Úspory energie stále aktuálnější |
![]() |
![]() |
Čtvrtek, 15. listopad 2012 |
Česká republika je členem Evropské unie a je tedy její povinností používat všechny dohody a normy schválené členskými zeměmi. Lze očekávat, že i naše státní správa bude konečně trvat na dodržování směrnice evropského parlamentu 2010/31/EU o energetické náročnosti budov, která mj. vyžaduje aplikaci normy EN 15232:2007 na všechny nově budované komerční a podobné objekty. Znamená to nejen nutnost připravit nové komerční a podobné objekty po stavební stránce tak, aby tepelné ztráty byly minimalizovány, ale navíc je také vybavit takovými technickými zařízeními, která dovedou vzájemně spolupracovat a zabezpečit hospodárné využití energie. Jinak řečeno, budovy musí být skutečně energeticky efektivní. Technická zařízení tedy musí vzájemně spolupracovat takovým způsobem, aby byla omezena nebo dokonce vyloučena jakákoli zbytečná, neodůvodněná spotřeba energie.
Jednotlivé kanceláře v objektech tříd A i B proto musí být vybaveny snímači přítomnosti, které jsou schopny zajistit účinnou spolupráci mezi systémy vytápění, klimatizace a osvětlení. Takže zatímco v objektech třídy C byl systém vytápění nastaven tak, aby termostaty s řídicími obvody pro individuální regulaci teploty v místnostech byly na začátku pracovní doby nastaveny na komfortní teplotu (např. 22 °C), v objektech těchto vyšších tříd budou nastaveny pouze na teplotu úspornou (např. 19 °C). Teprve po příchodu osob do kanceláře jsou příkazem ze snímače přítomnosti převedeny do komfortního režimu činnosti. Obdobně při delších nepřítomnostech v průběhu pracovní doby jsou tepelné režimy v daných místnostech uváděny do úsporného stavu. Příklad regulace teploty v kanceláři během pracovní doby (přepínání mezi úrovněmi nastavených hodnot) v objektu třídy C a v objektu třídy B nebo A je graficky znázorněn na obrázku níže.
Budou-li v objektu využity i další možnosti vzájemných vazeb, lze získat ještě vyšší úspory energie, než je zjednodušeně naznačeno výše. V budově, v níž je využit i provázaný systém docházky (Docházka), lze při odchodu převést příslušný termostat s regulátorem do stavu pro režim v nočním poklesu. Úspora tepelné energie bude potom ještě vyšší. Nelze ovšem doporučit úplnou vazbu řízení spotřeby tepla pouze na docházkový systém – příchod do budovy ještě neznamená, že pracovník nutně přichází na své pracoviště – může se např. zúčastnit celodenní porady mimo svoje pracoviště. Při další vyšší provázanosti, např. se systémem plánované přítomnosti, lze při dlouhodobých nepřítomnostech, jako je dovolená, několikadenní pracovní cesty apod., ponechat činnost vytápění po celou dobu v režimu nočního poklesu, případně i s nastavením na ještě nižší teploty (režim mrazové ochrany – např. 7 °C). Teprve těsně před návratem z dovolené by nastal návrat k obvyklému časovému řízení s vazbou na přítomnost. Obdobně se nastavuje i spolupráce snímačů přítomnosti se systémem klimatizace, kdy ovšem komfortní teplota bude např. 25°C, pohotovostní teplota 28 °C, noční zvýšení 31 °C, případná tepelná ochrana 35 °C. Žaluzie, které šetří
Mezi běžné požadavky investorů patří možnost nejen automatického, ale také manuálního ovládání nastavení lamel žaluzií. V takovém případě je ale nutné počítat s určitým snížením energetické efektivity budovy ve srovnání s plně automatickým provozem. Na fotografii níže je pohled na budovu se stavem pro plně automatický provoz žaluzií. Na nezastíněných oknech jsou spuštěné žaluzie s vhodně natočenými lamelami, po jejich zastínění (ovšem po programově nastaveném časovém zpoždění kvůli možnému výskytu menších mraků zastiňujících Slunce) budou žaluzie plně vytaženy, aby nebyl omezen přístup přirozeného světla do místností. Dvojitá fasáda, dvojí úspora
Mezi zdroje úspor tepelné energie lze zařadit i spolupráci systémů vytápění a klimatizace s indikací stavu oken. Při otevřeném okně bude zablokována činnost dodávky tepelné energie do dané místnosti. Teprve při poklesu vnitřní teploty pod předem stanovenou hodnotu pro režim mrazové ochrany nebo vzrůstu nad hodnotu teploty pro režim tepelné ochrany bude možné i při otevřeném okně udržovat tuto krajní teplotu potřebnou pro zajištění vybavení před poškozením nadměrně nízkou nebo vysokou teplotou. Velikost těchto úspor není snadné vyčíslit – závisí na zvyklostech uživatelů.
V jednom starším komerčním objektu proběhla rekonstrukce, během níž byla dřívější klasická instalace nahrazena KNX systémovou instalací, bez možnosti vzdáleného přístupu. Dodavatel instalace poučil uživatele o způsobu ovládání a předal také písemný a elektronický návod k obsluze. Přesto na počátku topné sezóny obdržel od uživatele zprávu: „Nic nefunguje, je nutné okamžitě přijet.“ Dodavatel – partner KNX – po svém vstupu zjistil, že osvětlení funguje sice správně, avšak v provozních místnostech bylo poněkud chladno. Pracovníci podle svého zvyku trvale větrali otevřenými okny. Topení tedy zcela logicky nefungovalo, protože okenní kontakty signalizující stav oken zablokovaly systém vytápění. Jednalo se o zcela zbytečný servisní výjezd. Ovšem zde se ukázalo, že pracovníci byli zvyklí trvale větrat a současně výrazně plýtvat tepelnou energií. Systémová instalace v tomto případě zajistila skutečně obrovskou úsporu tepelné energie. Dalším možným způsobem získávání tepla například v hotelích a podobných budovách může být využití tepelné energie z odpadní vody z koupelen ve výměnících pro přídavný ohřev teplé užitkové vody. Ještě vyšších energetických úspor je možné dosáhnout v budovách vybavených vlastními zdroji (solární články pro ohřev vody, tepelná čerpadla, fotovoltaické zdroje, větrné elektrárny). Takovéto budovy lze hodnotit i jako plně energeticky soběstačné anebo dokonce jako objekty schopné dodávat přebytky elektrické energie do elektrorozvodné sítě. Josef Kunc
|