Pětice britských plynárenských firem představila plán na stavbu prvního stoprocentně vodíkového města. Jeho realizace se má stát pilířem Zelené průmyslové revoluce, kterou britský premiér Boris Johnson ohlásil v listopadu 2020.

Společnosti, které v současnosti zásobují zemním plynem 85 procent domácností na britských ostrovech, hodlají do roku 2025 kompletně převést na vodík jednu větší vesnici, do roku 2030 velké město a do poloviny století chtějí úplně přejít na výrobu a distribuci vodíku. Jména obce a města, které se mají stát průkopníky vodíkové energetiky, ještě nebyla oznámena.

Na rozdíl od Britů chce japonská automobilka Toyota stavět na zelené louce, přesněji řečeno na pozemku o rozloze 175 akrů na úpatí hory Fudži. Jeden z lídrů vývoje aut na vodík plánuje zahájit budování svého vodíkového městečka už letos. Bude se jmenovat Wowen City, což má připomínat, že Toyota původně vyráběla tkalcovské stavy. Základním zdrojem energie pro několik tisíc jeho obyvatel budou vodíkové palivové články doplněné solárními panely na střechách budov, které mají být převážně ze dřeva, aby se minimalizovala uhlíková stopa. Toyota na projektu spolupracuje s dánským architektem Bjarkem Ingelsem, který se podílel například na stavbě nové budovy World Trade Center 2 v New Yorku nebo na projektu kancelářských budov společnosti Google v Silicon Valley a v Londýně. Projekt počítá s hydroponií, robotikou a chytrými domácnostmi s umělou inteligencí. Dopravu budou ve Wowen City obstarávat autonomní vodíková a elektrická auta
s nulovými emisemi.

Stavbu vodíkové městské čtvrti oznámila také česká průmyslová skupina Cylinders Holding, která je jedním z největších světových výrobců bezešvých ocelových lahví na technické plyny. Její H2 City District má vzniknout na haldě v ostravské Hrabůvce. Projekt, který počítá s bytovými domy pro až 2 800 lidí, stadionem, obchody a centrem centrum výzkumu vodíku, by měl být hotový v roce 2023. Rychlost výstavby bude závislá na postupu vývoje vodíkových technologií
a investorech. Vodík se v Česku začíná uplatňovat také jako alternativní palivo pro městskou hromadnou dopravu. Výzkumu této cesty se věnuje společnost ÚJV Řež, která několik let provozovala první vodíkový autobus TriHyBus na pravidelné lince v středočeských Neratovicích. Nedávno ohlásil zájem o nasazení autobusů městské dopravy s vodíkovým pohonem Moravsko-slezský kraj.

Podobných projektů, kterým se ve světě začíná říkat „vodíková údolí“, vzniká v současnosti v celkem 18 zemích nejméně 32. Mezi technicky nejzajímavější patří např. Advanced Clean Energy Storage v USA nebo Eyre Peninsula Gateway v Austrálii, v Evropě pak třeba Green Hysland na španělském ostrově Mallorca.

Analytická společnost Wood Mackenzie ve své zprávě „2050: The Hydrogen Possibility“ vydané letos v lednu tvrdí, že vývoj vodíkových technologií bude pravděpodobně probíhat rychleji, než kdokoli dosud předpovídal. Upozorňuje, že od října roku 2019 vzrostl objem vodíkových projektů devětkrát. Do roku 2050 bude podle Wood Mackenzie nízkouhlíkový vodík představovat 7 % celosvětové konečné spotřeby energie a poptávka po něm vzroste ze současné téměř nulové hodnoty na 211 Mt.

https://www.world-energy.org/article/15715.html