Úřad pro technickou normalizaci metrologii a státní zkušebnictví je členem Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). Povinnosti, vyplývající z členství, ovlivňují tvorbu základních norem, včetně souboru norem ČSN 33 2000. Mnohaletou snahou výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) je sjednotit požadavky v zemích EU na elektrickou instalaci v budovách. Požadavky souboru ČSN 33 2000 jsou shodné s požadavky HD 60364, takže k postupnému sjednocení dochází. Tvorba výše uvedených dokumentů přináší komplikace, které výrazně znesnadňují studium ČSN 33 2000.

Tento seriál byl zpracován na základě posledních verzí norem souboru ČSN 33 2000, platných v roce 2010. Proto seznamuje čtenáře s nejnovějšími požadavky a terminologií. Vzhledem k zaměření seriálu jsou uvedeny pouze základní požadavky souboru norem ČSN 33 2000, protože prostudování a pochopení požadavků tohoto, poněkud komplikovaného normalizačního dokumentu pokládám za složité natolik, že to většina elektrotechniků bez výkladu nezvládne. Seriál není primárně určený pro pracovníky, jako jsou projektanti, revizní technici a vedoucí pracovníci elektromontážních firem, u kterých je podrobná znalost norem ČSN 33 2000 naprosto nezbytná. Pokud dojde, na základě informací z tohoto seriálu ke sporu mezi různými subjekty, je nutné postupovat striktně podle ČSN.

1.1 Rozdělení elektrických zařízení z hlediska legislativy

Elektrické zařízení je takové, které ke své činnosti nebo působení využívá účinků elektrických nebo elektromagnetických jevů.

Elektrická instalace je sestava vzájemně spojených elektrických předmětů a částí zařízení v daném prostoru nebo místě.

Elektrický předmět/výrobek je konstrukční část, sestava nebo celek, který se připojuje nebo zapojuje do elektrického obvodu.

1.1.1 Výrobek

Výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce musí splnit požadavky zákona 22/1997 Sb. Konkrétní požadavky na bezpečnost výrobků jsou uvedeny v českých harmonizovaných technických normách na daný výrobek. Dokladem výrobce o splnění požadavků zákona 22/1997 Sb. je ES prohlášení o shodě a opatření výrobku označením CE.

1.1.2 Označení CE

Umísťuje se přímo na elektrické zařízení. Pokud to není možné, umístí se na jeho obal, návod k použití nebo záruční list tak, aby toto označení bylo viditelné, snadno čitelné a nesmazatelné. Elektrické zařízení nesmí být opatřeno jiným označením, které by mohlo kohokoliv uvádět v omyl, že se jedná o označení CE.

1.2 Elektrická instalace nízkého napětí (komentář k vybraným ČSN 33 2000)

Soubor norem ČSN 33 2000 určuje základní pravidla pro návrh, stavbu a revize elektrického zařízení nízkého napětí, která zajišťují bezpečnost osob, užitných zvířat a věcí před úrazem a nebezpečím poškození, která mohou vzniknout při normálním použití tohoto elektrického zařízení. Norma též obsahuje opatření pro řádné fungování těchto věcí.

1.2.1 Původní elektrická zařízení

Elektrická zařízení, provedená a provozována podle předpisů a norem platných v době, kdy byla tato zařízení zřizována, lze ponechat v provozu beze změny, pokud odpovídají i nadále předpisům podle, kterých byla tato zařízení zřizována a provozována, jestliže nemají závady, jež by ohrožovaly zdraví ani nejsou nebezpečná životu a neohrožují bezpečnost věcí. V opačném případě je nutno zařízení upravit podle nových předpisů a norem. Za stejných podmínek je možné podle příslušných, dříve platných, předpisů a norem dokončit projekčně a realizačně rozpracované akce do 18 měsíců po nabytí účinnosti příslušné normy řady ČSN 33 2000, pokud v rámci smluvních vztahů nebude stanovena kratší lhůta.

1.2.2 Přehled norem souboru ČSN 33 2000, u kterých je v příručce uveden komentář

Poznámka: u norem nejsou uvedeny edice, pouze rok vydání.

1.2.3 Systém číslování souboru norem ČSN 33 2000

Soubor norem ČSN 33 2000 obsahuje následující části, které mají společný název Elektrické instalace budov:

• Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice
• Část 4: Bezpečnost
• Část 5: Výběr a stavba elektrických zařízení
• Část 6: Revize
• Část 7: Zařízení jednoúčelová a ve zvláštních objektech

Vzestupně, v rámci každé části, jsou uvedeny kapitoly, například 41. Vzestupně, v rámci části a kapitoly, jsou za číslem kapitoly uvedeny oddíly, například 413.

Vzestupně, v daném rámci za čísly části kapitoly a oddílu, jsou uvedeny články, například 413.5.

Vzestupně, v rámci článku, jsou za číslem článku uvedeny body, například 542.1.1.

Poznámka: V seriálu se číslování liší od souboru norem ČSN 33 2000.

2. Základní hlediska a stanovení základních charakteristik
(Komentář k ČSN 33 2000-1/2009)

2.1 Rozsah platnosti souboru norem ČSN 33 2000

Tento soubor norem platí pro návrh, stavbu a revize elektrických zařízení pro:

• a) obytné budovy;
• b) budovy pro obchodní účely;
• c) veřejné budovy;
• d) průmyslové budovy;
• e) zemědělská a zahradnická zařízení;
• f) montované budovy;
• g) karavany, parkovací místa pro karavany, kempinky a podobná místa;
• h) staveniště, výstavy, trhy a další instalace pro dočasné účely;
• i) mariny;
• j) venkovní osvětlení a podobné instalace;
• k) prostory pro lékařské účely;
• l) mobilní a transportovatelné buňky;
• m) fotovoltaické systémy;
• n) zdroje nízkého napětí.

Tento soubor norem stanoví obecná pravidla. V některých případech je však nutné tento soubor doplnit o požadavky dalších norem. Tento soubor norem se nevztahuje na:

• a) elektrická trakční zařízení;
• b) elektrická zařízení automobilů;
• c) elektrická zařízení lodí;
• d) elektrická zařízení v letadlech;
• e) instalace veřejného osvětleni, které jsou součástí distribuční sítě;
• f) instalace v dolech a lomech;
• g) zařízení pro potlačení radiového rušení, pokud nemůže mít vliv na bezpečnost elektrických zařízení;
• h) elektrické ohradníky;
• i) ochranu budov před bleskem;
• j) některé části elektrických zařízení výtahů;
• k) elektrické příslušenství strojů;
• l) veřejné distribuční sítě elektřiny;

2.2 Zajištění bezpečnosti

Požadavky tohoto souboru norem se vztahují na zajištění bezpečnosti osob, hospodářských zvířat a majetku v případě ohrožení nebo poškození, k nimž by mohlo dojít při obvyklém užívání elektrických instalací, rozvodů a dalších zařízení.

Ochrana zvířat se provádí v místech určených pro jejich chov. Ohrožení bezpečnosti v elektrických instalacích mohou způsobit tyto příčiny:

• proud, způsobující úraz;
• nadměrné teploty, které mohou způsobit vznícení nebo požár;
• jiskření v prostředí s nebezpečím výbuchu;
• podpětí, přepětí a elektromagnetické vlivy, které mohou způsobit, případně mít za následek zranění nebo poškození;
• ohrožení bezpečnosti přerušením dodávky elektřiny;
• hoření oblouku;
• aktivace mechanického pohybu, vzniklá protékáním proudu.

2.3 Zřizování elektrických rozvodů zařízení a jejich výchozí revize

Každá část elektrického zařízení, která je v elektrické instalaci použita, musí vyhovovat příslušným normám. Zpravidla harmonizovaným normám na daný výrobek.

Potvrzení: ES prohlášení o shodě; značka CE.

Všechna elektrická zařízení musí být vybrána tak, aby odpovídala charakteristickým vlastnostem prostoru, ve kterém jsou umístěna, a aby vydržela bezpečně namáhání a působení vnějších vlivů, kterým mohou být vystavena. Jestliže některý prvek zařízení není v provedení vhodném pro prostředí, ve kterém má být umístěn, může být v tomto prostředí použit, pokud je provedeno odpovídající dodatečné ochranné opatření v rámci celého zařízení.

Pro zřizování elektrických rozvodů a zařízení musí být použito vhodných materiálů a práce musí být provedena řemeslně (dobré řemeslné úrovně), pracovníky s odpovídající kvalifikací. Elektrické zařízení musí být nainstalované v souladu s pokyny poskytnutými jeho výrobcem. Charakteristické vlastnosti elektrických zařízení se nesmějí během montáže porušit. Vodiče musí být značeny podle ČSN EN 60446. Je-li nezbytné označení vodičů, označí se v souladu s ČSN EN 60 445. Spoje mezi vodiči a mezi vodiči a ostatními elektrickými zařízeními musí zajišťovat bezpečný a spolehlivý kontakt. Veškerá elektrická zařízení mají být instalována tak, aby nebyly narušeny podmínky pro navržené chlazení. Elektrická zařízení, která mohou způsobit velké zvýšení teploty, nebo na kterých může dojít ke vzniku elektrického oblouku, musí být umístěna nebo chráněna tak, aby se zabránilo nebezpečí vznícení hořlavých hmot. Tam, kde teplota jakýchkoliv vnějších částí elektrického zařízení může způsobit poranění osob, musí být tyto částí umístěny nebo chráněny tak, aby se jich nikdo nemohl náhodně dotknout. Kde je to nutné, z bezpečnostních důvodů, umístí se vhodné výstražné značky a/nebo upozornění.

Má-li být elektroinstalace realizována s použitím nových materiálů, vynálezů nebo metod, které neodpovídají pravidlům souboru norem ČSN 33 2000, nesmí být výsledný stupeň bezpečnosti elektroinstalace menší než požadovaný v souboru ČSN 33 2000.

Před uvedením do provozu a po každé změně nebo rozšíření, musí být elektrické zařízení prohlédnuto a přezkoušeno, aby se prověřila jeho správná funkce v souladu s normou.

Ke každému novému elektrickému zařízení musí být dodavatelem předána dokumentace v potřebném rozsahu, umožňující stavbu, provoz, údržbu a revize zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí zařízení, případně další rozšiřování zařízení. Do dokumentace musí být zaznamenávány všechny změny elektrických zařízení, odlišné od původní dokumentace, které na zařízení vznikly před uvedením do trvalého provozu nebo v době provozu.

2.4 Způsoby uzemnění sítí

Poznámka: tato kapitola se týká pouze sítí střídavého proudu s jedním zdrojem.

Podle způsobu zemnění se uvažují uvedené druhy sítí. První písmeno vyjadřuje vztah sítě a uzemnění:

• T – bezprostřední spojení jednoho bodu sítě se zemí; (ve střídavých sítích je uzemněným bodem obvykle střed (uzel) zdroje.
• I – oddělení všech živých částí od země, nebo spojení jednoho bodu sítě se zemí přes velkou impedanci.

Druhé písmeno vyjadřuje vztah neživých částí v rozvodu a uzemnění:

• T – přímé spojení neživých částí se zemí.
• N – přímé spojení neživých částí s uzemněným bodem sítě (ve střídavých sítích je uzemněným bodem obvykle střed (uzel) zdroje.

Další písmeno (nebo písmena, pokud existují) vyjadřují uspořádání středních a ochranných vodičů:

• S – funkce ochranného vodiče je zajišťována vodičem, vedeným odděleně od nulového vodiče (vodič PE).
• C – funkce nulového a ochranného vodiče je sloučena v jediném vodiči (vodič PEN).

Vysvětlivky ke značkám na níže uvedených obrázcích

2.4.1 Sítě TN

Napájecí sítě TN mají jeden bod přímo uzemněný u zdroje a neživé části elektroinstalace jsou připojeny k tomuto bodu ochrannými vodiči. Rozlišují se tři typy sítí TN:

Síť TN-S, ve které je užíván oddělený ochranný vodič

Síť TN-C-S, v tomto případě je pro část sítě společný ochranný a nulový vodič

Síť TN-C, v tomto případě je v síti společný ochranný a nulový vodič 

2.4.2 Sítě TT

Síť TT má jediný bod přímo uzemněný a neživé části jsou uzemněny nezávisle na distribuční síť.

Síť TT s odděleným nulovým vodičem a ochranným vodičem elektroinstalace

2.4.3 Síť IT

Síť IT má všechny živé části izolované od země, nebo jeden bod uzemněný přes impedanci. Neživé části elektroinstalace jsou uzemněny jednotlivě nebo skupinově, nebo v rámci sítě.

IT síť s neživými částmi spojenými s ochranným vodičem, který je centrálně uzemněn

2.5 Uspořádání obvodů

Každé zařízení a elektroinstalace musí mít obvody členěné do více částí s cílem:

• zabránit nebezpečí a na nejmenší možnou míru, omezit potíže v případě poruchy;
• usnadnit prohlídky (z hlediska bezpečnosti), zkoušky a údržbu;
• vzít v úvahu nebezpečí, které by mohlo vzniknout v případě poruchy jediného obvodu, jako například obvodu osvětlení;
• omezit možnost nežádoucí reakce proudových chráničů na vysoké únikové proudy v ochranném vodiči;
• omezit vlivy elektromagnetického rušení (EMI);
• zamezit vzájemnému, nepříznivému ovlivňování obvodů, které musí být vzájemně spolehlivě odděleny.

Pro části elektroinstalace, které musí být samostatně ovládány, se zřídí samostatné napájecí obvody, aby tato elektroinstalace nemohla být ovlivněna případnou poruchou v ostatních obvodech.

2.6 Vzájemná slučitelnost

Je třeba vyhodnotit veškeré charakteristické veličiny zařízení, které by mohly škodlivě působit na jiná zařízení nebo by mohly poškodit zdroj napájení. Tyto charakteristické veličiny zahrnují, například:

• přechodná přepětí;
• podpětí;
• nesouměrné zatížení;
• rychle se měnící zatížení;
• rozběhové proudy;
• proudy vyšších harmonických;
• stejnosměrné složky proudů;
• vysokofrekvenční oscilace;
• unikající proudy;
• potřeba přídavného uzemnění;
• nadměrné proudy ochranným vodičem PE v bezporuchovém stavu.

2.7 Údržba

Je nutno stanovit, jak častou a jak kvalitní údržbu je třeba provádět během předpokládaného života zařízení. Je třeba, aby:

• pravidelné prohlídky, zkoušky, údržba a opravy, které pravděpodobně bude třeba během předpokládaného života zařízení provést, bylo možné provádět snadno a bezpečně;
• účinnost ochranných opatření k zajištění bezpečnosti byla plně funkční během předpokládaného života zařízeni;
• spolehlivost částí, zajišťujících řádnou funkci zařízení, byla volena přiměřeně k předpokládanému životu zařízení.

2.8 Nouzové a náhradní zdroje

Tam, kde jsou úředně stanovena opatření pro protipožární zabezpečovací zařízení a zařízení pro zajištění nouzového úniku z budov, a/nebo tam, kde je požadován náhradní zdroj, musí být charakteristiky napájecího zdroje pro zabezpečovací obsluhu, a/nebo pro náhradní, provoz určeny zvlášť. Tyto zdroje musí mít potřebný výkon, spolehlivost, odpovídající jmenovité hodnoty a schopnost zajistit napájení ve stanoveném čase.

Jako zdroj pro bezpečnostní opatření v případě nouze lze použít:

• akumulátory;
• primární články;
• soupravy s motorgenerátorem, nezávislé na normální síti;
• zvláštní síťovou přípojku, nezávislou na normálním napájení.

Bezpečnostním opatřením pro případ nouze je:

• neautomatický (nesamočinný) zdroj napájení, jehož spuštění je prováděno obsluhujícím, nebo;
• automatický (samočinný) zdroj napájení, jehož spuštění je nezávislé na obsluhujícím.

Stanovení času, potřebného pro automatický zdroj k zajištění napájení po výpadku distribuční sítě se dělí:

• bez přerušení (automatický zdroj napájení, který může zajistit nepřetržité napájení podle stanovených podmínek);
• s velmi krátkým přerušením (automatický zdroj napájení působící do 0,15 s);
• s krátkým přerušením (automatický zdroj napájení působící do 0,5 s);
• se středním přerušením (automatický zdroj napájení působící do 15 s);
• s dlouhým přerušením (automatický zdroj napájení působící nad 15 s).

Rozvodna náhradního zdroje

2.9 Bezpečnostní opatření pro případ nouze

Příkladem těchto bezpečnostních opatření jsou:

• bezpečnostní únikové osvětlení;
• EPS;
• požární čerpadla;
• evakuační výtahy;
• kouřové a zplodinové odtahové ventilátory

Valdemar Nosákovec
I.T.I. – Integrovaná technická inspekce, spol. s.r.o.

Pokračování článku:

Pokračování seriálu najdete na našich stránkách www.etm.cz vždy každou středu. Přehled následujících dílů: 

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (2. část) - 3. Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti (13. 6.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (3. část) - 4. Ochrana před účinky tepla (20. 6.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (4. část) - 5. Ochrana před nadproudy (27. 6.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (5 část) - 5. Odpojování a spínání (4. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (6 část) - 7. Výběr opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem podle vnějších vlivů (11. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (7 část) - 10. Výběr a stavba elektrických zařízení (25. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (8 část) - 11. Výběr soustav a stavba vedení (1. 8.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (9 část) - 12. Dovolené proudy v elektrických rozvodech (8. 8.)

Další pokračování připravujeme