Podmínky k zajištění bezpečného provozu strojních zařízení a ochrany zdraví na pracovištích.
Martin Daňhel, 21.12.2008, aktualizace 26.08.2015

V článku jsou prezentovány názory a teoretické znalosti a zkušenosti vycházející z několikaleté praxe autora v oblasti revizí a kontrol bezpečnosti elektrických zařízení.
Žádná část dále uváděného textu nemá právní závaznost, neboť právo výkladu ustanovení a požadavků směrnic Evropského společenství (ES), zákonů, nařízení vlády (NV), vyhlášek a technických norem náleží jen k tomu určeným institucím. Ve sporných případech je vždy rozhodující konkrétní znění odpovídajícího předpisu.

Stále ještě existuje část provozovatelů strojních zařízení, kteří přesně neznají požadavky na ně kladené pro zajištění bezpečného provozu těchto zařízení.

Například stále ještě přetrvává požadavek  některých techniků na provedení výchozí revize pracovního stroje. Revize však byly již v roce 2004 normativně omezeny pouze na instalace (viz ČSN 33 1500 změna Z3, čl.5). V současné době musí výrobce doložit protokol o provedených zkouškách a ověření stroje dle  NV176/2008 a ČSN EN 60204-1 ed. 2, čl.18.

Dalším velkým omylem je záměna pravidelné revize (provádí se ve lhůtách dle ČSN 33 1500) a následných kontrol (provádí se ve lhůtě 12 měsíců dle NV č. 378/2001 Sb). Následné kontroly se netýkají pouze elektrické části strojního zařízení, ale musí být provedena i kontrola ochrany proti neelektrickým nebezpečím, která mohou být vytvářena elektrickými zařízeními. Proto je v současné době velký důraz kladen na úplnost a aktuálnost technické dokumentace strojního zařízení. Tento požadavek je logický, neboť bez technické dokumentace nelze provést řádnou kontrolu takového zařízení, ani správně vyhodnotit rizika vznikající při provozu stroje.

Povinnosti provozovatele jsou dány především v:

1) NV č.101/2005 - o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

2) NV č.262/2006 - Zákoník práce a související předpisy

3) Nařízení vlády č.378/2001 - stanoví požadavky na používání strojů, technických zařízení, přístrojů atd.

4) Nařízení vlády č. 170/1997- stanoví technické požadavky na strojní zařízení (zrušeno 1.5.2004)
NV 283/2000 Sb. - (zrušeno předpisem NV 24/2003 Sb. k 1.5.2004)
NV 24/2003 Sb. - (zrušeno předpisem NV 176/2008 29. k 29.12.2009)

5) Nařízení vlády č. 176/2008 - Nařízení vlády o technických požadavcích na strojní zařízení
(dříve NV 170/1997 Sb.).

6) Nařízení vlády č. 361/2007 - stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (dříve NV 178/2001 Sb.).

Pro správné pochopení souvislostí je důležitá definice uvedená v současně platném nařízenío technických požadavcích na strojní zařízení tj. NV 176/2008.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí strojním zařízením :
1. Soubor, který je vybaven nebo má být vybaven poháněcím systémem, který nepoužívá přímo vynaloženou lidskou nebo zvířecí sílu, sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá, vzájemně spojených za účelem stanoveného použití,

2. soubor uvedený v bodě 1, kterému chybí pouze ty součásti, které jej spojují s místem použití nebo se zdroji energie a pohybu,

3. soubor uvedený v bodě 1 nebo 2, který je schopen fungovat až po namontování na dopravní prostředek nebo po instalaci v budově nebo na konstrukci,

4. soubory strojních zařízení uvedené v bodě 1, 2 nebo 3 nebo soubor neúplných strojních zařízení, které jsou za účelem dosažení stejného výsledku uspořádány a ovládány tak,
aby fungovaly jako integrovaný celek, nebo

5. soubor sestavený z částí nebo součástí, z nichž alespoň jedna je pohyblivá, vzájemně spojených za účelem zvedání břemen a jejichž jediným zdrojem energie
je přímo vynaložená lidská síla.

Jak je patrno z uvedené definice je v současné době používání termínu „pracovní stroj“ nevhodné, protože pod pracovním strojem si většina techniků představuje pouze klasické obráběcí
a tvářecí stroje, jakými jsou např. soustruhy, vrtačky, frézky, brusky, strojní nůžky, lisy apod. Uvedená definice zařazuje do oblasti působnosti předpisů pro strojní zařízení i velice složité technické systémy,jakými jsou např. automatizované montážní, plnicí, balicí, expediční a podobné linky,robotizovaná pracoviště atd. Při své praxi se však ještě pořád setkávám s techniky,
kteří zmíněná a jim podobná zařízení označují termínem „technologie„ a rozhodně odmítají připustit, že by se mohlo jednat o strojní zařízení.
Rovněž pozor na definici pod bodem 5., kde jsme byli zvyklí označovat za strojní zařízení taková zařízení, která nepoužívají lidskou sílu jako zdroj energie. Tato zařízení samozřejmě nebudou spadat do systému kontrol elektrických částí strojních zařízení, přesto musí být u nich provedena „Následná kontrola“ dle NV 378/2001 Sb.


Výběr důležitých ustanovení NV 378/2001 ve vztahu k povinnostem při provozu strojních zařízení
§ 3
odst. (1), písm. a) až r). - Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení

§ 4

(1) Kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce. Není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem.

(2) Zařízení musí být vybaveno provozní dokumentací. Následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví- -li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak.4)

(3) Provozní dokumentace musí být uchovávána po celou dobu provozu zařízení.

Ve své praxi se bohužel setkávám i s případy kdy v zájmu co největšího snížení ceny jsou strojní zařízení dodávána s minimální dokumentací, nebo dokumentací v cizím jazyce. Zde bych chtěl připomenout, že pokud provozovatel uvede do provozu zařízení k němuž nemá od výrobce průvodní dokumentaci, nebo tato dokumentace neobsahuje pokyny pro provádění kontrol, musí tuto dokumentaci vyhotovit sám. Samozřejmě na vlastní náklady. Proto doporučuji aby se ke koupi nových strojních zařízení vyjadřovali nejen nákupčí
a obchodní manažeři, ale i technici, kteří jsou s danou problematikou seznámeni.

U starých a stále ještě provozovaných zařízení u kterých většinou provozovatelé již žádnou dokumentaci nemají a není již možnost ji sehnat jinde, musí rozsah kontroly strojního zařízení určit provozovatel sám místním provozním bezpečnostním předpisem (MPBP).

 

Revize nebo kontroly strojních zařízení ?
Základní normou pro provádění revizí elektrických zařízení ve smyslu ČSN 33 0010 a zařízení pro ochranu před účinky atmosférické a statické elektřiny je ČSN 33 1500.

Tato norma ve změně Z3 z roku 2004 uvádí, že pro provádění revizí elektrických instalací v budovách se používá ČSN 33 2000-6-61 ed. 2:2004. Při revizi elektrických zařízení připojovaných na elektrické instalace objektů (např. strojních zařízení, zdvihacích zařízení, zařízení pro plynulou dopravu nákladů, průmyslových robotů apod.) se postupuje dle průvodní dokumentace výrobce nebo dodavatele zařízení a že k takovémuto ověření mohou být přizváni příslušní specialisté.

Norma nás tedy v případě strojních zařízení odkazuje, stejně jako NV 378/2001 Sb., na průvodní dokumentaci.

Dále se v kapitole „Další souvisící normy“ ČSN 33 1500 odvolává mezi jinými i na ČSN EN 60204-1. Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů - Část 1: Všeobecné požadavky. Tato norma však již neuvádí pojem revize ale pouze ověřování a zkoušky. V normě je rovněž uveden požadavek na dokumentování výsledků ověřování.

Rozsah ověřování při pravidelných kontrolách v souladu s ČSN EN 60204-1 ed. 2.
Rozsah ověřování pro jednotlivé určité stroje je uveden v normě výrobku. Pokud norma výrobku určená pro stroj neexistuje, ověřování musí vždy zahrnovat  body a), b) a f) a může zahrnovat jeden nebo více z bodů c) až e) uvedených v článku 18.1 normy ČSN EN 60204-1 ed. 2.

a) ověření, že elektrické zařízení odpovídá technické dokumentaci;

Ověření musí být provedeno dle průvodní dokumentace dodané se zařízením nebo dle MPBP byl-li na daný stroj vypracován.

b) v případě ochrany před nebezpečným dotykem neživých částí musí být podmínky pro ochranu automatickým odpojením ověřeny podle čl. 18.2
normy ČSN EN 60204-1 ed. 2;

Zkouška 1 - Ověřuje se odpor každého ochranného obvodu mezi svorkou PE a příslušnými body, které jsou součástí každého ochranného obvodu.

Měření musí být provedeno proudem v rozmezí od nejméně 0,2 A do přibližně 10 A zdrojem SELV s napětím naprázdno max. 24V AC nebo DC.

Zkouška 2 - Prohlídkou se ověřuje připojení vnějšího ochranného vodiče k ochranné svorce strojního zařízení.

Podmínky pro ochranu automatickým odpojením musí být ověřeny :

a) měřením nebo výpočtem impedance poruchové smyčky a potvrzením, že nastavení a charakteristiky přidruženého přístroje jistícího proti nadproudům odpovídají požadavkům
přílohy A, ČSN EN 60204-1 ed. 2.

c) zkouška izolačního odporu (viz 18.3);

Měří se napětím 500V DC mezi vodiči silového obvodu a ochranným obvodem. Naměřený izolační odpor nesmí být nižší než 1 MΩ. Zkouška se může provádět na jednotlivých částech kompletní elektrické instalace.

Pro určité části elektrického zařízení, zahrnující například sběrnice, systémy vodičů nebo přípojnic nebo soupravy sběracích kroužků s kartáči, je dovolena nižší minimální hodnota, tato hodnota však nesmí být nižší než 50 kΩ.

V dalším pokračování :
Podmínky prvního uvedení strojního zařízení do provozu

Problematice Revizí a kontrol pracovních strojů se věnuje další on-line seminář 15.6.2021  pořádaný ŽSE, z.s., s tímto programem

10.00 - 11.45 Revize a kontroly pracovních strojů
přednáší pan Martin Daňhel

12.00 - 13.45 Analýza rizik strojních zařízení
přednáší  pan Valdemar Nosákovec

Cena : 500,- Kč
pro členy ŽSE, z.s. 300,- Kč