Etm.cz - elektrotechnika on-line

Společnost JTEKT Automotive (která provozuje 3 závody i v ČR) měla v roce 2016 jednoduchý cíl: Zvýšit potenciál své výroby tak, aby byla připravena na nový projekt pro velkého klienta. Poslechněte si příběh americké firmy, která se nejprve automatizace trochu bála, aby se do ní nakonec zamilovala.

Firma JTEKT je světovým dodavatelem systémů a komponentů pro řídící a hnací ústrojí automobilů, ložisek a obráběcích strojů. V USA platí za těžkou váhu zvlášť v oblasti řídících jednotek, každé čtvrté auto má pod volantem její součástky a systémy.

Pokud elektrické zařízení stroje zahrnuje přepěťové ochrany, které by během zkoušky mohly vybavit, je dovoleno buď:
- odpojit tato zařízení, nebo
- snížit zkušební napětí na hodnotu nižší, než je úroveň napěťové ochrany svodičů přepětí, ne však nižší, než je špičková hodnota horní hranice napájecího (fázového) napětí.

d) zkouška napětím (viz 18.4);
Při provádění zkoušek napětím má být použito zkušební zařízení podle IEC 61180-2 – Technika zkoušek vysokým napětím pro zařízení nízkého napětí – Část 2: Zkušební zařízení.

Programování robotů bylo dlouhou dobu omezené jen na stolní počítače a špičkové laptopy. Nyní se však začínají objevovat online aplikace, které vám umožní pracovat i ve chvílích, kdy jste od pracovní robotické stanice příliš daleko.  
Proč vyzkoušet mobilní offline programování?
V porovnání s tradičním online programováním má offline verze hned několik výhod. Řídící jednotky pro ovládání pohybů robota máte vždy po ruce. Mobilní zařízení jsou v dnešní době stejně výkonná jako počítače. Navíc jsou velmi praktická a snadno přenosná.

Nabíjení

Hlavní druh nabíjení, který je dnes nejrozšířenějším standardem, je DC fast charging - rychlé stejnosměrné nabíjení. Po volbě konektoru a přihlášení k odběru zákazník připojí nabíjecí stanici k vozidlu. A to buď přes rozhraní Combo-CCS (vozidla od evropských producentů) nebo CHAdeMO (asijská auta). Dojde ke komunikaci mezi externí nabíjecí stanicí a řídicí jednotkou vozidla. Po standardním kontrolním algoritmu (bezpečné spojení s vozidlem, připravenost vozidla a nabíjecí stanice atd.) poté externí nabíjecí stanice po celou dobu nabíjení neustále spolupracuje s řídící jednotkou vozidla.

Nejběžnější a v praxi nejvyužívanější je nabíjení z 25 na 80 % kapacity baterie. U e-aut s nižší kapacitou baterie (do 36 kWh) se dobíjecím časem dostáváme na dobu srovnatelnou s čerpáním paliv u klasické benzínové pumpy.

Prozatímní zařízení patří bezesporu k rizikovým  s ohledem na nebezpečí úrazu elektrickým proudem.
Jako prozatímní zařízení lze považovat zařízení dočasného charakteru ,kde v době provádění stavby převážně slouží provozním,sociálním,a správním účelům dodavatelů staveb a které jsou zpravidla po ukončení stavby zrušeny.
Co se týče prozatímních zařízení,je potřeba brát do úvahy normy ČSN 332000-7-711 ed.2,ČSN 33200-7-740 ed.2,a ČSN EN 50110-1 ed.3,a samozřejmě i normu pro prozatímní zařízení ČSN 341090 ed.2.
Uvedu několik informací z poslední citované normy(ČSN 341090 ed.2):
Norma ČSN 341090 ed.2 byla vydána ve druhé edici v listopadu 2011.

Tlak na větší zapojení obnovitelných zdrojů do výroby elektrické energie je patrný napříč všemi světadíly. V oblasti výroby energie z vodních zdrojů dominují v posledních letech k přírodě šetrnější řešení. Zejména v evropských zemích se jedná o budování takzvaných průtočných vodních elektráren, které nevyžadují zásadní zásahy do krajiny. V Asii, především pak v Číně, ale stále převládají projekty s obřími rezervoáry vody.
Výroba elektřiny z vodních zdrojů je, na rozdíl od řešení využívajících sluneční energii a vítr, méně závislá na rozmarech počasí či přírodních podmínkách. Velká vodní díla jako Tři soutěsky v Číně či ekvádorská přehrada Coca Codo Sinclair, které využívají velké vodní rezervoáry, pak v podstatě vůbec nejsou závislá na aktuálním průtoku řeky. Tato řešení jsou však často kritizována z hlediska dopadů na životní prostředí a hlavně evropské země se od nich odklánějí.
V našich – evropských podmínkách – tak začínají převládat řešení v podobě průtočných vodních elektráren, takzvaných run-of-river.

Podmínky k zajištění bezpečného provozu strojních zařízení a ochrany zdraví na pracovištích.
Martin Daňhel, 21.12.2008, aktualizace 26.08.2015

V článku jsou prezentovány názory a teoretické znalosti a zkušenosti vycházející z několikaleté praxe autora v oblasti revizí a kontrol bezpečnosti elektrických zařízení.
Žádná část dále uváděného textu nemá právní závaznost, neboť právo výkladu ustanovení a požadavků směrnic Evropského společenství (ES), zákonů, nařízení vlády (NV), vyhlášek a technických norem náleží jen k tomu určeným institucím. Ve sporných případech je vždy rozhodující konkrétní znění odpovídajícího předpisu.

Stále ještě existuje část provozovatelů strojních zařízení, kteří přesně neznají požadavky na ně kladené pro zajištění bezpečného provozu těchto zařízení.