Ministerstvo životního prostředí bude od příštího roku rozdělovat až 150 miliard Kč na transformaci energetiky. Jde o prostředky z tzv. Modernizačního fondu, které jsou určeny k podpoře investic do čistých zdrojů energie, teplárenství, dopravy či průmyslu. Část těchto prostředků má být určena i na podporu komunitní energetiky - háček je ale v tom, že česká legislativa zatím společenství pro výrobu elektřiny nijak neupravuje ani nedefinuje. Bude to překážka pro rozdělování miliard? 

Co je komunitní výroba elektřiny? 

Součástí probíhající transformace energetiky, útlumu uhlí a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie je také decentralizace výroby energií. Evropské právo proto klade důraz na podporu aktivních spotřebitelů, kteří zároveň vyrábí elektřinu pro svou vlastní spotřebu - takzvaných prosumerů. Energetická společenství jsou jednou z možností, jak se může aktivní spotřebitel zapojit do výroby elektřiny - spojit se s dalšími spotřebiteli a společně investovat do komunitní výrobny a podílet se na jejím zisku. 

Právní úprava energetických společenství a komunitních výroben chybí

Definice energetických společenství a komunitních výroben spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Ačkoli v současnosti probíhá novelizace energetického zákona, kam by mohla být právní úprava komunitních výroben zahrnuta, ministerstvo zatím potřebnou legislativu nepřipravilo. Definici energetického společenství plánuje ministerstvo zahrnout až do připravovaného nového energetického zákona - ten je však zatím pouze ve fázi takzvaného věcného záměru, konkrétní znění paragrafů není známé. Právní rámec, který by umožnil energetickým společenstvím účast na energetickém trhu za rovných podmínek s ostatními subjekty, by přitom měl být podle evropské směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů přijat nejpozději do poloviny příštího roku. Vzhledem k délce legislativního procesu tuto lhůtu ministerstvo pravděpodobně nesplní.  

Můžeme se inspirovat v zahraničí

Podle studie Evropské komise jsou energetická společenství velmi oblíbená například v Německu, Dánsku, Nizozemsku nebo Velké Británii. Právní formy i konkrétní zaměření společenství se různí - může jít o spolky, fondy, družstva či jiné druhy korporací. Ty v zahraničí běžně investují jak do solárních a větrných elektráren, tak například do tepelných čerpadel, elektromobilů nebo lokálního vytápění. Jedinou aktivitou energetického společenství tak nemusí být jen výroba a sdílení elektřiny, ale také její akumulace a poskytování flexibility sítě. 

Peníze jsou, nyní potřebujeme právní rámec

Podpora má být poskytována z Modernizačního fondu, což je evropský finanční nástroj, který má přispět k transformaci energetiky, rozvoji obnovitelných zdrojů a dosažení uhlíkové neutrality ČR v roce 2050. Z fondu bude v letech 2021-2030 vyplaceno 120-150 miliard korun. Prostředky fondu budou zajištěny z výnosů trhu s emisními povolenkami v rámci systému EU ETS. Čím vyšší bude cena emisní povolenky, tím více peněz v Modernizačním fondu bude. První výzvy pro uchazeče o podporu očekává Ministerstvo životního prostředí již na začátku roku 2021. Bylo by proto dobré, aby byl právní rámec pro energetická společenství a komunitní výrobny elektřiny známý co nejdříve.

Autorka: Laura Otýpková, Frank Bold