V třetí části seriálu o instalaci nízkého napětí dle ČSN 33 2000, se zaměříme na ochranu před účinky tepla.

Osoby, užitková zvířata, upevněná zařízení a pevné hmoty v blízkosti elektrického zařízení, musí být chráněny před škodlivými účinky tepla, proti sálavému teplu, které vyvíjí elektrické zařízení, zejména proti:

• vzplanutí, vznícení nebo znehodnocování hmot
• nebezpečí popálení
• zhoršení bezpečné funkce umístěných zařízení

4.1 Ochrana před požárem

Elektrické zařízení nesmí být příčinou vzniku požáru okolních hmot. Kromě požadavků norem musí být dodrženy také příslušné montážní pokyny výrobce.

Tam, kde povrchová teplota upevněného zařízení může dosáhnout hodnot nebezpečných z hlediska možnosti vzniku požáru okolních hmot, musí být zařízení umístěno na hmotách nebo uvnitř hmot, které odolávají těmto hmotám a mají malou tepelnou vodivost, nebo musí být odcloněno od prvků stavební konstrukce přepážkou z hmot, které odolávají těmto hodnotám a mají malou tepelnou vodivost, nebo musí být umístěno tak, aby bylo umožněno bezpečné unikání tepla v dostatečné vzdálenosti od jakýchkoliv hmot, na něž by mohly mít takové hodnoty škodlivé účinky.

Mohou-li u trvale připojeného zařízení při běžném provozu vznikat obloukové výboje nebo jiskry, musí být zařízení úplně zavřené ve hmotě odolávajícímu oblouku, nebo odcloněno přepážkou z hmot odolávajících oblouku od prvků stavebních konstrukcí, na které by oblouk mohl mít škodlivé účinky, nebo uloženo tak, aby bylo umožněno bezpečné zhášení oblouku nebo jisker v dostatečné vzdálenosti od stavebních prvků, na které by oblouk nebo jiskry mohli mít škodlivé tepelné účinky.

Upevněné zařízení, způsobující nasměrování nebo soustředění tepla, musí být od všech upevněných předmětů nebo prvků stavebních konstrukcí vzdáleno tak, aby tyto předměty nebo stavební prvky nebyly při běžném provozu vystaveny nebezpečné teplotě.

Jestliže elektrické zařízení, umístěné na jednom místě, obsahuje významné množství hořlavé kapaliny, je nutno učinit bezpečnostní opatření k zabránění hoření kapaliny a šíření zplodin hoření (plamene, kouře, toxických plynů) od ostatních přilehlých prostorů.

Příklady takových opatření jsou:

• záchytná jímka z nehořlavých hmot, ve které se zachycují unikající kapaliny a která zajišťuje její uhašení v případě požáru, nebo
• umístění zařízení v komoře s odpovídající požární odolností a jejíž vstupy jsou opatřeny prahy nebo v níž jsou provedena jiná opatření, bránící šíření hořící kapaliny do okolních částí budovy, přičemž odvětrání komory musí ústit výhradně do venkovního prostoru

Za významné množství kapaliny se obecně považuje 25 l a více. Pro množství pod 25 l je postačující učinit opatření, zajišťující odkapávání kapaliny. Je třeba, aby napájení zařízení bylo vypnuto, jakmile vznikne požár.

Kryty (přepážky) rozmístěné kolem elektrického zařízení musí být zhotoveny z hmot, které odolávají i nejvyšší teplotě, kterou by elektrické zařízení v místě těchto krytů mohlo vyvinout. Hořlavé hmoty jsou pro zhotovení těchto krytů (přepážek) nevhodné, pokud se neprovede preventivní opatření proti vznícení, jako je pokrytí nehořlavou nebo nesnadno hořlavou hmotou s nízkou tepelnou vodivostí.

4.2 Ochrana před popálením

Přístupné části elektrického zařízení v dosahu rukou nesmí dosáhnout teploty, která by mohla způsobit popáleniny osobám.

Mezní teploty přístupných částí zařízení v dosahu rukou při běžném provozu

Všechny části, které přesahují mezní teploty, musí být chráněny proti náhodnému dotyku. Hodnoty se nevztahují na zařízení, která odpovídají normám ČSN, platným pro tato zařízení.

4.3 Ochrana proti přehřátí

4.3.1 Soustavy nuceného vzduchového vytápění

Soustavy nuceného vzduchového vytápění musí být provedeny tak, aby jejich topné články, kromě článků ústředního akumulačního vytápění, nebyly uvedeny do činnosti, dokud se nedosáhne ustáleného proudu vzduchu a topné články se musí odpojit, jakmile se proud vzduchu zastaví. Navíc musí být soustavy vybaveny dvěma na sobě nezávislými omezovači teploty, které zabraňují překročení dovolené teploty vzduchovodu. Rám a kryt topných článků musí být z nehořlavého materiálu.

4.3.2 Spotřebiče pro ohřev vody nebo výrobu páry

Všechny spotřebiče pro ohřev vody nebo výrobu páry musí být buď již navrženy, nebo dodatečně při umístění upraveny tak, aby byly chráněny před přehřátím za všech provozních podmínek. Pokud by spotřebiče nevyhovovaly jako celek příslušným normám ČSN, musí být chráněny odpovídajícím přístrojem bez samočinného návratu do původního stavu, který je nezávislý na termostatu (například nesamočinnou tepelnou pojistkou). Jestliže spotřebič nemá volný odtok, musí být vybaven přístrojem, který omezuje tlak vody.

Valdemar Nosákovec
I.T.I. – Integrovaná technická inspekce, spol. s.r.o.

Předchozí části:

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (1. část)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (2. část) - 3. Ochranná opatření pro zajištění bezpečnosti

Pokračování článku:

Pokračování seriálu najdete na našich stránkách www.etm.cz vždy každou středu. Přehled následujících dílů: 

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (4. část) - 5. Ochrana před nadproudy (27. 6.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (5 část) - 5. Odpojování a spínání (4. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (6 část) - 7. Výběr opatření na ochranu před úrazem elektrickým proudem podle vnějších vlivů (11. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (7 část) - 10. Výběr a stavba elektrických zařízení (25. 7.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (8 část) - 11. Výběr soustav a stavba vedení (1. 8.)

Elektrická instalace nízkého napětí dle požadavků souboru ČSN 33 2000 (9 část) - 12. Dovolené proudy v elektrických rozvodech (8. 8.)

Další pokračování připravujeme