Etm.cz - elektrotechnika on-line

V současnosti jsou pohony více než jen jednoduché procesory. Protože jsou měniče schopny fungovat jako snímače a rozbočovače senzorů, umí zpracovávat, ukládat a analyzovat data spolu s možnostmi připojení, jsou v moderních automatizačních systémech jejich životně důležitými prvky.

Integrovaná funkce sledování stavu umožňuje provádění inovativních způsobů údržby, jako je právě údržba na základě stavu, tedy condition-based maintenance.

Trendy v automatizačním systému Průmyslu 4.0

Vliv Průmyslu 4.0 na motorové systémy je přechod z "automatizační pyramidy" na "systémy sítí". To znamená, že různé prvky systému, například motory, pohony, senzory a ovládací prvky, jsou propojeny a připojeny ke cloudu - datovému centru, kde jsou uložena, zpracována, analyzována a přijímána rozhodnutí.

Jesper Sonne Thimsen obchodní ředitel Mobile Industrial Robots pro region CEE

Již několik let probíhá v českých výrobních podnicích úsilí o zvýšení provozní efektivity. Poté co ERP systémy přinesly celopodnikové řízení a MES systémy umožňují optimalizovat výrobní procesy na dílnách, je na obzoru další evoluční krok – zvýšení efektivity vnitropodnikové logistiky. Robotizace výrobních operací je v plném proudu, a právě roboty budou v blízké budoucnosti hrát hlavní roli i v optimalizaci logistiky.

Automaticky či autonomně?

V okamžiku kdy se výrobním firmám podaří eliminovat prostoje ve výrobě, obvykle zjistí, že úzký místem se staly dlouhé mezioperační časy v souvislosti s logistikou výrobního materiálu. Poohlížejí se proto po řešeních, která by jim umožnila automatizovat manipulaci s materiálem s cílem ji zrychlit, zpřesnit a snížit zátěž pracovníků. Manažeři logistiky v současnosti řeší dilema, zda investovat do technologií automaticky naváděných vozidel (AGV), které jsou tradiční metodou automatizované přepravy, nebo zda zvážit autonomní (či kolaborativní) mobilní roboty (AMR), které jsou více uzpůsobené potřebám moderní výroby postavené na vysoce individualizované poptávce, flexibilitě a často se měnícím uspořádání pracovišť na dílnách.

Flexibilní výroba a rychle se měnící požadavky trhu znamenají, že uspořádání výrobního zařízení se dynamicky přenastavuje s tím, jak přicházejí nové procesy a vznikají nová pracoviště. Lidé, stroje, palety a další překážky se najednou objevují v místech, která slouží jako přepravní koridory, což znamená, že systémy automatizované přepravy materiálu musejí být flexibilní a přizpůsobitelné novým situacím – nehledě na přísné požadavky bezpečnosti práce. Proces automatizované manipulace s materiálem by proto měl jít snadno nastavit, naprogramovat, uvést do provozu a případně přemístit na jiné místo v rámci výrobního zařízení.  

„Stará“ strojní zařízení v provozu

„Stará„ strojní zařízení bez označení CE a bez ES prohlášení o shodě provozovaná na území České republiky musí od 1. ledna 2003 splňovat tzv. minimální požadavky nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanovují bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Uvedeným nařízením vlády byla do českého právního systému převzata směrnice 89/655/EHS, ve znění směrnice 95/63/ES, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovních prostředků zaměstnanci při práci. „Minimální požadavky„ se týkají již provozovaných strojních zařízení, a nejsou proto tak náročné jako „základní požadavky„ týkající se nových strojních zařízení.

Minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí dle NV 378/2001 Sb.

a) používání zařízení k účelům a za podmínek, pro které je určeno, v souladu s provozní dokumentací; zaměstnavatel může stanovit další požadavky na bezpečnost místním provozním bezpečnostním předpisem, a to minimálně v rozsahu daném normovou hodnotou,

Fotovoltaická elektrárna, kterou vybudovala na střeše čistírny odpadních vod v obci Nemile nedaleko Zábřehu společnost ČEZ ESCO, vyrobí každoročně kolem 19 MWh elektrické energie, téměř třetinu celoroční spotřeby ČOV. Za dobu své životnosti uspoří na energiích přes 2 miliony korun a přírodě ušetří 310 tun emisí oxidu uhličitého. Obec za elektrárnu zaplatí pouhou korunu, elektrárna se splatí během 15 let provozu.
ČEZ ESCO bude do té doby fotovoltaickou elektrárnu provozovat a zajišťovat její údržbu, zatímco obec bude elektřinu vyrobenou solárními panely vykupovat za předem dohodnutou cenu, což přinese vesnici s necelými sedmi sty další úspory. Ty budou znamenat stabilizaci cen za stočné nejen pro obyvatele Nemile i sousední obce Jestřebí, která je na čistírnu odpadních vod také napojena. Fotovoltaické panely jsou na střeše elektrárny ve 5 řadách po 10 kusech a zabírají 110 čtverečních metrů, tedy téměř celou část střechy obrácenou na jih. Instalovaný výkon elektrárny je 19,25 kWp.