Pokud elektrické zařízení stroje zahrnuje přepěťové ochrany, které by během zkoušky mohly vybavit, je dovoleno buď:
- odpojit tato zařízení, nebo
- snížit zkušební napětí na hodnotu nižší, než je úroveň napěťové ochrany svodičů přepětí, ne však nižší, než je špičková hodnota horní hranice napájecího (fázového) napětí.

d) zkouška napětím (viz 18.4);
Při provádění zkoušek napětím má být použito zkušební zařízení podle IEC 61180-2 – Technika zkoušek vysokým napětím pro zařízení nízkého napětí – Část 2: Zkušební zařízení.

Zkušební napětí musí mít jmenovitý kmitočet 50 Hz nebo 60 Hz. Maximální zkušební napětí musí mít hodnotu, která je dvojnásobkem jmenovitého napájecího napětí zařízení,
nebo 1 000 V, podle toho, která hodnota je vyšší. Maximální zkušební napětí musí být přiloženo mezi vodiče silového obvodu a ochranný obvod po dobu přibližně 1 s. Požadavky jsou splněny, pokud nedojde k žádnému průrazu.


Součástky a přístroje, které nejsou dimenzovány, aby vydržely zkušební napětí, musí být během zkoušení odpojeny.
Součástky a přístroje, které byly zkoušeny napětím podle svých norem výrobků, mohou být během zkoušení odpojeny.

e) ochrana před zbytkovým napětím (viz 18.5);

Živé části, které mají po odpojení elektrické napájení zbytkové napětí větší než 60 V, musí být vybity na hodnotu 60 V nebo nižší během 5 s po odpojení napájecího napětí, za předpokladu, že tato rychlost vybíjení nenarušuje správnou funkci zařízení. Tento požadavek se nevztahuje na součástky s akumulovaným nábojem 60 µC nebo menším.
Pokud by tato stanovená rychlost vybíjení narušovala správnou funkci zařízení, musí být na dobře viditelném místě na krytu nebo bezprostředně vedle krytu s kapacitními odpory, umístěna trvalá výstraha upozorňující na nebezpečí s uvedením doby, která musí uplynout, než může být kryt obsahující kapacity otevřen.

V případě vidlic nebo podobných zařízení, jejichž vysunutí má za následek obnažení vodičů (například kolíků), nesmí být vybíjecí doba delší než 1 s, jinak musí být takové vodiče chráněny před nebezpečným dotykem živých částí stupněm ochrany nejméně IP2X nebo IPXXB. Pokud nelze dosáhnout ani vybíjecí doby 1 s, ani stupně ochrany nejméně IP2X nebo IPXXB (například v případě výměnných kolektorů na vodičích, přípojnicích nebo soupravách sběracích kroužků s kartáči, viz 12.7.4), musí být použity přídavné spínací přístroje nebo vhodné výstražné zařízení (například výstražné upozornění podle 16.1).

f) funkční zkoušky (viz 18.6).

Musí být zkoušeny funkce elektrického zařízení.
Musí být zkoušena funkce obvodů pro elektrickou bezpečnost (např. detekce zemního spojení).
Při provádění těchto zkoušek se doporučuje dodržet výše uvedené pořadí.

Pro zkoušky ochrany automatickým odpojením a zkoušku izolačního odporu se používá měřicí zařízení podle souboru EN 61557 - Elektrická bezpečnost v nízkonapěťových rozvodných sítích se střídavým napětím do 1 000 V a se stejnosměrným napětím do 1 500 V - Zařízení ke zkoušení, měření nebo sledování činnosti prostředků ochrany

Podmínky prvního uvedení strojního zařízení do provozu

Před prvním uvedením nového strojního zařízení do provozu na území České republiky by měl každý konečný uživatel (provozovatel) tohoto zařízení ve vlastním zájmu zkontrolovat, zda je splněno těchto pět podmínek:

1.    strojní zařízení je označeno značkou shody CE,

2.    konečnému uživateli bylo výrobcem předáno ES prohlášení o shodě strojního zařízení,

3.    konečnému uživateli byl výrobcem předán Protokol o zkouškách elektrické části strojního zařízení
podle čl. 18 normy ČSN EN 60204-1 ed. 2

4.    konečnému uživateli byla předána (buď revizním technikem nebo výrobcem) Zpráva o výchozí revizi
elektrické instalace podle norem ČSN 33 1500 a  ČSN 33 2000-6, jejímž předmětem je „přívod
elektrické energie ke strojnímu zařízení“,

5.    konečnému uživateli byla výrobcem předána průvodní dokumentace ke strojnímu zařízení, která
obsahuje jednak „pokyny pro kontrolu bezpečnosti strojního zařízení před jeho uvedením do
provozu„, jednak „pokyny pro provádění následných (pravidelných) kontrol strojního zařízení, včetně
pokynů pro kontroly elektrické části„.

Strojní zařízení v provozu

V okamžiku, kdy je nové strojní zařízení s označením CE a s ES prohlášením o shodě poprvé použito konečným uživatelem k účelu, který stanovil výrobce, považuje se toto strojní zařízení za „uvedené do provozu„, přičemž platí, že je-li strojní zařízení uvedeno do provozu na pracovišti, rozumí se konečným uživatelem zaměstnavatel. U provozovaných strojních zařízení s označením CE a s ES prohlášením o shodě musí konečný uživatel (provozovatel) udržovat bezpečnost těchto zařízení stále alespoň na úrovni, která byla dosažena při prvním uvedení těchto zařízení do provozu.

Ke každému provozovanému strojnímu zařízení musí provozovatel doložit:
        - protokol o shodě  (měl-li být dle legislativy na takový stroj protokol vydán)
          - průvodní dokumentaci od výrobce
        - místní provozní předpis upravující pracovní postupy a manipulaci
          - pokyny pro obsluhu - vychází z dokumentace výrobce a požadavků zaměstnavatele, jedná se o stručný popis úkolů obsluhy k zajištění BOZP a správné obsluhy stroje
          - provozní dokumentaci obsahující mimo jiné
                        zprávu o výchozí revizi elektrické instalace
                        zprávy o pravidelné revizi el. instalace ve lhůtách dle ČSN 33 1500
                        zprávy o následných kontrolách dle NV 378/2001 Sb

Následné (pravidelné) kontroly strojních zařízení v provozu

Odstavcem (2) § 4 NV č. 378/2001 Sb. se stanovuje, že zařízení (strojní) musí být vybaveno provozní dokumentací, tj. souborem dokumentů obsahujícím průvodní dokumentaci (není-li průvodní dokumentace
k dispozici, stanoví rozsah kontroly zařízení zaměstnavatel místním provozním bezpečnostním předpisem)
a záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel. Zároveň je zaměstnavateli (provozovateli) uložena povinnost vykonávat následné (pravidelné) kontroly (tedy i kontroly elektrické části strojních zařízení) nejméně jedenkrát za dvanáct měsíců, a to v rozsahu stanoveném průvodní dokumentací od výrobce nebo místním provozním bezpečnostním předpisem.

Předmětem následné kontroly je ověření skutečného stavu strojního zařízení s průvodní dokumentací a dodržení požadavků NV č. 378/2001 Sb  § 3. Jedná se zejména o kontrolu:

- ověření zda zařízení je používáno  k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací výrobce

 - ověření zda nedošlo k úpravám a zásahům na zařízení, které by měly vliv na bezpečnost stroje a nejsou schváleny nebo odsouhlaseny výrobcem stroje (jsou v rozporu s ES prohlášením stroje) a to včetně kontroly ochrany proti neelektrickým nebezpečím, která mohou být vytvářena elektrickými zařízeními.

 - provedení kontroly a zkoušky elektrického zařízení stroje v rozsahu čl.18 normy ČSN EN 60204-1 ed.2 Pro vykonávání zkoušek platí stejná pravidla jako v případě, kdy je provádí výrobce strojního zařízení a výstupem je  Protokol o zkouškách elektrické části strojního zařízení podle článku 18 normy ČSN EN 60204-1 ed. 2, samozřejmě s datem provedení pravidelné kontroly.

Pravidelné revize elektrické instalace v provozu

Pravidelné revize elektrických instalací se vykonávají pro zjištění, zda se stav instalace nezhoršil tak, že by její další používání bylo nebezpečné. Lhůty pravidelných revizí elektrických instalací stanovuje pro některé prostory norma ČSN 33 1500, u průmyslových provozů však musí být lhůty pravidelných revizí stanoveny podle vnějších vlivů a v duchu nařízení vlády č. 378/2001 Sb. je stanovení těchto lhůt povinností provozovatele strojního zařízení. Pravidelnou revizi musí  vykonávat osoba se speciální kvalifikací (podle § 9 vyhlášky č. 50/1978 Sb.) a oprávněním k této činnosti, tj. revizní technik elektrických zařízení.
Ve vztahu ke strojním zařízením je předmětem pravidelné  revize přívod elektrické energie ke strojnímu zařízení  a výstupem je Zpráva o pravidelné revizi elektrické instalace podle normy ČSN 33 1500, jejímž předmětem je „přívod elektrické energie ke strojnímu zařízení“.

Výchozí revize ve vztahu k přemístěným strojním zařízením

Je-li strojní zařízení přestěhováno na jiné místo, např. do nové provozní haly, měla by být provedena výchozí revize nového přívodu elektrické energie k tomuto zařízení. U provozovaných strojních zařízení s označením CE a s ES prohlášením o shodě je postup při výchozí revizi naprosto stejný jako u „nového„ strojního zařízení, včetně kontroly dokladů bezpečnosti „připojovaného stroje„ před předáním zprávy o revizi (jen místo protokolu o zkouškách od výrobce bude revizní technik vyžadovat od provozovatele protokol o zkouškách při pravidelné kontrole).

U „starých„ strojních zařízení v provozu bez označení CE a bez ES prohlášení o shodě je postup při výchozí revizi opět stejný jako u „nového„ strojního zařízení, kontrola dokladů bezpečnosti připojovaného strojního zařízení je ale jiná. Revizní technik by měl před předáním zprávy o výchozí revizi vyžadovat předložení průvodní dokumentace (nebo místního bezpečnostního předpisu, který ji nahrazuje), dokumentu, který dokazuje splnění „minimálních požadavků“ nařízení vlády č. 378/2001 Sb., a protokolu o zkouškách při pravidelné kontrole.

Martin Daňhel, 21.12.2008, aktualizace 26.08.2015

Přihlaste se na on-line seminář: