Postupy vyhodnocování naměřených hodnot při zkoušení elektrických instalací |
Neděle, 24. srpen 2008 | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Spojitost ochranných vodičů k nimž patří i vodiče hlavního a doplňujícího pospojování je nutno prověřit nejen měřením, ale i prohlídkou jejich spojů. Měření izolačního odporu se musí provádět v elektrické instalaci, která je odpojena od zdroje. Dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2 a ČSN 33 2000-6 se musí izolační odpor měřit mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem nebo zemí (v sítích TN-C se vodič PEN považuje za součást země).
Měření odporu ochranných vodičůSpojitost ochranných vodičů k nimž patří i vodiče hlavního a doplňujícího pospojování je nutno prověřit nejen měřením, ale i prohlídkou jejich spojů. Naměřená hodnota bývá obvykle velmi malá, pod dolní mezí jmenovitého pracovního rozsahu přístroje, ve kterém je výrobcem měřícího přístroje zaručena odpovídající pracovní chyba (z údaje pod dolní mezí jmenovitého pracovního rozsahu je možno jenom usuzovat s velkou pravděpodobností, že spojitost je bez závad). Při vyhodnocování výsledku měření odporu mezi dvěma současně přístupnými vodivými částmi se postupuje obdobně jako při vyhodnocování naměřené hodnoty impedance poruchové smyčky.
Technické údaje měřícího přístroje – viz tabulka
Příklad:
Rozdíl mezi údajem zobrazeným na přístroji a připočítanou pracovní chybou je 0,03?. Ve vztahu k zobrazenému údaji 0,08? je hodnota pracovní chyby v úrovni 37,5% a není tudíž v dovolené toleranci maximální chyby ± 30% dle ČSN EN 61557-4. Výsledek se získá tak, že se 0,03? dělí 1% ze zobrazeného údaje 0,08? což je 0,0008? (0,03 : 0,0008 = 37,5). Měření izolačního odporuMěření izolačního odporu se musí provádět v elektrické instalaci, která je odpojena od zdroje. Dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2 a ČSN 33 2000-6 se musí izolační odpor měřit mezi každým pracovním vodičem a ochranným vodičem nebo zemí (v sítích TN-C se vodič PEN považuje za součást země). Pro účely této zkoušky se mohou pracovní vodiče (fázové vodiče a nulový vodič) spolu navzájem spojit. Izolační odpor se ale doporučuje ověřit i mezi jednotlivými pracovními vodiči.Vyhovující izolace živých částí mezi sebou a proti částem, které jsou na zemním potenciálu je základním předpokladem pro to, aby zařízení mohlo plnit svou funkci, a aby bylo především bezpečné. ČSN 33 2000-6-61 ed.2 stanovuje v tabulce 61A a ČSN 33 2000-6 v tabulce 6A minimální hodnoty izolačního odporu elektrické instalace. Dle uvedených norem se považuje izolační odpor za vyhovující, jestliže každý obvod při odpojených spotřebičích nemá izolační odpor menší než je příslušná hodnota dle tabulky v normě. Minimální hodnoty izolačního odporu dle ČSN 33 2000-6-61 ed.2
Minimální hodnoty izolačního odporu dle ČSN 33 2000-6
Poznámka k minimálním hodnotám izolačního odporu: Dále si lze položit otázku, zda minimální hodnoty izolačního odporu uvedené v normách zaručují, že izolace je naprosto v pořádku. U současných nových elektrických instalací je již možno předpokládat, že hodnota jejich izolačního odporu se může (za studeného stavu a v suchých prostorech) pohybovat řádově v giga ohmech. Znamená to, že hodnota izolačního odporu naměřená řádově v hodnotách, které jako minimálně přípustné předepisují tabulky 61A a 6A norem, již mohou naznačovat některá slabá místa izolace měřeného obvodu. Proto je vhodné (i když je hodnota izolačního odporu podle norem ještě vyhovující) slabá místa zjistit a ověřit, zda nejde o závažnější závadu. Technické údaje měřícího přístroje – viz tabulka
Při vyhodnocování výsledku měření izolačního odporu se použije spodní interval – nižší vyhodnocený údaj. Příklad:
Pro vyhodnocení izolačního stavu měřeného obvodu o napětí 230V je hodnota 2.29M? dle normy ČSN 33 2000-6-61 ed.2 i ČSN 33 2000-6 vyhovující.
Rozdíl mezi údajem zobrazeným na přístroji a odečtenou pracovní chybou je 0,21M?. Ve vztahu k zobrazenému údaji 2,5M? je hodnota pracovní chyby v úrovni 8,4%, a je tedy v dovolené toleranci maximální chyby ± 30%. Výsledek se získá tak, že se 0,21M? dělí 1% ze zobrazeného údaje 2,5M? což je 0,025M? (0,21 : 0,025 = 8,4). Výsledek měření lze vyhodnocovat vždy jen v rozmezí konkrétního jmenovitého pracovního rozsahu, kde je výrobcem zaručena odpovídající pracovní chyba. Vyhodnocování naměřených hodnot bez znalosti údaje o pracovní chyběV případech kdy výrobce měřícího přístroje údaj o pracovní chybě neuvede, ale uvádí v průvodní dokumentaci shodu s příslušnou normou souboru ČSN EN 61557 lze předpokládat, že pracovní chyba uvedených měřících přístrojů je ± 30%. Jak s touto chybou ± 30% (ať již udanou nebo neudanou) zacházet zejména v mezních oblastech měření.
Abychom skutečně bezpečně ověřili, že izolační odpor obvodu je alespoň rovný 0,25M? (případně větší), musíme takovým přístrojem bez udané pracovní chyby naměřit nejméně 0,36M?, což je totiž hodnota, kterou zohledňuje chyba –30% (70% z 0,36M? je 0,252 M?). Z uvedeného vyplývá, že naměřené hodnoty musejí být v takovém případě ne pouze o 30% vyšší než ty, které potřebujeme ověřit, ale vyšší o 43%. Jedná se zde totiž o to, že podíl naměřené a skutečné hodnoty může být při uvážení maximální chyby –30% roven až hodnotě 1 : 0,7 = 1,428 ÷ 1,43. To znamená, že naměřený údaj by měl být až o 43% vyšší než je požadovaná hodnota - pro tento případ alespoň požadovaných 0,25M?. Obdobně pro bezpečné ověření minimální hodnoty izolačního odporu 0,5M? (viz výše uvedené tabulky minimálních hodnot) musíme na přístroji číst údaj 0,72M?, a pro ověření hodnoty 1M? musíme na přístroji číst údaj 1,43M?.
Máme-li bezpečně ověřit, že impedance poruchové smyčky nepřekročí např. hodnotu 1?, musíme na měřícím přístroji, jehož pracovní chybu výrobce neuvádí, počítat s chybou +30%. Proto musíme přístrojem bez udané pracovní chyby naměřit hodnotu ne větší než 0,77?, což je totiž hodnota, kterou zohledňuje chyba +30% (130% z 0,77? je 1,001?). Znamená to tedy, že k ověření toho, zda není překročena určitá hodnota požadované impedance (pro uvedený příklad hodnota 1?), nesmíme na měřícím přístroji číst hodnotu vyšší než je 77% hodnoty, kterou potřebujeme ověřit ( podíl naměřené a požadované hodnoty je při uvážení maximální chyby +30% roven hodnotě 1 : 1,3 = 0,769 ÷ 0,77).
Uvedená procenta vyplývají z podílů naměřené a skutečné (požadované) hodnoty, který je pro izolační odpor 1 : 0,9 = 1,111 a pro impedanci či odpory 1 : 1,1 = 0,909. ZávěrPředpokladem pro kvalifikované obhájení výsledků měření je především znalost vlastností používaných měřících přístrojů, nastudování měřících postupů a jejich vhodná volba alespoň na úrovni deklarované technickými normami. Ustanovení technických norem jak v minulosti tak i dnes nevznikala a nevznikají nahodile, ale vždy po důkladném oponentním řízení zúčastněných odborníků. |