Etm.cz - elektrotechnika on-line

Jesper Sonne Thimsen obchodní ředitel Mobile Industrial Robots pro region CEE

Již několik let probíhá v českých výrobních podnicích úsilí o zvýšení provozní efektivity. Poté co ERP systémy přinesly celopodnikové řízení a MES systémy umožňují optimalizovat výrobní procesy na dílnách, je na obzoru další evoluční krok – zvýšení efektivity vnitropodnikové logistiky. Robotizace výrobních operací je v plném proudu, a právě roboty budou v blízké budoucnosti hrát hlavní roli i v optimalizaci logistiky.

Automaticky či autonomně?

V okamžiku kdy se výrobním firmám podaří eliminovat prostoje ve výrobě, obvykle zjistí, že úzký místem se staly dlouhé mezioperační časy v souvislosti s logistikou výrobního materiálu. Poohlížejí se proto po řešeních, která by jim umožnila automatizovat manipulaci s materiálem s cílem ji zrychlit, zpřesnit a snížit zátěž pracovníků. Manažeři logistiky v současnosti řeší dilema, zda investovat do technologií automaticky naváděných vozidel (AGV), které jsou tradiční metodou automatizované přepravy, nebo zda zvážit autonomní (či kolaborativní) mobilní roboty (AMR), které jsou více uzpůsobené potřebám moderní výroby postavené na vysoce individualizované poptávce, flexibilitě a často se měnícím uspořádání pracovišť na dílnách.

Flexibilní výroba a rychle se měnící požadavky trhu znamenají, že uspořádání výrobního zařízení se dynamicky přenastavuje s tím, jak přicházejí nové procesy a vznikají nová pracoviště. Lidé, stroje, palety a další překážky se najednou objevují v místech, která slouží jako přepravní koridory, což znamená, že systémy automatizované přepravy materiálu musejí být flexibilní a přizpůsobitelné novým situacím – nehledě na přísné požadavky bezpečnosti práce. Proces automatizované manipulace s materiálem by proto měl jít snadno nastavit, naprogramovat, uvést do provozu a případně přemístit na jiné místo v rámci výrobního zařízení.  

„Stará“ strojní zařízení v provozu

„Stará„ strojní zařízení bez označení CE a bez ES prohlášení o shodě provozovaná na území České republiky musí od 1. ledna 2003 splňovat tzv. minimální požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Uvedeným nařízením vlády byla do českého právního systému převzata směrnice 89/655/EHS, ve znění směrnice 95/63/ES, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovních prostředků zaměstnanci při práci. „Minimální požadavky„ se týkají již provozovaných strojních zařízení, a nejsou proto tak náročné jako „základní požadavky„ týkající se nových strojních zařízení.

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí dle NV 378/2001 Sb.

a) používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,

Fotovoltaická elektrárna, kterou vybudovala na střeše čistírny odpadních vod v obci Nemile nedaleko Zábřehu společnost ČEZ ESCO, vyrobí každoročně kolem 19 MWh elektrické energie, téměř třetinu celoroční spotřeby ČOV. Za dobu své životnosti uspoří na energiích přes 2 miliony korun a přírodě ušetří 310 tun emisí oxidu uhličitého. Obec za elektrárnu zaplatí pouhou korunu, elektrárna se splatí během 15 let provozu.
ČEZ ESCO bude do té doby fotovoltaickou elektrárnu provozovat a zajišťovat její údržbu, zatímco obec bude elektřinu vyrobenou solárními panely vykupovat za předem dohodnutou cenu, což přinese vesnici s necelými sedmi sty další úspory. Ty budou znamenat stabilizaci cen za stočné nejen pro obyvatele Nemile i sousední obce Jestřebí, která je na čistírnu odpadních vod také napojena. Fotovoltaické panely jsou na střeše elektrárny ve 5 řadách po 10 kusech a zabírají 110 čtverečních metrů, tedy téměř celou část střechy obrácenou na jih. Instalovaný výkon elektrárny je 19,25 kWp.

Neustále se učím. Tento článek mohl být umístěn na portále www.etm.cz bez dalšího vysvětlení.Domnívám se, že slovo edge computing, však není všem čtenářům úplně"  zažité v krvi" ale je důležité pro další rozvoj digitálních technologiií, a proto v následujícím článku, bude pojem edge computing, vysvětlen podrobněji, v článku co to je edge computing? (2). ( pozn. vydavatele www.etm.cz)

Nick Offin, ředitel prodeje, marketingu a provozu společnosti Dynabook Northern Europe

Podle společnosti Gartner patří budoucnost „chytrým“ firmám, které využívají dynamicky se rozvíjejících možností robotiky a automatizace. Tyto oblasti nabízí transformaci způsobů, jakými lze využít elektronická data ke zlepšení procesů, kvality výroby, provozní efektivity i k optimalizaci nákladů. Pokud se firmy rozhodnou jít touto cestou, musí se zaměřit na vhodné zpracování a vyhodnocování velkého množství dat. V tuto chvíli se do centra pozornosti dostává edge computing: zpracovávání dat hned u zdroje.

Jedním z prvních odvětví, které během koronavirové pandemie přechází na edge computing a také na implementaci internetu věcí (IoT), je výrobní průmysl. Výrobní podniky reagují na měnící se svět a tyto technologie se dostávají do popředí jako nezbytná součást síťové infrastruktury. Nabízí totiž řešení pro nový, komplexní a vzájemně provázaný digitalizovaný systém. Spolu s technologiemi nové generace, jako je 5G či umělá inteligence (AI), může výrobním podnikům pomoci posílit jejich IT infrastrukturu, udržet si konkurenční výhodu a podpořit ekonomické zotavení po krizi.

Digitální transformace bude v době po pandemii klíčová

Technologie mají vliv na veškerý chod společnosti od návrhů až po výrobu, razantně zasahují do provozních změn i síťového provozu a použitá zařízení využívaná na nejrůznějších místech produkují obrovské množství dat.

Program podpory instalace a provozu fotovoltaických panelů na střechách rodinných domů zavedlo Německo poprvé v roce 1991 a na úspěšný projekt navazuje dodnes. Rakousko, které má ve využívání solární energie velký potenciál, nedávno přišlo s vlastním programem podpory s názvem Milion střech. 

První tisícovka v Německu padla v roce 1993

Německo v roce 1991 přišlo s programem 1 000 střech, který se zaměřoval na instalace na rodinných domech s výkonem 1-5 kW. Jednalo se o první “ostrý test” fotovoltaických elektráren pro soukromé osoby na světě a jeho cílem bylo objasnit, jestli je využívání solární energie slučitelné se stávající infrastrukturou (např. zda střídač nebude působit rušení veřejné elektrické sítě).

V rámci programu se podařilo do roku 1995 instalovat 1932 systémů. Související zákon stanovil povinnost pouštět tuto soukromou energii do veřejné sítě a garantovanou výkupní cenu za kWh.

Otázka jak uzemnit či neuzemnit bronzovou sochu není až tak " nudná " jak by se mohlo na první pohled zdát. Již jenom shromáždění potřebných informací bylo dobrodružné. Při zadání do Googlu vyběhl pouze jeden odkaz na sochu Jana Žižky na Vítkově ( a víc nic ). Propadl jsem nostalgii nad tím co jsem se naučil ve škole ( či spíše nenaučil ). Dalším hledáním jsem se dostal na ČSN EN výpočet rizika před bleskem. Jedná se o soubor norem, celkem cca 300 stran. Při čtení přeložené normy jsem si připadal jako analfabet neb jazyk normy byl čitelný jako " madarština ". Nevzdávám se lehce a každou výzvu přijímám. Po dvou dnech přepisování normy do Wordu a popsání 13 stran jsem pomalu začínal nabývat dojmu že přepisování nebude marné a výsledek se dostaví ( světlo na konci tunelu ). Začal jsem se věnovat jinému projektu a nabyté vědomosti si sedly do vyhrazeného prostoru nervových zakončení. Narazil jsem na program firmy OEZ Letohrad - PROZIK, a ejhle vše se náhle zalilo světlem.