Od tisíců k milionu – boom střešních solárních panelů pokračuje v Rakousku |
![]() |
![]() |
Úterý, 08. červen 2021 | |||
První tisícovka v Německu padla v roce 1993Německo v roce 1991 přišlo s programem 1 000 střech, který se zaměřoval na instalace na rodinných domech s výkonem 1-5 kW. Jednalo se o první “ostrý test” fotovoltaických elektráren pro soukromé osoby na světě a jeho cílem bylo objasnit, jestli je využívání solární energie slučitelné se stávající infrastrukturou (např. zda střídač nebude působit rušení veřejné elektrické sítě).
V rámci programu se podařilo do roku 1995 instalovat 1932 systémů. Související zákon stanovil povinnost pouštět tuto soukromou energii do veřejné sítě a garantovanou výkupní cenu za kWh. Obrovský boom ale fotovoltaika v Německu zažila v letech 1999 - 2003 díky programu 100 000 střech. Jeho klíčovou částí byly nízkoúrokové půjčky od státní rozvojové banky Kreditanstalt für Wiederaufbau. Podpořeny byly malé instalace (typicky pro rodinné domy) od 1 kWp do 5 kWp, ale i větší např. pro malé podniky s výkonem nad 5 kWp.Díky tomuto programu se do roku 2030 podařilo instalovat dalších 55 000 solárních elektráren na střechách domů s celkovým výkonem 261 MWh. Masivní rozšíření fotovoltaiky doprovázela úprava legislativy, která solární energii zakotvila jako plnohodnotný zdroj energie. Investice do ní se soukromým osobám dlouhodobě vyplácí, návratnost investice se pohybuje v jednotkách let, což je pro obyvatele velmi atraktivní. Německo díky stabilnímu právnímu prostředí a rentabilitě solárních elektráren s jejich budováním nepřestává, v roce 2020 přeskočilo hranici 2 milionů instalovaných střešních elektráren. A celkový výkon všech solárních elektráren dokáže za slunných dnů pokrýt až 50 % spotřeby energie.
|
Střešní FVE v RakouskuRakousko podporuje střešní instalace na rodinných domech již nyní. Žadatel může získat podporu až 1 250 € na instalaci o výkonu 5 kWh, cena takové střechy se přitom pohybuje mezi 8 - 8 500 €. Návratnost investice činí 8 - 10 let. |
Kritici Misi 2030 považují za obtížně realizovatelnou, zdůrazňují, že neexistuje podrobnější plán, jak “milion střech” (a další vlajkové projekty) skutečně zprovoznit. Kromě investiční, případě provozní, podpory Rakousko zatím nepočítá s jinými regulacemi, např. s reformou ekologické daně nebo kvótami na výstavbu. Výzvu pro masivní instalaci solárních střech představuje i výstavba rozvodných sítí a nízká cena elektřiny, která zároveň znamená pomalou návratnost investice.
Elektřina vyrobená pro vlastní spotřebu je ale v Rakousku osvobozena od daně (do 25 MWh ročně) a spotřebitelé se navíc stávají méně závislými na růstu ceny elektřiny do budoucna. Za posledních 10 let klesla cena malé fotovoltaické elektrárny, kterou mají lidé na střechách, o 68 %.
Obě země plánují v podpoře solární energie pokračovat, v případě Rakouska primárně v oblasti malých střešních elektráren na rodinných domech a v komunitách. Vzhledem k ostatním OZE je totiž fotovoltaika levná, energeticky efektivní s nízkým environmentálním dopadem a rychlá na instalaci. Navíc se těší široké podpoře veřejnosti, která se tím aktivně podílí na dění ve svém regionu a profituje na ceně elektrické energie.
Autorka: Anna Michalčáková, Frank Bold