.5, mohou být užity uzávěry EW 15 Sm DP1. Ustanovení tohoto článku se vztahuje na rozvaděče umístěné: – v chráněných únikových cestách nebo v částečně chráněných únikových cestách s dobou evakuace delší než 3 minuty, – ve shromažďovacích prostorách větších než 2 SP podle ČSN 73 0831, – ve zdravotnických zařízeních skupiny LZ 2 podle ČSN 73 0835. Jedná se o rozvaděče posuzované podle této normy, které mají napětí větší než 200 V a více než 25 A, nikoliv však o technické a technologické elektrické rozvodny, kabelové kanály apod. (podle ČSN 73 0848, případně ČSN 73 0804). 4.1 Požárně bezpečnostní požadavky na výtahovéa instalační šachty a kabelové kanály podle ČSN 73 0810 Uzávěry otvorů v požárně dělicích konstrukcích výtahových, instalačních a jiných šachet, nebo kabelových a jiných kanálů, se posuzují jako požární uzávěry podle 6.1.2, a to: a) uzávěry otvorů vedoucí do chráněných únikových cest musí vykazovat charakteristické vlastnosti EI-Sm, kromě šachet osobních nebo osobo-nákladních výtahů, kde postačují uzávěry EW, b) uzávěry šachet evakuačních výtahů a šachet požárních výtahů ústící mimo chráněné únikové cesty, nebo mimo bezrizikové požární úseky evakuačně navazující na chráněné únikové cesty, musí vykazovat charakteristické vlastnosti EI1-Sm,nebo EI2-Sm, a být opatřeny samozavíračem C, c) jiné uzávěry otvorů než podle bodů a), b) musí vykazovat třídu požární odolnosti EW. Požární uzávěry otvorů šachet, kanálů apod. se hodnotí shodně jako požární uzávěry; kritérium izolace postačuje I2. Dveře výtahových šachet se zkouší jako požární uzávěry podle ČSN EN 1634-1, popř. ČSN EN 81-58 4.2 Těsnění prostupů kabelů a potrubí podle ČSN 73 0810 Prostupy rozvodů a instalací (např. vodovodů, kanalizací, plynovodů), technických a technologických zařízení,elektrických rozvodů (kabelů, vodičů) apod., mají být navrženy tak, aby co nejméně prostupovaly požárně dělicími konstrukcemi. Konstrukce, ve kterých se tyto prostupy vyskytují, musí být dotaženy až k vnějším povrchům prostupujících zařízení a to ve stejné skladbě a se stejnou požární odolností jakou má požárně dělící konstrukce. Požárně dělicí konstrukce může být případně i zaměněna (nebo upravena) v dotahované části k vnějším povrchům prostupů za předpokladu, že nedojde ke snížení požární odolnosti a ani ke změně druhu konstrukce (DP1 apod.). Těsnění prostupů se zajišťuje pomocí manžet, tmelů a jiných výrobků (dále jen manžet) jejichž požární odolnost je určena požadovanou odolností požárně dělicí konstrukce, za postačující se považuje odolnost do 90 minut;těsnění prostupů se hodnotí podle 7.5.8 ČSN EN 13501-2+A1, a to v těchto případech: a) požární odolnosti EI u kabelových a jiných elektrických rozvodů tvořených svazkem vodičů, pokud tyto rozvody prostupují jedním otvorem, mají izolace (povrchové úpravy) šířící požár a jejich celková hmotnost je větší než 1,0 kg.m–1 (ustanovení se netýká vodičů a kabelů podle ČSN 73 0802 či ČSN 73 0804, vodičů a kabelů, které nešíří požár podle norem řady ČSN EN 50266 a zařízení navrhovaných podle ČSN 73 0848), b) při hodnocení hmotnosti s limitem 1,0 kg.m–1 podle písm. a) se započítávají jen látky (izolace), které mohou hořet.
5. Dodávka elektrické energie podle ČSN 73 0802Elektrické rozvody zajišťující funkci nebo ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů (např. požární výtah, evakuační výtah, posilovací čerpadlo požární vody, nouzové osvětlení) musí mít zajištěnou dodávku elektrické energie alespoň ze dvou na sobě nezávislých napájecích zdrojů, z nichž každý musí mít takový výkon, aby při přerušení dodávky z jednoho zdroje byly dodávky plně zajištěny po dobu předpokládané funkce zařízení ze zdroje druhého. Přepnutí na druhý napájecí zdroj musí být samočinné, nebo musí být zabezpečeno zásahem obsluhy stálé služby; v tomto případě musí být porucha na kterékoliv napájecí soustavě signalizována do požární ústředny nebo jiného místa se stálou službou. Trvalou dodávku elektrické energie z druhého zdroje lze zajistit nezávislým záložním zdrojem – samostatným generátorem, akumulátorovými bateriemi nebo připojením na veřejnou síť NN popř. VN smyčkou. Projektovým řešením se musí prokázat, že napájení elektrickou energií těmito větvemi až na úroveň uzlů 110/22 kV je oddělené a systémově nezávislé. Připojení na distribuční síť NN nebo VN smyčkou se nesmí použít pro zajištění dodávky elektrické energie pro protipožární zařízení: a) chráněných únikových cest typu C, b) u zásahových cest, c) u požárních výtahů, nebo evakuačních výtahů, jsou-li tyto v objektech s požární výškou h >22,5 m, d) v objektech vyšších než 45 m, kromě rekonstrukcí budov skupiny OB 2 podle ČSN 73 0833, e) ve shromažďovacích prostorech větších než 2SP/VP1, a prostorách VP2, VP3 podle ČSN 73 0831, f) ve zdravotnických objektech druhu LZ 2 podle ČSN 73 0835, g) v objektech, kde příslušné normy nebo předpisy vylučují tento zdroj elektrické energie. Elektrická zařízení sloužící k protipožárnímu zabezpečení objektu se připojují samostatným vedením z přípojkové skříně nebo z hlavního rozvaděče, a to tak, aby zůstala funkční po celou požadovanou dobu i při odpojení ostatních elektrických zařízení v objektu. Vodiče a kabely zajišťující funkci a ovládání zařízení sloužících k protipožárnímu zabezpečení stavebních objektů: a) mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky bez požárního rizika, včetně chráněných únikových cest, pokud vodiče a kabely splňují třídu funkčnosti P15-R a jsou třídy reakce na oheň B2ca s1, d1; nebo b) mohou být volně vedeny prostory a požárními úseky s požárním rizikem, pokud kabelové trasy splňují třídu funkčnosti požadovanou požárně bezpečnostním řešením stavby s ohledem na dobu funkčnosti požárně bezpečnostních zařízení a jsou třídy reakce na oheň alespoň B2ca s1,d1; nebo c) musí být uloženy či chráněny tak, aby nedošlo k porušení jejich funkčnosti a pokud odpovídají ČSN IEC 60331mohou být vedeny např. pod omítkou s krytím nejméně 10 mm, popř. vedeny v samostatných drážkách, uzavřených truhlících či šachtách a kanálech určených pouze pro elektrické vodiče a kabely, nebo mohou být chráněny protipožárními nástřiky, popř. deskami z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2, rovněž tloušťky nejméně 10 mm apod.; tyto ochrany mají vykazovat požární odolnost EI 30 DP1, pokud se nepožaduje v konkrétních podmínkách jiná odolnost. Elektrická zařízení, která neslouží protipožárnímu zabezpečení objektu, se požárně posuzují jen tehdy, pokud: a) v jednotlivých místnostech jsou vodiče a kabely vedeny volně bez další ochrany, takže uložení a ochrana vodičů a kabelů neodpovídá písm. c), a pokud b) hmotnost izolace vodičů a kabelů, popř. hořlavých částí elektrických rozvodů přesáhne 0,2 kg.m-3 obestavěného prostoru místnosti přičemž podle ČSN 73 0818 připadá na osobu v posuzované místnosti méně než10 m2 půdorysné plochy. Obdobným způsobem řeší výše uvedenou problematiku u výrobních objektů kapitola 13 ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – výrobní objekty.
6. Dodávka elektrické energie pro výtahyVýtah, jako výrobek uváděný na trh ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/16/ES, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výtahů, se posuzuje jako celek, tedy jako stroj, do něhož je zabudováno elektrické, strojní a další zařízení. Elektrická zařízení a rozvody, které jsou vlastní součástí dodávaného výtahu (např. vlečné a ovládací kabely, osvětlení kabiny, elektromotory atd.) musí splňovat výlučně technické podmínky uvedené v příslušných harmonizovaných evropských normách řady EN 81-xx, a to v závislosti na druhu výtahu (např. elektrický, hydraulický atd.) a v případě evakuačních výtahů, které doposud nejsou řešeny na evropské úrovni, požadavky ČSN 27 4014, která je obsahově v souladu s výše uvedenými evropskými normami. Národní předpisy členských států pro elektrická zařízení a rozvody (v ČR vyhláška č. 23/2008 Sb.) lze z dikce výše uvedené evropské směrnice a navazujících harmonizačních dokumentů uplatnit pouze po vstupní svorky vypínačů výtahů (například u rozvodů osvětlení strojovny výtahů, osvětlení prostorů kladek, výtahových šachet a prohlubní). V tomto smyslu byly provedeny nezbytné úpravy příslušných českých technických norem upravujících technické podmínky výtahů. Dne 28. 2. 2011 bylo oznámeno Evropským výborem pro normalizaci CEN/CENELEC v souladu s plánem pro zavádění evropských norem do soustav národních norem členských států zpřístupnění konečného znění ratifikované EN 50399 (DAV – Date of Availability). Tato evropská norma byla zavedena do soustavy českých technických norem v lednu 2012 jako ČSN EN 50399 s vyznačením použitelnosti ke dni 28. 2. 2012 (DOP – Date of Practicability) s tím, že veškeré konfliktní národní normy musí být zrušeny nejpozději do 28. 2. 2014 (DOW – Date of Withdrawal). Tímto dnem končí období souběžné použitelnosti veškerých stávajících rozporných českých technických norem. Do tohoto data mohou být rovněž uzavírány kontrakty na dodávky výtahů s elektrickými rozvody splňujícími požadavky buď podle současně platné národní úpravy, nebo podle ČSN EN 50399.
Literatura plk. Ing. Zdeněk Hošek Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, Kloknerova 26, 148 01 Praha 414 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript |