V polovině dubna 2016 byly úspěšně zakončeny testy zařízení čtvrtého bloku ruské Bělojarské jaderné elektrárny s rychlým reaktorem BN-800 při výkonu 85 % nominální hodnoty. Reaktor, který hraje důležitou roli při uzavírání jaderného palivového cyklu v Rusku, má být převeden do komerčního provozu na podzim letošního roku.

Energetické spouštění čtvrtého bloku bylo společností Rosenergoatom, která jej bude provozovat, zahájeno v polovině prosince 2015, což obnášelo testy všech zařízení pro výrobu elektřiny prozatím na minimálním výkonu. Do rozvodné sítě tak začaly proudit první kilowatty elektrické energie vyrobené tímto blokem. V dalších měsících byl výkon postupně zvyšován a pokračovaly zkoušky. Veškerá zařízení bloku tak jsou několikanásobně otestována za různých hodnot výkonu bloku.

Od 16. dubna probíhá další etapa spouštěcích prací, při nichž blok poprvé dosáhne 100% výkonu, tedy 864 MWe. Po provedení posledních testů bude za dohledu regulačního úřadu blok uveden do komerčního provozu, oficiální rozhodnutí je očekáváno na podzim letošního roku.

Reaktor BN-800 je chlazen tekutým sodíkem, takže neutrony nejsou zpomalovány moderátorem. Jde o podstatný rozdíl oproti klasickým lehkovodním reaktorům (k nim patří i dukovanské a temelínské reaktory), které zpomalují neutrony pomocí moderátoru (vody) z důvodu zvýšení pravděpodobnosti štěpení uranu 235.

V sodíkových reaktorech neutrony zůstávají nezpomalené a mohou tak nejen štěpit palivo, ale také generovat z množivého materiálu nové palivo. Tímto způsobem z uranu 238, který není energeticky využitelný v současných tlakovodních reaktorech, vzniká plutonium 239, které slouží jako další palivo. Nevýhodou je nutnost udržování intenzivního neutronového toku, který způsobuje degradaci materiálu reaktorové nádoby. Výroba komponent rychlých reaktorů tak podléhá mnohem vyšším materiálovým nárokům než v případě klasických reaktorů.

V budoucnu se v Rusku počítá s výstavbou dalších sodíkových reaktorů, ovšem s vyšším výkonem. Odhaduje se, že reaktory BN-1200, evolučně vycházející ze současného BN-800, budou mít srovnatelné investiční náklady jako reaktory VVER-1200. Ruský Rosatom plánuje v sodíkových reaktorech používat přepracované palivo z tlakovodních reaktorů VVER, čímž dojde k podstatnému snížení vysoceaktivních odpadů pocházejících z provozu jaderných elektráren. Přepracováním použitého paliva je možno získávat uran a plutonium, z jejichž směsi se vyrábí tzv. směsné palivo (také MOX palivo z anglického mixed oxide fuel).

Sodíkový reaktor navíc umožňuje „spalovat“ transurany, což jsou látky s vyšším protonovým číslem, než má uran, generované v průběhu provozu jaderného reaktoru. Tyto látky jako například americium a curium se vyznačují velmi dlouhými poločasy rozpadu, což znamená, že použité jaderné palivo bychom museli izolovat od životního prostředí po desítky tisíc let. Separací transuranů jsme schopni tuto dobu zkrátit na stovky let.