Pro dodavatele elektrických pohonů byly evropské elektrotechnické veletrhy v l. pololetí t.r. velkou příležitostí k předvedení nových produktů pro standardní a především technicky náročné regulované aplikace, počínaje pohony ventilátorů, čerpadel, kompresorů atd. a konče inteligentními servopohony pro obráběcí centra, robotiku, manipulační a balicí techniku a jiná zařízení.
Mimořádná pozornost ve vývoji je v současnosti věnována maximální energetické úspornosti a rozsahu bezpečnostních funkcí při zvyšování snadnosti obsluhy. Níže je uvedeno několik vybraných příkladů novodobých netradičních otáčkově řízených pohonů se špičkovými výkony a vlastnostmi uvedených na trh na počátku tohoto roku.
Obr. 1. Regulační stavebnicová jednotka s početnými I/0 softwarovými funkcemi a rozhraními (vlevo) a inteligentní operátorsky panel (vpravo) umožňující přístup i nezkušenému pracovníkovi k funkcím měničů frekvence (Siemens)
Firma Siemens: Z rozsáhlého sortimentu inovovaných řídicích systémů elektropohonů je na místě se především se zmínit o inteligentní řídicí jednotce CU 235 pro regulaci čerpadel a ventilátorů a jejich uvádění do bezproblémového provozu. O tuto kompaktní obslužnou jednotku s uživatelsky specifickou regulací provozu jsou rozšířeny měniče frekvence známé řady Sinamics G 120. Jednotka může vedle optimálně zvoleného množství digitálních a analogových I/O navíc disponovat přídavnými softwarovými funkcemi pro řízení technologických průběhů, jakož i pružnými rozhraními pro rychlé a komfortní napájení na cizí regulační systémy.
Obr. 2. Asynchronní motor z nové řady s inteligentním integrovaným měničem frekvence do jediné pohonné jednotky (Hanning)
Firma Hannings Pomocí kombinace asynchronního motoru a měniče frekvence namontovaného zčásti v rozšířené svorkovnici a zčásti v motoru pod krytem na straně ventilace se dosahuje maximální úspornosti prostoru a sníženi nákladů na instalaci kompaktní jednotky. Tím odpadají spojovací kabely mezi motorem a měničem a problémy s elektromagnetickou kompatibilitou. Tyto monoblokové řídicí jednotky jsou dodávány do výkonu 3,0 kW a dají se dimenzovat pro otáčky až 10.000 Min-1.
Obr. 3. Nový asynchronní motor z řady L-force s nejvyšší třídou účinnosti IE 1 podle doporučení IEC 60034 z roku 2008 (Lenze)
Firma Lenzer Nová řada asynchronních motorů stavebnicové konstrukce s výkony do 45 kW se kromě dokonale sladěné funkce přesného snímače otáček a elektromagnetické brzdy vyznačuje vysokou energetickou úsporností díky nově řešenému nízkoztrátovému magnetickému obvodu statoru. Účinnost motorů již odpovídá třídě IE 1 podle doporučení IEC 60034 z roku 2008.
Obr. 4. Představitel z řady vysokomomentových, pomaloběžných bezpřevodových synchronních motorů (Parker Hannifin)
Firma Parker Hannifin: Přiřadila se k výrobcům vysokomomentových, pomaloběžných synchronních, bezpřevodových motorů s permanentními magnety v rotoru, které nahrazuji úspěšné převodové elektromotory v řadě aplikací a které pracují rovněž energeticky velmi úsporně v porovnání s převodovými asynchronními motory. Řada těchto vysokomomentových motorů zahrnuje výkony až do 320 kW a točivé momenty do 22.000 Nm při otáčkách 50 - 500 min-1.
Firma Baumüllerr: Je dodavatelem úzce speciálních regulovaných pohonů řešených na míru s odběrateli a v tomto sortimentu dominuji např. servomotory s diskovým rotorem a axiální vzduchovou mezerou, vysokomomentové motory s normálním nebo dutým hřídelem, přímé lineární vysokorychlostní motory viz obr. 5.
Obr. 5 Část sortimentu netradičních konstrukcí motorů pro speciální aplikace, včetně přímých lineárních os (Baumüller)
Závěrem lze konstatovat, že od postupného zavádění prvních střídavých regulovaných pohonů s digitálním řízením točivého momentu uplynulo již vice než 20 roků a vývoj v řídicích systémech pokračuje dále. Novodobé pohony jsou stále technicky propracovanější a jsou hospodárnou alternativou za mechanické metody otáčkové regulace. Jsou již nabízeny střídavé servopohony, které jsou rok od roku inteligentnější, komunikativnější, dají se snadno instalovat a integrovat do řídicích systémů poháněných strojů a zařízeni.
Literatura: Antriebstechnik, 2009, č. 5, str. 20, 26 a 29 |