Domů Elektrotechnický magazín Časopis Etm Z praxe pro praxi Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (2. část)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (2. část)

Tisk Email
Hodnocení uživatelů: / 1
NejhoršíNejlepší 
Napsal uživatel Valdemar Nosákovec - I.T.I.   
Středa, 13. červen 2012

serial_nosakovec_00

V druhé části seriálu o instalaci nízkého napětí dle ČSN 33 2000, se zaměříme na ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti.

3.1 Ochrana před úrazem elektrickým proudem

Ochranné opatření musí sestávat z kombinace opatření pro zajištění základní ochrany (ochrana živých částí) a nezávislého opatření pro zajištění ochrany při poruše (ochrana neživých částí) nebo zvýšené ochrany, která zajišťuje jak ochranu základní, tak ochranu při poruše. V každé části instalace musí být uplatněno jedno nebo více těchto opatření, přičemž se berou v úvahu podmínky vnějších vlivů. Všeobecně jsou dovolena tato ochranná opatření:

  • automatické odpojení od zdroje
  • dvojitá nebo zesílená izolace
  • elektrické oddělení pro napájení jednoho spotřebiče
  • malé napětí

3.2 Použití ochranných opatření

Zábrana a ochrana polohou (umístěním mimo dosah), se může použít pouze v instalacích přístupných osobám znalým nebo poučeným, případně osobám pracujícím pod dozorem nebo dohledem osob znalých nebo poučených.

Různá ochranná opatření, uplatněná ve stejné instalaci nebo její části, se nesmí vzájemně ovlivňovat. Porucha jednoho ochranného opatření nesmí narušit ostatní ochranná opatření.

Opatření na ochranu při poruše mohou být vynechána u těchto zařízení:

  • u kovových konzol pro upevnění izolátorů venkovního vedení, které jsou připevněny k budově a jsou chráněny polohou (jsou umístěny mimo dosah)
  • u ocelí vyztužených betonových sloupů pro venkovní vedení, jejichž ocelová výztuž není přístupná
  • u neživých částí, které pro své omezené rozměry (přibližně 50 mm × 50 mm) nebo pro své umístění nemohou být uchopeny nebo se nemohou dotýkat lidského těla na velké ploše, přičemž spojení těchto částí s ochranným vodičem by bylo buď obtížné, nebo nespolehlivé (jsou to například šrouby s maticemi, nýty, štítky a kabelové příchytky)
  • u kovových trubek a ostatních kovových krytů, chránících zařízení s dvojitou nebo zesílenou izolací

3.3 Požadavky na ochranu při poruše (ochrana před dotykem neživých částí)

3.3.1 Ochranné opatření: automatické odpojení od zdroje

Automatické odpojení od zdroje je ochranné opatření, jehož základní ochrana je zajištěna pracovní izolací živých částí, případně přepážkami nebo kryty. Ochrana při poruše je zajištěna ochranným pospojováním a automatickým odpojením v případě poruchy. V případech, uvedených v ČSN, se uplatní ochrana proudovým chráničem, jehož jmenovitý vybavovací proud nepřekračuje 30 mA.

3.3.2 Ochranné uzemnění a ochranné pospojování

3.3.2.1 Ochranné uzemnění

Neživé části musejí být spojeny s ochranným vodičem. Toto spojení musí splňovat přesně stanovené podmínky, odpovídající způsobu uzemnění sítě. Neživé části, které jsou současně přístupné dotyku, musí být spojeny se stejnou uzemňovací soustavou, a to po skupinách nebo společně. Každý obvod musí obsahovat ochranný vodič, připojený k příslušné uzemňovací svorce.

3.3.2.2 Ochranné pospojování

V každé budově musejí být vzájemně spojeny (do takzvaného ochranného pospojování) ochranný vodič, uzemňovací přívod a níže uvedené vodivé části:

  • kovová potrubí uvnitř budovy pro zásobování například plynem, vodou
  • konstrukční kovové části, pokud jsou při normálním použití dosažitelné, kovové ústřední topení a klimatizace
  • kovová konstrukční výztuž betonu v případech, kdy je tato výztuž přístupná a spolehlivě propojená

Jsou-li takové části přiváděny do budovy zvenku, musí být pospojovány pokud možno co nejblíže k místu, kde vstupují do budovy. Jakékoliv kovové pláště telekomunikačních kabelů musí být spojeny s ochranným pospojováním. Přitom je však nutno brát v úvahu požadavky majitele nebo operátora těchto kabelů.

Ochranný přístroj musí automaticky přerušit napájení vodičů obvodu nebo zařízení v případě poruchy o zanedbatelné impedanci mezi vodičem vedení a neživou částí zařízení v maximální době odpojení:

  • koncové obvody ve střídavé síti TN 400/230 V, které nepřekračují 32 A do 0,4 s
  • koncové obvody ve střídavé síti TT 400/230 V, které nepřekračují 32 A do 0,2 s
  • obvody ve střídavé síti TN 400/230 V, které překračují 32 A do 5 s
  • obvody ve střídavé síti TT 400/230 V, které překračují 32 A do 1 s

Kratší doba odpojení může být vyžadována z jiných důvodů než je ochrana před úrazem elektrickým proudem. Pokud není možné dosáhnout automatického odpojení v uvedených dobách, musí být provedeno doplňující pospojování.

3.3.3 Doplňková ochrana

Ve střídavé síti musí být doplňková ochrana proudovými chrániči provedena u:

  • mobilních zařízení určených pro venkovní použití, jejichž jmenovitý proud nepřesahuje 32 A
  • zásuvek, jejichž jmenovitý proud nepřekračuje 20 A, které jsou užívány osobami bez elektrotechnické kvalifikace a jsou určeny pro všeobecné použití

Výjimkou mohou být:

  • zásuvky, určené k použití pod dohledem osoby znalé nebo poučené, například v některých komerčních nebo průmyslových rozvodech, nebo
  • zvláštní zásuvka, určená pro připojení speciálního druhu zařízení (takovými zásuvkami mohou být například zásuvky pro zařízení kancelářské a výpočetní techniky nebo chladničky, to je zásuvky pro napájení zařízení, jehož nežádoucí vypnutí by mohlo být příčinou značných škod)

3.3.4 Sítě TN

Neživé části instalace musí být spojeny pomocí ochranného vodiče s hlavní uzemňovací přípojnicí instalace, která musí být spojena s uzemněným bodem silové napájecí sítě. V pevných instalacích může jediný vodič sloužit zároveň jako ochranný i jako nulový vodič (vodič PEN). Z důvodů mechanické pevnosti nesmí mít průřez menší než 10 mm2 mědi nebo 16 mm2 hliníku. Do vodiče PEN nesmějí být zařazována spínací ani odpojovací zařízení.

Charakteristiky ochranných přístrojů a impedance obvodů musí splňovat tento požadavek:

Zs × Ia ≤ U0

  • Zs je impedance poruchové smyčky v ohmech [Ω], obsahující zdroj, vodič vedení až k místu poruchy a ochranný vodič mezi místem poruchy a zdrojem
  • Ia je proud, zajišťující samočinné působení ochranného prvku ve stanovené době. Jestliže je použit proudový chránič, je tímto proudem jmenovitý vybavovací proud a
  • U0 je jmenovité střídavé napětí proti zemi

V sítích TN mohou být použity následující ochranné prvky:

  • nadproudové jisticí prvky
  • proudové chrániče s těmito výjimkami:
  • proudové chrániče se nesmějí použít v sítích TN-C
  • tam, kde se použije proudového chrániče v sítí TN-C-S, nesmí se použít vodič PEN na straně zátěže. Spojení ochranného vodiče s vodičem PEN musí být provedeno před chráničem, čili na straně zdroje

3.3.5 Síť TT

Všechny neživé části, chráněné společně stejným ochranným přístrojem, musí být spojeny ochrannými vodiči se zemničem, který je pro všechny tyto neživé části společný. Pokud se použije několik různých ochranných přístrojů v sérii, platí tento požadavek samostatně pro všechny neživé části chráněné stejným přístrojem.

Nulový nebo střední bod silové napájecí sítě musí být uzemněn. Všeobecně se v sítích TT musí pro ochranu při poruše používat proudové chrániče. Jinak je možné použít i nadproudové ochranné přístroje, ovšem za předpokladu, že je trvale a spolehlivě zajištěna dostatečně nízká hodnota impedance poruchové smyčky.

Jestliže je pro ochranu při poruše použit proudový chránič, musí být splněny následující podmínky:

  • nesmí být překročena stanovená doba odpojení a

RA × IΔn ≤ 50 V

  • RA je součet odporů zemniče a ochranného vodiče k neživým částem [Ω]
  • IΔn jmenovitý reziduální vybavovací proud proudového chrániče

Jestliže je použit nadproudový ochranný přístroj, musí být splněna následující podmínka:

Zs × Ia ≤ U0

  • Zs je impedance poruchové smyčky, obsahující zdroj, vodič vedení až k místu poruchy, ochranný vodič k neživým částem, uzemňovací přívod, zemnič elektrické instalace a zemnič zdroje [Ω]
  • Ia je proud, zajišťující samočinné působení ochranného přístroje ve stanovené době a
  • U0 je jmenovité střídavé napětí proti zemi

3.3.6 Síť IT

V sítích IT musí být živé části izolovány od země nebo spojeny se zemí přes dostatečně vysokou impedanci. V případě jedné poruchy mezi živou a neživou částí nebo živou částí a zemí je pak poruchový proud malý a automatické odpojení se nevyžaduje. Musí však být provedena opatření, aby se zabránilo nebezpečí škodlivých fyziologicko-patologických účinků na osobu, která se dotýká současně přístupných neživých částí, v případě, kdy dojde k dvěma poruchám současně. Neživé části musí být uzemněny jednotlivě, po skupinách nebo společně.

Musí být splněna tato podmínka:

RA × Id ≤ 50 V

  • RA je součet odporů [Ω] zemniče a ochranného vodiče k neživým částem
  • Id je poruchový proud [A] při první poruše o zanedbatelné impedanci mezi vodičem vedení a neživou částí. Hodnota Id bere v úvahu unikající (svodové) proudy a celkovou impedanci uzemnění elektrické instalace

Musí být použit přístroj, hlídající stav izolace, který indukuje výskyt první poruchy mezi živými částmi a neživými částmi nebo zemí, a který musí při tomto výskytu spustit zvukový a/nebo vizuální signál. Tento signál musí trvat tak dlouho, dokud trvá porucha. Poté, co se objeví první porucha, musí být plněny podmínky pro automatické odpojení v případě výskytu druhé poruchy na jiném pracovním vodiči.

3.3.7 Funkční malé napětí (FELV)

Jestliže se z funkčních důvodů používá napětí, které není vyšší než 50 V AC nebo 120 V DC, přičemž však nejsou splněny požadavky pro ochranu malým napětím SELV nebo PELV a pokud SELV nebo PELV nejsou zapotřebí, musí se pro zajištění ochrany před nebezpečným dotykem živých i neživých částí provést doplňující opatření. Tato kombinace opatření se nazývá FELV.

3.3.7.1 Požadavky na základní ochranu

Základní ochrana musí být zajištěna buď základní izolací, odpovídající jmenovitému napětí vstupního (primárního) obvodu, nebo přepážkami nebo kryty.

3.3.7.2 Požadavky na ochranu při poruše

Neživé části zařízení obvodu FELV musí být spojeny s ochranným vodičem vstupního (primárního) obvodu zdroje. Přitom se předpokládá, že vstupní obvod je chráněn automatickým odpojením od zdroje.

3.3.7.3 Zdroje

Zdrojem sítě FELV musí být transformátor alespoň s jednoduchým oddělením vinutí. Nelze použít autotransformátory, potenciometry, polovodičové přístroje a další.

3.3.7.4 Vidlice a zásuvky

Vidlice a zásuvky pro obvody FELV musí vyhovovat následujícím požadavkům:

  • vidlice nesmí být možno zasunout do zásuvek sítí o jiných napětích
  • do zásuvek FELV nesmí být možno zasunout vidlice jiných napětí a
  • zásuvky musí mít ochranný kontakt

3.3.8 Ochranné opatření: dvojitá nebo zesílená izolace

Účelem tohoto opatření je zabránit výskytu nebezpečného napětí na přístupných částech elektrického zařízení, jestliže se poruší základní izolace. Dvojitá nebo zesílená izolace je ochranné opatření, u něhož je základní ochrana zajištěna základní izolací, ochrana při poruše přídavnou izolací nebo základní ochrana i ochrana při poruše jsou zajištěny zesílenou izolací mezi nebezpečnými živými částmi a přístupnými částmi. Jestliže se toto ochranné opatření má uplatnit jako jediné ochranné opatření tam, kde je celá instalace určena k tomu, aby obsahovala pouze zařízení s dvojitou nebo zesílenou izolací, musí být instalace pod účinnou kontrolou. V této instalaci nesmí být použity obvody, které obsahují zásuvky nebo ve kterých by uživatel mohl bez oprávnění měnit jednotlivé elektrické předměty.

Elektrické zařízení musí být následujících typů, typově zkoušené a označené podle příslušných norem:

  • elektrické zařízení, které má dvojitou nebo zesílenou izolaci (zařízení třídy ochrany II)
  • elektrické zařízení uvedené v příslušné předmětové normě jako ekvivalentní k zařízení třídy ochrany II (například izolačně kryté rozváděče). Toto zařízení je označováno značkou:

serial_nosakovec_20

 

Elektrické zařízení, které má pouze základní izolaci musí být doplněno přídavnou izolací v průběhu výstavby (montáže) elektrické instalace. Podmínkou je, že bude zajištěna bezpečnost, rovnocenná bezpečnosti elektrického zařízení typově vyzkoušenému. Na viditelném místě povrchu a vnitřku krytu musí být umístěna značka:

serial_nosakovec_21

3.3.8.1 Kryty

Elektrické zařízení připravené k provozu, jehož vodivé části jsou od živých částí odděleny pouze základní izolací, musí být uzavřena v izolačním krytu, zajišťujícím stupeň ochrany alespoň IP 2X.

Platí následující požadavky:

  • Izolačním krytem nesmějí procházet vodivé části, které by mohly přenášet napětí. Izolační kryt nesmí obsahovat žádné šrouby z izolačního materiálu, jejichž nahrazení kovovými šrouby by mohlo porušit izolaci zajištěnou krytem.
  • Tam, kde se mohou poklopy nebo dveře v izolačním krytu otvírat bez pomoci nástroje nebo klíče, musí být všechny vodivé části, které jsou při otevřeném poklopu nebo dveřích přístupné, za izolační přepážkou, zajišťující krytí aspoň IP 2X a bránící tak osobám v nahodilém dotyku těchto částí. Tato izolační přepážka musí být odstranitelná pouze nástrojem nebo klíčem.
  • Vodivé části uzavřené v izolačním krytu nesmí být spojeny s ochranným vodičem. Mohou se však provést opatření pro propojení ochranných vodičů, které musejí krytem procházet proto, aby sloužily dalším elektrickým zařízením

3.3.9 Ochranné opatření elektrické oddělení

Účelem elektrického oddělení jednotlivých obvodů je zabránit průchodu takového proudu, který by při dotyku neživých částí, které se mohou dostat pod napětí při poruše základní izolace obvodu, způsobil úraz. Zpravidla je toto opatření omezeno na jeden spotřebič napájený z jednoho neuzemněného zdroje s jednoduchým oddělením.

Na všech elektrických zařízeních musí být provedeno některé z opatření základní ochrany nebo ochranné opatření dvojitá nebo zesílená izolace. Oddělené obvody musí být napájeny ze zdroje alespoň s jednoduchým oddělením, jehož napětí nepřesahuje 500 V.

Živé části odděleného obvodu nesmějí být v žádném bodě spojeny s jiným obvodem nebo se zemí, ani s ochranným vodičem. Aby se zajistilo elektrické oddělení, musí být provedena taková opatření, aby mezi obvody bylo dosaženo základní izolace.

Ohebné kabely a šňůry musí být viditelné po celé délce na všech svých částech, na nichž je nebezpečí jejich mechanického poškození. Pro oddělené obvody se používá oddělených rozvodů.

Neživé části oddělených obvodů nesmí být spojeny s ochranným vodičem ani s neživými částmi ostatních obvodů ani se zemí. Jestliže se neživé části oddělených obvodů mohou, ať úmyslně nebo náhodně, dostat do styku s neživými částmi ostatních obvodů, nezávisí již ochrana před elektrickým úrazem výhradně na ochraně elektrickým oddělením, ale na ochranných opatřeních, ke kterým tyto neživé části přísluší.

Jestliže je z neuzemněného zdroje s jednoduchým oddělením napájen více než jeden spotřebič, musí být splněno:

  • musí být učiněna opatření, aby se oddělený obvod chránil před poškozením a poruchou izolace,
  • neživé části odděleného obvodu musí být navzájem spojeny izolovanými vodiči neuzemněného pospojování. Takové vodiče nesmějí být spojeny s ochrannými vodiči nebo neživými částmi jiných obvodů nebo s cizími vodivými částmi
  • všechny zásuvky musí být opatřeny ochrannými kontakty, které musí být spojeny se soustavou pospojování
  • všechny ohebné kabely s výjimkou těch, které napájejí zařízení třídy ochrany II, musí obsahovat ochranný vodič k tomu, aby byl použit jako vodič pospojování
  • doporučuje se, aby součin jmenovitého napětí obvodu ve voltech a délky rozvodu v metrech nepřesáhl 100 000, a aby délka rozvodu nebyla větší než 500 m

3.3.10 Ochranné opatření (ochrana malým napětím) SELV a PELV

Ochrana malým napětím je založena na jedné ze dvou různých sítí malého napětí SELV nebo PELV. Ochrana před úrazem elektrickým proudem se považuje za zajištěnou, jestliže:

  • jmenovité napětí zařízení na střídavý proud nemůže přesáhnout 50 V včetně, mezi vodičem a zemí nebo mezi vodiči
  • u zařízení na stejnosměrný proud je hranicí mezi malým a nízkým napětím 120 V
  • použití SELV a PELV je považováno za účinné ochranné opatření za jakýchkoliv okolností.
  • Jako zdroje pro sítě SELV a PELV se mohou použít:
  • bezpečnostní ochranný transformátor nebo
  • proudový zdroj, zajišťující stejný stupeň bezpečnosti jako bezpečnostní ochranný transformátor
  • elektrochemický zdroj
  • generátor poháněný pístovým spalovacím motorem
  • určité elektronické přístroje, odpovídající příslušným normám

3.3.10.1 Obvody SELV a PELV musí mít:

  • základní izolaci mezi živými částmi a ostatními obvody SELV a PELV a
  • ochranné oddělení od živých částí obvodů, jež nejsou SELV nebo PELV, které je zajišťováno dvojitou nebo zesílenou izolací nebo základní izolací a ochranným stíněním, které odpovídají nejvyššímu napětí obvodů

Obvody SELV musí mít mezi živými částmi a zemí základní izolaci. Obvody PELV mohou být uzemněny. Tohoto uzemnění je možné dosáhnout spojením se zemí nebo s uzemněným ochranným vodičem v samotném zdroji. Zvláště je zapotřebí ochranné oddělení mezi živými částmi elektrického zařízení jako jsou relé, stykače, pomocné spínače a kteroukoliv částí obvodů vyššího napětí nebo obvodů FELV.

Ochranné oddělení mezi vodiči každého obvodu SELV a PELV a vodiči kteréhokoliv jiného obvodu musí být provedeno jedním z těchto způsobů:

  • prostorové (fyzické) oddělení
  • vodiče obvodů SELV a PELV musí být, kromě toho, že mají vlastní základní izolaci, uloženy v nekovovém plášti (přídavná izolace)
  • vodiče obvodů jiných napětí musí být odděleny uzemněným kovovým pláštěm
  • obvody o různých napětích mohou být obsaženy ve vícežilovém kabelu nebo v jiném seskupení vodičů, ale vodiče obvodů SELV a PELV musí být izolovány (jednotlivě nebo společně) pro nejvyšší použité napětí

Vidlice a zásuvky v sítích SELV a PELV musí vyhovovat těmto požadavkům:

  • vidlice nesmí být možné zasunout do zásuvek sítí o jiném napětí
  • zásuvky musí vylučovat použití vidlice pro jiné napětí
  • vidlice a zásuvky v sítích SELV nesmějí mít kontakt pro ochranný vodič

Neživé části obvodů SELV a PELV nesmějí být spojeny se zemí nebo s ochrannými vodiči, případně s ochrannými vodiči nebo s neživými částmi jiného obvodu. Jestliže mohou přijít neživé části obvodů SELV náhodně nebo úmyslně do styku s neživými částmi jiných obvodů, nezávisí ochrana před úrazem elektrickým proudem pouze na ochraně SELV, ale též na ochranných opatřeních, která chrání zmíněné neživé části.

V sítích SELV a PELV musí být ochrana před dotykem živých částí zajištěna:

  • Izolací, nebo
  • přepážkami nebo kryty

3.3.11 Doplňková ochrana proudovým chráničem

Účelem použití proudového chrániče je pouze zlepšit jiná opatření na ochranu proti úrazu elektrickým proudem při normálním provozu. Použití proudových chráničů, jejichž jmenovitý vybavovací (reziduální) proud nepřesahuje 30 mA, se považuje ve střídavých sítích za doplňující ochranu v případě selhání základní ochrany a/nebo ochrany při poruše nebo při neopatrnosti uživatelů.

Použití takového zařízení jako jediného ochranného opatření se nepřipouští a nezbavuje nutnosti použít další ochranné opatření.

3.3.12 Doplňková ochrana doplňujícím ochranným pospojováním

Doplňující ochranné pospojování se považuje za doplnění ochrany při poruše. Použití doplňujícího ochranného pospojování nevylučuje potřebu odpojení od zdroje z jiných důvodů než z důvodu ochrany při poruše. Doplňující ochranné pospojování musí zahrnovat všechny neživé části upevněných zařízení současně přístupné dotyku a cizí vodivé částí včetně hlavních kovových armatur železobetonu, pokud je to proveditelné. Systém ochranného pospojování musí být spojen s ochrannými vodiči všech zařízení, včetně zásuvek.

Jestliže existují pochybnosti o účinnosti doplňujícího ochranného pospojování, musí se ověřit, že odpor R mezi současně přístupnými neživými částmi a cizími vodivými částmi splňuje tuto podmínku:

R=50/Ia

  • Ia je vypínací proud ochranných prvků [A]:
  • pro proudové chrániče je to IΔn
  • pro nadproudové jistící prvky je to proud zajišťující působení do 5 s

3.4 Prostředky základní ochrany

Ochrana za normálních podmínek se zajišťuje prostředky základní ochrany.

3.4.1 Základní izolace živých částí

Účelem izolace je zabránit dotyku živých částí. Živé části musí být zcela pokryty izolací, kterou lze odstranit pouze jejím zničením. U zařízení musí izolace vyhovovat požadavkům příslušné normy pro elektrická zařízení. U ostatních zařízení musí být ochrana zajištěna izolací, která je trvale schopna vydržet namáhání, kterým může být během provozu vystavena, jako jsou mechanické, chemické, elektrické a tepelné vlivy. Nátěry, barvy, laky a podobné prostředky samy o sobě se obecně nepovažují za přiměřenou izolaci pro ochranu před nebezpečím úrazu elektrickým proudem při normálním provozu.

3.4.2 Přepážky nebo kryty

Kryty nebo přepážky jsou určeny k tomu, aby zabraňovaly jakémukoliv dotyku živých částí. Živé části musí být uvnitř krytů nebo za přepážkami, zajišťujícími stupeň ochrany alespoň IP 2X, kromě případů, kdy se větší otvory objeví během výměny částí, jako je tomu u určitých objímek žárovek nebo pojistek, nebo kde jsou větší otvory zapotřebí, aby umožnily řádnou funkci zařízení podle příslušných požadavků pro zařízení. V takových případech:

  • musí být provedena vhodná opatření proti nahodilému dotyku živých částí osobami nebo hospodářskými zvířaty
  • musí se zajistit, nakolik je to proveditelné, aby si osoby byly vědomy toho, že se otvorem mohou dotknout živých částí a že do otvoru nemají úmyslně sahat a
  • otvory musí být tak malé, jak to jen odpovídá požadavkům na řádnou funkci a výměnu částí.
  • Vodorovný horní povrch krytů nebo přepážek, které jsou snadno přístupné, musí zajišťovat krytí aspoň IP 4X

Kryty nebo přepážky musí být v daném místě řádně připevněny a musí mít dostatečnou stabilitu a trvanlivost, aby při známých podmínkách normálního provozu zajišťovaly požadovaný stupeň ochrany krytem a příslušné oddělení od živých částí. Jestliže je nutné odstranit přepážky nebo otevřít kryty, nebo odstranit části krytů, musí to být možné pouze:

  • s použitím klíče nebo nástroje, nebo
  • po odpojení napájení živých částí, před jejichž dotykem kryty nebo přepážky poskytují ochranu, přičemž napájení může být obnoveno pouze, jsou-li kryty znovu umístěny a uzavřeny, nebo
  • jestliže vnitřní přepážka, zajišťující stupeň ochrany aspoň IP 2X, brání dotyku živých částí, přičemž taková přepážka je odstranitelná pouze pomocí klíče nebo nástroje

3.4.3 Zábrany a ochrana polohou (umístění mimo dosah)

Ochranná opatření představovaná zábranami a polohou (umístění mimo dosah) zajišťují pouze základní ochranu. Jsou určena pro uplatnění v instalacích, kde není zajištěna ochrana při poruše a které jsou ovládány osobami znalými nebo poučenými, nebo které jsou pod dozorem těchto osob.

Zábrany jsou určeny k tomu, aby zabránily nahodilému dotyku živých částí, ne však úmyslnému dotyku záměrným obejitím zábrany. Zábrany musí bránit neúmyslnému přiblížení těla k živým částem a nahodilému dotyku živých částí během činnosti zařízení pod napětím v běženém provozu. Zábrany mohou být odstraněny bez použití klíče nebo nástroje, ale musí být zajištěny tak, aby to zabránilo jejich neúmyslnému odstranění.

3.4.4 Ochrana polohou (umístění mimo dosah)

Ochrana polohou je určena pouze k tomu, aby bránila nahodilému dotyku živých částí. Části současně přístupné dotyku, které mají odlišný potenciál, nesmějí být v dosahu rukou. O dvou částech se předpokládá, že jsou současně přístupné dotyku, jestliže od sebe nejsou vzdáleny více než 2,5 m.

Pokud je běžně přístupné místo omezeno ve vodorovném směru nějakou zábranou (například zábradlím, drátěným pletivem), která umožňuje krytí nižší než IP 2X, počítá se dosah ruky od této zábrany. Ve směru nahoru je dosah ruky 2,5 m od stanoviště S, přičemž se neberou v úvahu žádné mezilehlé zábrany, které zajišťují nižší krytí než IP 2X.

serial_nosakovec_22

3.4.5 Ochranná opatření, která se uplatňují pouze, jestliže provoz instalace je řízený osobou znalou nebo pod jejím dohledem

Vzhledem ke skutečnosti, že se tato ochranná opatření takřka nevyskytují, jsou v této příručce řešena pouze okrajově.

3.4.5.1 Ochrana nevodivým okolím

Toto ochranné opatření má zabránit současnému dotyku částí, které mohou mít v důsledku porušení základní izolace živých částí různý potenciál. Neživé části musí být uspořádány tak, aby se za běžných podmínek nemohly osoby dotýkat současně dvou neživých částí, nebo neživé části a kterékoliv cizí vodivé části, pokud tyto části, v případě poruchy základní izolace živých částí, mohou mít různý potenciál. V prostorech s nevodivým okolím nesmí být žádný ochranný vodič. Prostor musí mít izolační podlahu a stěny.

3.4.5.2 Ochrana neuzemněným místním pospojováním

Účelem neuzemněného místního pospojování je zabránit výskytu nebezpečného dotykového napětí.

 

Valdemar Nosákovec
I.T.I. – Integrovaná technická inspekce, spol. s.r.o.

Předchozí části:

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (1. část)

Pokračování článku:

Pokračování seriálu najdete na našich stránkách www.etm.cz vždy každou středu. Přehled následujících dílů: 

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (3. část) - 4. Ochrana před účinky tepla (20. 6.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (4. část) - 5. Ochrana před nadproudy (27. 6.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (5 část) - 5. Odpojování a spínání (4. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (6 část) - 7. Výběr opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem podle vnějších vlivů (11. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (7 část) - 10. Výběr a stavba elektrických zařízení (25. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (8 část) - 11. Výběr soustav a stavba vedení (1. 8.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (9 část) - 12. Dovolené proudy v elektrických rozvodech (8. 8.)

Další pokračování připravujeme

 
insio


insio


insio

Buďte stále v obraze:

Chci odebírat novinky