Firma HITACHI využívá prostředí CoDeSys |
Úterý, 24. duben 2012 |
Firma HITACHI se v roce 2010 připojila k rodině uživatelů vývojového prostředí CoDeSys, které vyvinula a zdokonalila německá firma 3S. CoDeSys je propracované moderní vývojové prostředí, které dotáhlo požadavky mezinárodní a evropské normy IEC/EN 61131-3 do stabilní verze, použitelné pro praxi. Aplikační programátor si může volit mezi šesti různými programovacími jazyky. V jednom projektu je může navzájem kombinovat tak, aby dokázal co nejvýhodněji a nejpřesněji popsat daný automatizační problém. Má k dispozici mnoho speciálních testovacích a ladicích nástrojů, včetně vestavěného HMI simulátoru pro vizualizaci stavů. Výhody prostředí CoDeSys Přes 250 renomovaných firem na výrobu různých programovatelných přístrojů spojilo svá zařízení s vývojovým prostředím CoDeSys. V této obrovské skupině firem lze najít nejen výrobce PLC, ale i výrobce zadávacích a zobrazovacích panelů nebo výrobce programovatelných měničů a serv. Výhody CoDeSys jsou následující: • není třeba učit se programovacím metodám, které jsou různé pro různé výrobce; jednotný programovací styl pro 6 programovacích jazyků (LD, FBD, IL,ST,SFC, CFC), • jednoduchá cesta, jak použít PLC HITACHI pro ty, kteří: – mají zkušenosti s programováním PLC od jiných výrobců, – mají zkušenosti s programováním v jazycích vyšší úrovně, – nemají zkušenosti s PLC. • názvy proměnných jsou společné pro PLC, HMI, SCADA a další přístroje, • offline simulační funkce integrované přímo ve vývojovém prostředí. Řada procesorů HITACHI EHV+ vyžívajících prostředí CoDeSys Firma HITACHI začala využívat toto vývojového prostředí spolu s novým výkonným hardware, který je představován řadou programovatelných automatů označovaných jako EHV+. Jde o pokračovatele úspěšné a léty ověřené řady automatů s typovým označením EH-150. V nabídce výrobce najdeme standardní logické vstupy a výstupy různého stupně integrace, standardní analogové vstupy a výstupy s rozlišením 12 nebo 14 bitů, dále moduly na měření teplot, rychlé čítače, vzdálené vstupy a výstupy a další. V současné době musí každý řídicí systém disponovat širokou škálou komunikačních protokolů a vlastností. Automaty HITACHI lze připojit do speciálních HITACHI sítí, do univerzálních sítí PROFIBUS-DP, Device Net, Ethernet, Modbus, EtherCAT a podobně. Na řídicím procesoru se nachází několik komunikačních rozhraní (viz tabulka) a pokud tyto nestačí, pak lze systém rozšiřovat o další zásuvné komunikační moduly. Data a stavy řízené technologie lze zpracovávat v různých SCADA systémech za použití OPC serverů. Výkonné řídící procesory od EHV-CPU1025 výše dovedou svým výkonem a rychlostí obsloužit moduly vstupů a výstupů jak na své základně, tak i na dalších pěti expanzních základnách. Dovedou tedy obsloužit celkem (1+5) × 11 = 66 modulů během jednoho scanu. Takovému výkonu odpovídá i velikost datové paměti, která činí 256 kB.
Paměť zdrojového programu Zkompilovaný program se na závěr ladění s reálným systémem ukládá do FLASH paměti uživatelského programu. Odtud se při každém studeném startu řídicího systému kopíruje do rychlé pracovní paměti RAM. Velikost pamětí RAM a FLASH je charakteristická pro každý typ procesoru a je uvedena v jeho typovém označení (viz tabulka). Zkompilovaný kód zahrnuje kromě uživatelského programu i knihovní moduly a je vždy optimalizovaný na rychlost zpracovávání instrukcí. Výsledkem kompilace je strojový kód procesoru. Tato optimalizace má ale jednu nevýhodu. Ze strojového kódu nelze zpětně sestavit zdrojový program. Změny programu v CPU lze provádět jen pokud je k dispozici zdrojový program. To lze přirovnat k pochodům na běžných osobních počítačích. Autor programu zkompiluje svůj program do proveditelného exe souboru, rozešle ho uživatelům, ale žádný z těchto uživatelů již nesestaví zdrojový program přesně tak, jak ho má vytvořený autor. Pokud je třeba provádět změny v exe souboru, je třeba kontaktovat autora nebo někoho, kdo disponuje zdrojovým programem. Jak tedy postupovat u strojů, kde je třeba po určitém čase inovovat a modifikovat program? Jednou z cest je uložit zdrojový program přímo do paměti CPU. U automatů HITACHI je na zdrojový program vyhrazena FLASH paměť o velikost až 6 MB. To je dostatek paměti na to, aby bylo možné uložit do CPU i popisy, mnemotechnické názvy proměnných a tagy. Zařazením procesoru EHV+ využívajícího vývojového prostředí CoDeSys do své nabídky potvrdila firma HITACHI opět své přední postavení mezi výrobci programovatelných automatů.
|